Libanonští představitelé výhrožují v okamžiku, kdy 80 kilometrů od Haify začíná proces kotvení plošiny a jejího připojení k provozním systémům.
Autor: Pesach Benson, United with Israel, 6. června 2022
Podle zpráv hebrejských médií se izraelské námořnictvo připravuje na ochranu těžebních plošin na moři před útoky Hizballáhu. Nasazují se námořní plavidla, ponorky, námořní systém Iron Dome a námořní senzorické systémy.
Opatření přicházejí v době, kdy Libanon a Hizballáh vyhrožují izraelským vrtům v Kariši s tím, že leží v libanonských vodách. Jeruzalém tvrdí, že Kariš, nejsevernější izraelské ložisko, je jednoznačně v jeho výlučné ekonomické zóně.
V ložisku se údajně nachází přibližně 1,4 bilionu krychlových stop plynu.
Britsko-řecká energetická společnost Energean tento víkend oznámila, že její plovoucí těžební a vykládací plošina dorazila ke Kariši v místě vzdáleném 80 km od Haify.
Společnost, která vlastní výhradní práva na průzkum a těžbu plynu z Kariše, uvedla, že již zahájila proces ukotvení plošiny a jejího připojení k provozním systémům plynového pole. Společnost Energean uvedla, že očekává zahájení čerpání plynu ve třetím čtvrtletí roku 2022.
Libanonský prezident Michel Aoun prohlásil, že „jakákoli akce nebo činnost ve sporné oblasti představuje provokaci a agresivní akci“.
Dočasný premiér Nadžíb Mikátí obvinil Izrael, že „zasahuje do libanonského námořního bohatství a ve sporné oblasti nastoluje fait accompli“.
Izraelští představitelé se k libanonským výhrůžkám nevyjádřili. Ministryně energetiky Karine Elharrarová uvedla, že se těší na rozšíření vývozu plynu do Jordánska, Egypta a Evropy, až bude Kariš uveden do provozu.
„Budeme i nadále pracovat na diverzifikaci energetického trhu a zachování stability a spolehlivosti,“ uvedla Elharrarová.
Server Walla News však citoval izraelského představitele, který tvrzení Bejrútu odsoudil jako „lži“ s tím, že tato tvrzení „jsou v rozporu s postoji, které v minulosti prezentoval sám Libanon“. Tento představitel měl na mysli snahy USA o zprostředkování dohody o námořní hranici za prezidentství Baracka Obamy a Donalda Trumpa.
V mapách předložených OSN v roce 2011 si Libanon původně nárokoval trojúhelníkovou oblast východního Středomoří o rozloze 860 km², která nezahrnovala Kariš. V roce 2020 si však Libanon začal nárokovat dalších 1 430 km² vod, které zahrnovaly i Kariš. Izraelští diplomaté označili nový nárok Libanonu za „válku map“.
Hizballáh dal souhlas se zprostředkováním ze strany USA, ale šejk Hasan Nasralláh v květnu tento postoj zvrátil vlastní hrozbou.
„Mohu vám zaručit, že žádná mezinárodní firma se neodváží přijít k plynovému poli Kariš nebo kamkoli jinam ve sporné oblasti, pokud Hizballáh vydá v této věci jasnou a vážnou hrozbu,“ řekl Nasralláh.
Odhady založené na seismických studiích naznačují, že libanonská výlučná ekonomická zóna může obsahovat až 25 bilionů kubických stop zemního plynu. Bejrút však nebyl schopen svůj plyn v pobřežních vodách využívat kvůli politické nestabilitě, paralýze a korupci.
Haaretz uvedly, že hospodářský výbor Knesetu dal souhlas k zákazu námořní dopravy v okolí plošiny, což je u provozovaných plošin standardní postup.
