Gat s fascinující historií, biblickými ruinami a úchvatnou krajinou nabízí něco pro každého.

Autor: Nosson Shulman, licencovaný průvodce, 21. července 2022

„Z tábora Filištínů se vynořil vítěz jménem Goliáš z Gatu; jeho výška byla šest loktů a píď (1. Samuelova 17,4)“

Dnes navštívíme krásné biblické místo, které málokdo kdy viděl (přestože je jedno z největších). Kromě úchvatné krajiny a archeologie se zde narodil jeden z nejslavnějších mužů v dějinách, obr Goliáš. S tímto vědomím vystoupejme společně na tento kopec!

Město bylo poprvé osídleno přibližně před 4 500 lety Kanaánci a představuje jeden z nejranějších příkladů urbanistického plánování, jaký byl kdy nalezen (včetně opevnění).

Během několika následujících tisíciletí se město značně rozšířilo a vzkvétalo jako městský stát, který měl svého vlastního krále. Všimněte si, že když lidé v Bibli čtou o „zemi Kanaán“, představují si velké království zahrnující většinu dnešního Izraele, ale Kanaán se ve skutečnosti skládal z městských států s vlastními králi, kteří spolu často válčili.

Asi před 3 500 lety Egypt (pod vedením faraona Thutmose III.) zemi obsadil a ovládl, přičemž umožnil králům městských států zůstat u moci, dokud byli loajální egyptské koruně. Králové různých městských států často psali svým egyptským vládcům a obviňovali své rivaly ze „spiknutí“ proti Egyptu nebo z „neloajality“ vůči němu. Tuto sérii dopisů (známou jako El-Amarnovy dopisy) objevil v roce 1887 jeden egyptský rolník. Jedním z mnohokrát zmiňovaných měst je Gat (11 z nalezených dopisů pocházelo od jejich vládců).

Filištíni zapsali Gat na mapu

Byli to však Filištíni, kdo toto místo proslavil.

Tito mořeplavci, původem z oblasti Egejského moře, opustili řecký poloostrov (asi 1200 let př. n. l.) v době řeckého temna, což byla krize trvající 800 let.

Usadili se na Krétě, kde se civilizace ještě nezhroutila (viz Amos 9,7). Brzy poté však přírodní katastrofy (zejména sopky) zničily civilizaci na ostrově, což je přimělo k odchodu. Přibližně ve stejné době se v důsledku biblického exodu z Egypta (kdy se faraonova armáda utopila) zhroutila egyptská armáda a v Izraeli zůstalo vakuum.

Když židovský národ vstoupil do Svaté země od řeky Jordán naproti Jerichu, obsadil téměř celou hornatou oblast. Současně vstoupili od moře Filištíni a obsadili celou jižní pobřežní oblast.

Gat se stal jedním z pěti hlavních filištínských měst (viz Jozue 13,3 a 1 Samuelova 6,17) spolu s Gazou, Aškelonem, Ašdodem a Ekronem.

Pod vládou Filištínů se Gat exponenciálně rozrostl a stal se jedním z největších měst v celé Levantě (po krátkou dobu mohl být dokonce největším). Nedávno zde byla objevena neobvykle gigantická brána (a pevnost s masivními kameny) z Davidovy doby. Právě touto branou budoucí král vstoupil do města, když utíkal před svým tchánem, králem Saulem, a musel předstírat šílenství, aby mu vládce Gatu neublížil (viz 1 Samuelova 21,13).

Na základě její velikosti lze usoudit, že ji musel postavit obr (když Aristoteles po letech viděl podobnou stavbu, poznamenal, že ji mohl postavit jen obr).

Skutečně, poté, co Jozue dobyl Izrael, žilo v Gatu i nadále mnoho obrů (viz Jozue 11,22). Nejznámějším obrem byl nechvalně proslulý Goliáš, nejznámější behemot na světě. Jeho výška byla šest loket a píď, což dnes odpovídá necelým třinácti stopám (viz 1 Samuelova 17,4). Taková hrozivá brána s tak silným obrem by zastrašila každého, kdo by se k ní přiblížil!

Pozdější vykopávky v Gatu odhalily nápis s jeho jménem. David nakonec Goliáše zabil v největším rozuzlení v dějinách (i dnes se ve sportu zápas mezi nejlepším týmem a outsiderem označuje jako „David vs. Goliáš“).

Za časů krále Jóaše se města zmocnil aramejsko-damašský král Hazael (viz 2 Král: 12,18) a vybudoval obléhací příkop. Nakonec od nich město znovu dobyl judský král Uzijáš (viz 2. Paralipomenon 26). Později město zničilo zemětřesení (údajně 8,2 stupně Richterovy škály) (viz Amos 1,1 a Zachariáš 14,5).

Za dnů krále Ezechiáše napadla Judsko asyrská říše, ale Bůh učinil zázrak a Asyřané byli poraženi (viz 2. Paralipomenon 32 a 2. Královská: 19.). Gat však byl přitom zničen.

Po staletí byl pahorek opuštěný, až zde Peršané vybudovali malé město (nic ve srovnání s metropolí, která zde existovala v biblických dobách). Během římského, byzantského a raného muslimského období probíhala v Gatu malá, omezená činnost.

Gat v posledních letech

V roce 1142 n. l. postavili křižáci na vrcholu kopce opevněný hrad. Byl součástí řady pevností, postavených na ochranu cest do Jeruzaléma z muslimy ovládaného města Aškelon.

Hrad byl nazýván Blanche Garde podle bílé křídy, která tvoří přírodní podloží místa.

Hrad byl dobyt a zničen legendárním muslimským vůdcem Saladinem a zůstal z velké části opuštěný až do období osmanské turecké nadvlády (asi 1517-1917 n. l.), kdy byla na křižáckých ruinách postavena malá arabská vesnice (s použitím kamene, který křižáčtí rytíři vytěžili o několik století dříve).

V roce 1948 obyvatelé vesnice, otevřeně nepřátelští vůči vzniku židovského státu, město opustili, když je o to požádala arabská Nejvyšší rada, aby mohli Židy rychle zlikvidovat (obyvatelům bylo řečeno, že to bude trvat asi šest týdnů), načež se mohou vrátit.

Místo toho se Izrael toho léta města zmocnil a z bezpečnostních důvodů ho musel srovnat se zemí. Jedna z rodin (El-Azi) však byla IDF velmi nápomocná a díky tomu dostala pozemky v okolí pro stavbu své vesnice a právo na pastvu na tomto místě (návštěvníci místa často vidí jejich potomky pást dobytek u kopce).

Díky fascinující historii, biblickým ruinám, nádherné krajině, pastýřskému klidu a (často) sezónním květinám nabízí tato lokalita něco pro každého. Při své příští cestě do Izraele vám vřele doporučuji toto místo navštívit, abyste mohli projít stejnou vstupní branou jako král David a další bibličtí hrdinové!