Premiér Bennett oznámil „novou strategickou spolupráci“ mezi oběma národy.
Od: All Israel News, 2. března 2022
Německý kancléř Olaf Scholtz uskutečnil svou první oficiální návštěvu židovského státu od svého prosincového nástupu do funkce – a to v geopoliticky náročné době, kdy probíhá plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu, evropská energetická závislost na Rusku je v ohrožení a pokračuje mezinárodní úsilí o dosažení jaderné dohody s Íránem.
Právě tento týden Německo změnilo své dřívější rozhodnutí a uvedlo, že na Ukrajinu pošle 1 000 protitankových zbraní a 500 raket Stinger, zatímco předtím slíbilo pouze přilby.
Scholtz se zabýval obtížnou situací na Ukrajině a řekl, že „musíme udělat vše, co je možné, abychom se pokusili o změnu této situace“.
Izraelský premiér Naftali Bennett uvedl, že během kancléřovy krátké návštěvy se oba národy dohodly na „nové strategické spolupráci“.
„Ta bude mít podobu pololetního dialogu o bezpečnostních a diplomatických otázkách. Domnívám se, že se jedná o významné zlepšení našich vztahů,“ uvedl Bennett.
Oba dlouze hovořili o tom, že jejich „povinností jako vedoucích představitelů je udělat vše pro to, abychom zastavili krveprolití a co nejrychleji přenesli to, co se děje z bojiště, na jednací stůl; stále ještě není pozdě“.
Bennett rovněž uvedl, že Stát Izrael stojí na straně ukrajinského lidu, a proto poslal humanitární pomoc.
Po ruském uznání samozvaných republik v Doněcku a Luhansku na východě Ukrajiny a ruské invazi na Ukrajinu Německo pozastavilo certifikaci kontroverzního plynovodu Nord Stream 2, který byl vybudován za účelem přepravy zemního plynu z Ruska do Německa. Sázka je vysoká, protože více než 40 % dovozu plynu do Evropské unie pochází z Ruska. Německo je na Moskvě závislé ještě více, neboť z Ruska dováží téměř 50 % plynu. Některé členské státy EU, například Finsko a pobaltské státy, jsou na dodávkách ruského plynu téměř zcela závislé.
Vzhledem ke geopolitické nestabilitě a napjatým vztahům s Ruskem je možné, že německý vůdce nastolí otázku oživení plynovodu EastMed, který by mohl Izrael potenciálně povýšit do role nového evropského dodavatele plynu. V lednu Bidenova administrativa zrušila podporu Washingtonu plynovodu EastMed, který by mohl výrazně snížit závislost Evropy na ruském zemním plynu.
Dr. Alexander Coman z Fakulty managementu na univerzitě v Tel Avivu nedávno řekl deníku The Jerusalem Post, že Evropa je velmi znepokojena svou závislostí na ruském plynu.
„Evropa je zcela hysterická z toho, že sedí v rukou Putina,“ řekl Coman.
Vzhledem k tomu, že pro EU je v sázce mnohem více než pro Bidenovu administrativu, Německo a další evropské státy by nakonec mohly dojít k závěru, že izraelský a východostředomořský plyn je řešením problému evropské energetické závislosti na Rusku.
„Jednou z cest je alternativní plynovod, který bude přivádět plyn – nebo možná elektřinu – z Egypta, Izraele a (možná) Saúdské Arábie do Evropy přes Kypr,“ řekl Coman.
Pokud jde o Írán, Scholtz vyzval svět k rychlému uzavření nové jaderné dohody.
„Nyní je čas učinit rozhodnutí. Nyní je čas konečně říci ano něčemu, co představuje dobré a rozumné řešení,“ řekl německý vůdce ohledně kontroverzní dohody s Íránem, proti níž se staví Izrael.
Zdůraznil však také závazek Německa vůči bezpečnosti židovského státu.
„Můžete se na to spolehnout. Německo bude i nadále neochvějně stát po boku Izraele,“ řekl Scholtz.
Bennett naproti tomu prohlásil, že Izrael zajistí, aby „Írán neměl jaderné zbraně ani možnost je získat, ne za našeho dohledu, nikdy“.
Bennett pozdravil Scholtze v památníku holocaustu Jad Vašem v Jeruzalémě.
„První zastávka na vaší návštěvě Izraele, první ve funkci německého kancléře, je zároveň tou nejdůležitější. Holokaust, systematické vyhlazování Židů, je rána, která tvoří základ vazeb mezi Německem a Izraelem. Z této rány jsme vybudovali významné a pevné vztahy,“ řekl Bennett.
Izraelský vůdce zdůraznil, že holocaust stále vrhá stín na židovský stát a jeho obyvatele.
