Při diskusi o nárůstu teroru agentura Associated Press, celosvětová zpravodajská služba s 1 300 klienty, ignoruje palestinské podněcování a odmítání soužití.

Autor: Gidon Ben-Zvi, Honest Reporting, 1. dubna 2022

V článku nazvaném Po izraelských útocích se znovu objevuje odsunutá palestinská otázka píše Associated Press (AP), globální zpravodajský servis s 1 300 klienty:

„Tři smrtící útoky v Izraeli během jednoho týdne vyvolávají otázky ohledně přístupu Izraele ke konfliktu s Palestinci poté, co se po letech snažil tuto otázku odsunout na vedlejší kolej a soustředit se místo toho na jiné regionální priority.“

Autorka článku Tia Goldenbergová z agentury AP naznačuje, že Izrael nese přinejmenším nepřímou vinu za palestinskou teroristickou kampaň, která si za více než týden vyžádala 11 obětí, což je údajně nejsmrtonosnější vlna násilí od roku 2006.

AP proplétá fakta s názory

Článek si dále všímá několika nedávných politických událostí, které se týkají židovského státu: historického shromáždění v Negevské poušti, ideologické různorodosti nové izraelské vlády, bezpečnostních opatření, která zavedl Jeruzalém vůči Ramalláhu a pásmu Gazy, a odsouzení úterní střelby v centrálním městě Bnej Brak prezidentem palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem.

Agentura AP se dále vyjadřuje ke kumulativnímu účinku těchto událostí:

„Nic nenasvědčuje tomu, že by (izraelský premiér) Bennett byl připraven řešit hlubší problémy, které konflikt podněcují.“

„Izrael dlouhodobě odsouvá Abbáse na vedlejší kolej a označuje ho za nepřijatelného partnera pro mírová jednání.“

„Izrael přesunul své priority na zadržování úhlavního nepřítele Íránu a budování regionálních arabských spojenectví.“

Goldenbergová rafinovaně proplétá fakta s názory, aby naznačila, že izraelští občané nějakým způsobem sklízejí plody špatných rozhodnutí a chybné politiky své vlády.

Je to dojem, který je vyvrácen realitou.

AP převádí realitu na pouhé obviňování ze strany Izraele

Argument, že „přístup Izraele ke konfliktu s Palestinci“ nějakým způsobem působí jako katalyzátor vlny teroru, která židovský stát zachvátila, je lichý. Kriticky přehlíží, že prudký nárůst palestinského násilí bezprostředně před ramadánem a během něj je již dlouho spojován s podněcováním ze strany palestinských vůdců.

V loňském roce, ve dnech předcházejících vypuknutí konfliktu iniciovaného Hamásem, palestinské podněcování podněcovalo násilí páchané muslimy v mešitě Al Aksá v Jeruzalémě po většinu ramadánu.

Během muslimského postního měsíce totiž téměř vždy dochází k nárůstu násilí, přičemž historické údaje uvádějí 200% nárůst teroristických útoků po celém světě.

Agentura Associated Press však tento podstatný bod zamlčuje a píše, že Izrael „…obviňuje z podněcování palestinské sociální sítě a tvrdí, že násilí podporuje Hamás“.

To, že AP neuvedla zásadní kontext, je obzvlášť do očí bijící, protože článek později zdůrazňuje Abbásovo odsouzení teroristického útoku v Bnej Baraku. Přitom opomíjí pravděpodobnou příslušnost útočníka k Brigádám mučedníků Al Aksá, „vojenskému křídlu“ frakce Fatah prezidenta Palestinské samosprávy.

Agentura AP poznamenává, že Bennettova vláda se před ramadánem, který začíná tento víkend, snažila potlačit nepokoje mimo jiné zmírněním omezení pracovních povolení pro Palestince. Tím, že se však nezmiňuje o palestinském podněcování, čtenáři nabývají mylného dojmu, že tato omezení byla příčinou násilností. Ve skutečnosti byla reakcí na ně.

Agentura AP přehlíží palestinské odmítnutí izraelských mírových nabídek

Aby podpořila své tvrzení, že Izrael nemá zájem o mír s Palestinci, vytahuje agentura AP také vyvrácený mýtus o apartheidu:

„Několik skupin zabývajících se právy označilo izraelskou vládu mezi řekou Jordán a Středozemním mořem za systém apartheidu.“

„Omar Šakir z mezinárodní skupiny Human Rights Watch zdůraznil, že „realita je taková, že je neudržitelné pokračovat ve vládě nad miliony lidí zbavených svých základních práv“.“

Citovaná skupina Human Rights Watch je však stěží důvěryhodným zdrojem, vzhledem k tomu, že již dříve použila prokazatelně neobjektivní výzkumné metody k očerňování Izraele jako státu apartheidu.

Současná izraelská vláda mezitím učinila Ramalláhu několik nabídek. V prosinci loňského roku přijal ministr obrany Benny Gantz prezidenta Palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse v jeho domě v Roš Ha’ajinu. Bylo to poprvé od roku 2010, kdy palestinský vůdce jednal v Izraeli s vysokým izraelským představitelem.

Izraelská vláda následně oznámila, že zavede řadu opatření, jejichž cílem je pomoci Palestinské samosprávě a usnadnit Palestincům každodenní život, včetně poskytnutí půjčky Ramalláhu ve výši 100 milionů šekelů (32,2 milionu dolarů).

Gantzovo mírové úsilí je jedním z několika příkladů, kdy Izrael v průběhu let inicioval rozhovory s Ramalláhem ve snaze konflikt konečně vyřešit. A přestože agentura AP správně poznamenává, že řešení v podobě dvou států zůstává nedosažitelné, nedotýká se ani opakovaných snah izraelské vlády o nastartování mírového procesu, ani neustálé neústupnosti palestinského vedení.

Vyzýváme agenturu Associated Press, aby svůj článek upravila tak, aby poskytoval věcný popis událostí, které se v Izraeli odehrávají. Vyzýváme vás, abyste se obrátili na agenturu AP a vyjádřili jí své obavy.