Praha Jeruzalém

„Dvoustátní řešení“ izraelsko-palestinského konfliktu se stalo jakousi politickou mantrou. Obvykle se odvolává na mezinárodní právo, aby morálně podpořilo názor, že vytvoření palestinského státu vedle Izraele je jedinou cestou k vyřešení konfliktu. To se odráží v několika současných událostech.

Autor: Andrew Tucker, thinc.info, 30.7.2022

Například předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v dojemném projevu při přebírání čestného doktorátu Ben Gurionovy univerzity během své návštěvy Izraele uvedla, že mezi Evropou a Izraelem existuje hluboké pouto: „Zaprvé, Evropa bez evropských Židů neexistuje. A za druhé, Evropa a Izrael jsou povinni být přáteli a spojenci. Protože dějiny Evropy jsou dějinami židovského národa. Evropa je Simone Veilová a Hannah Arendtová. Evropa je Mahler a Kafka a Freud. Evropa jsou hodnoty Talmudu, židovský smysl pro osobní odpovědnost, spravedlnost a solidaritu.“

Nicméně von der Leyenová se nezmínila o tom, že politika EU trvá na vytvoření palestinského státu a odmítá uznat nároky Izraele na svrchovanost nad Jeruzalémem nebo územní nároky na části Judska a Samaří, a to bez ohledu na to, že OOP odmítá uznat existenci židovského státu a podporuje terorismus. 

Při své nedávné návštěvě Izraele americký prezident Biden, který rovněž zdůraznil hluboké vazby mezi Izraelem a USA, prohlásil, že i nadále chová naději na „trvalý, vyjednaný mír mezi Izraelem a palestinským lidem“, což označil za „dvoustátní řešení pro dva národy, z nichž oba mají v této zemi hluboké a starobylé kořeny“, přičemž „oba národy se těší stejné míře svobody“.

Je možné být skutečně oddán suverenitě Izraele a boji proti antisemitismu a zároveň požadovat, aby Izrael učinil územní a bezpečnostní ústupky entitě (OOP), která se zavázala ke zničení Izraele? Měla by OOP mít plně nezávislý stát? Může být mírumilovná? Jaké jsou záruky? Souhlasily by EU a USA s tím, aby na ně jiné státy kladly stejné požadavky? Není na čase uznat, že charta OOP stále požaduje použití násilí k osvobození celé „Palestiny“?

Od roku 2000 věnuje EHS/EU obrovské prostředky na vytvoření palestinského státu na místě. Podle Evropské komise je „zastřešujícím cílem politiky EU vůči Palestincům vytvoření nezávislého, demokratického, souvislého a životaschopného palestinského státu“. Zapojení EU do izraelsko-palestinského konfliktu od poloviny 90. let 20. století je popisováno jako „ukázkový příklad toho, jak je budování státu jako přístup k budování míru využíváno v praxi“. Ačkoli není přesně známo, kolik peněz EU a její členové poskytli palestinským institucím od roku 1995, v literatuře se standardně uvádí, že EU poskytla Palestincům v rámci mírového procesu přibližně polovinu celkové ekonomické pomoci.  Podle Evropské služby pro vnější činnost (EEAS) dosáhl společný příspěvek Evropské komise a členských států EU téměř 1 miliardy eur ročně. Závěr: Po 20 letech nevznikla žádná palestinská demokratická instituce. Zdá se, že velká část těchto peněz byla promrhána, mimo jiné na korupci a příspěvky pro rodiny teroristů.

V průběhu desetiletí EHS/EU (a další) stále častěji tvrdily, že mezinárodní právo vyžaduje vytvoření palestinského státu na územích dobytých Izraelem v červnu 1967 a ukončení „okupace“.

Nedávné studie a průzkumy veřejného mínění však naznačují, že a) většina Izraelců ani Arabů dnes již nevěří, že „dvoustátní řešení“ je nejlepším řešením, b) ani jedna strana – ani Izrael, ani OOP – jej nikdy nepřijala jako preferované řešení, c) je velmi sporné, zda mezinárodní právo vyžaduje vytvoření palestinského státu, a d) navzdory vynaloženým milionům eur a dolarů nebyli Palestinci schopni vytvořit demokratické instituce nebo infrastrukturu nezbytnou pro vznik státu.

Opakování mantry o palestinské státnosti tváří v tvář těmto důkazům pravděpodobně brání zkoumání alternativních řešení pro regionální mír a palestinskou autonomii, která by mohla tento neřešitelný konflikt ukončit. A má to závažné důsledky v terénu, neboť to ovlivňuje bezpečnost izraelských občanů (Židů i Arabů).

Jedním z nich je financování palestinských nevládních organizací ze strany EU. To je pro Izrael velmi znepokojující vzhledem k tomu, že některé z těchto prostředků jsou využívány k delegitimizaci Izraele a k podpoře používání politického násilí v rámci palestinské politické kultury. Mnoho milionů eur ročně, které EU a její členské státy poskytují, jde přímo nestátním subjektům v Izraeli i na spravovaných územích. EU argumentuje tím, že „svobodná a silná občanská společnost je nezbytná pro prosazování demokratických hodnot a pro dvoustátní řešení“. Izrael však nedávno zařadil šest palestinských nevládních organizací na svůj seznam teroristických organizací, a to kvůli důkazům o jejich napojení na Palestinskou frontu pro osvobození Palestiny (PFLP), která je mezinárodně označena za teroristickou organizaci.

Tento týden vlády Belgie, Dánska, Francie, Německa, Irska, Itálie, Nizozemska, Španělska a Švédska oznámily, že je Izrael nepřesvědčil o tom, že tyto subjekty jsou napojeny na terorismus nebo teroristické skupiny. V důsledku toho neukončí financování těchto nevládních organizací. Zdá se, že na tyto vlády byl vyvíjen značný tlak, aby ve financování těchto nevládních organizací pokračovaly. Nicméně je sporné, zda tyto evropské vlády splnily svou povinnost zajistit, aby jejich humanitární pomoc nepodporovala teroristické aktivity. To je otázka, která vyžaduje další šetření.

Dalším důsledkem je otázka Jeruzaléma. Řešení EU založené na dvou státech vyžaduje, aby se východní Jeruzalém stal hlavním městem palestinského státu. Izrael však tvrdí, že celý Jeruzalém je součástí jeho svrchovaného území, a dohody z Osla výslovně uvádějí, že budoucí status Jeruzaléma má být určen jednáním. Zdá se, že politika EU týkající se dvou států je v přímém rozporu s právy a povinnostmi Izraele i OOP vyplývajícími z dohod z Osla.

To vše naznačuje, že posedlost Západu „dvoustátním řešením“ může být spíše překážkou než cestou k míru. K dosažení situace, která uspokojí jak svrchovanost Izraele a potřebu bezpečnosti, tak potřeby Palestinců po autonomii, je zapotřebí jiných přístupů.

Tento komentář byl zveřejněn periodikem thinc.Bulletin 22/5.

03.08.2022 06:12 Daniel Žingor235Zdroj: thinc.info