Podle prezidenta Miloše Zemana by se velvyslanectví České republiky v Izraeli mohlo začátkem příštího roku přesunou z Tel Avivu do Jeruzaléma. Do hry se totiž v době krize dostává izraelský plyn, který by nejen Česku mohl pomoci zbavit se energetické závislosti na Rusku.

Autor: Iveta Křížová Lidové noviny 3.10.2022

Neskrývaný sen prezidenta Miloše Zemana by se oproti očekávání mohl proměnit v realitu, jak naznačila hlava státu před nedávnem v rozhovoru pro Press klub Frekvence 1.

„Asi přesvědčím pana premiéra Fialu, že bychom někdy v lednu nebo v únoru přesunuli ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma. A pokud se tak stane, tak to bude nejkrásnější dárek na rozloučenou, který budu moci dostat,“ řekl.

Byť premiér ponechal Zemanův výrok prozatím bez komentáře a jeho bezpečnostněpolitický poradce Tomáš Pojar sdělil, že k žádnému rozhodnutí zatím nedošlo, diplomatické zdroje serveru Lidovky.cz naznačily, že by ke kontroverznímu přesunu mohlo příští rok skutečně dojít.

Prozatím tomu brání brání společná pozice EU. Na to se odvolává zejména ministerstvo zahraničí vedené Janem Lipavským (Piráti), který je dlouhodobě proti takovému kroku, byť za to sklízí kritiku z Hradu.

Je to ale právě Černínský palác, který o udělení diplomatického statusu rozhoduje. Lipavskému navíc nahrává i fakt, že Česko v současné době sedmadvacítce předsedá, tudíž by nebylo vhodné činit v zahraniční politice tak závažnou sólo akci.

Od ledna ale budou karty rozdány jinak, předsednictví bude minulostí a mezinárodněpolitický vývoj může Zemanovu přání napomoci. „Do hry se totiž dostává i izraelský plyn, na který se v době energetické krize začala stát fronta. Každé symbolické gesto se počítá,“ sdělil serveru Lidovky.cz vysoce postavený diplomat s tím, že „kdo dřív přijde, ten plyn bere“.

Česko navíc v EU patří mezi nejvěrnější spojence Izraele a jeho odvážný krok byl podle diplomata v Izraeli vnímán velmi pozitivně.

Pro přesun se vyjádřil i místopředseda ODS a europoslanec Alexandr Vondra, jehož postoj k Jeruzalému podle něho odráží názor celé ODS. „Během předsednictví bych to nedělal, ale pak klidně hned. Prezident to jistě chce před koncem mandátu. Vyhověl bych mu. Ať po něm zůstane něco pozitivního,“ zdůraznil pro Lidovky.cz.

Snahy o přesun ambasády nejsou u Zemana žádnou novinkou, ještě nikdy ale nedal tak jasný časový harmonogram. Až nyní. Do určité míry mu pomáhá i náznak změn v postoji některých evropských států. Ochotu k přesunu svého velvyslanectví už naznačilo Spojené království. Tamní premiérka Liz Trussová koncem září informovala izraelského premiéra o „přezkoumání současného umístění“ budovy. Přesunem ambasády do Jeruzaléma by tak změnila desetiletí směřování britské zahraniční politiky.

Přetočením kormidla by nicméně Trussová následovala Spojené státy, které velvyslanectví do Jeruzaléma přesunuly v roce 2018 pod taktovkou tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa.

A je to právě britská politika, která nejednou inspiruje i tu českou. Tím se ostaně netají ani šéf Pirátů Ivan Bartoš, jehož ministr zatím přesunu brání.

Náznaky změn letité politiky se však objevují i v samotné EU, na jejíž společný postoj se Černínský palác odvolává. Nejdále jde v tomto ohledu Itálie. Matteo Salvini, vůdce italské krajně pravicové strany Liga, slíbil uznat Jeruzalém za hlavní město Izraele a přemístit velvyslanectví z Tel Avivu.

Jelikož je po zářijových volbách jeho Liga součástí vítězného pravicového bloku, svůj slib by mohl splnit. Opatrné náznaky ochoty k přesunu už zazněly i ze Slovenska a Maďarska.

Středula pro, Pavel váhá

Přemístění velvyslanectví je nicméně velmi citlivou otázkou, neboť Izraelci i Palestinci považují Jeruzalém za své hlavní město. Kromě USA mají v Jeruzalémě velvyslanectví pouze tři státy, Kosovo, Honduras a Guatemala, které se všechny přestěhovaly z Tel Avivu po přesunu USA.

Pokud by k českému kroku nedošlo ještě za Zemana, jehož mandát vyprší začátkem března, jeho sen podědí nová hlava českého státu. Lidovky.cz oslovily některé prezidentské kandidáty s dotazem, jak se na přesun do Jeruzaléma dívají.

„Česká politika je dlouhodobě proizraelská, je to náš klíčový spojenec. První krok, tedy zřízení Českého domu v Jeruzalémě, jsme již učinili. A umím si představit i přesun velvyslanectví. Toto rozhodnutí je ale primárně v rukou vlády, rád bych s ní o tom v případě zvolení jednal,“ řekl prezidentský kandidát a odborový předák Josef Středula.

O poznání zdrženlivější postoj zastává generál Petr Pavel, který by to řešil v kontextu, společně se spojenci. „Když se jich rozhodne své ambasády přesunout více, dává to smysl. Pokud bychom měli být výjimkou, tak by to mohlo přinést administrativní komplikace,“ sdělil serveru Lidovky.cz.

Podobně se pro vyjádřila i Danuše Nerudová, která rovněž razí společný evropský postup. „V Jeruzalémě byla zřízena pobočka ambasády, která je v danou chvíli dostačující,“ uvedla.

Jeruzalémem, jehož východní část považují Palestinci za hlavní město jejich budoucího státu, se mezinárodní společenství zaměstnává již déle než půl století. Izrael ovládl celý Jeruzalém v roce 1967, anexi východní části města ale mezinárodní společenství neuznává. Konečný status města by se měl vyřešit jednáním.

Česko posiluje svou přítomnost v Jeruzalémě systematicky v krocích. Kromě honorárního konzulátu má ve městě od roku 2018 Český dům, který je kulturním střediskem, ale nemá diplomatický status. Loni v březnu zřídilo v Jeruzalémě úřadovnu velvyslanectví.