Většina Izraelců sice podporuje Izrael jako „židovský a demokratický“ stát, ale v otázce definice židovského státu panují hluboké rozpory.

Od: All Israel News 17. ledna 2023

Izraelská společnost je hluboce rozdělena v názoru na soudní reformy probíhající v izraelské vládě a na svá práva obecně, vyplývá z měsíčního průzkumu Israeli Voice Index, který provádí Israel Democracy Institute.

Zdá se, že průzkum, který provádí Guttmanovo centrum pro výzkum veřejného mínění a politiky při institutu, odhaluje hluboké rozdělení podle etnických, náboženských a politických linií.

V centru neshod jsou obavy z rovnováhy moci mezi izraelskou soudní mocí a parlamentem, tedy zákonodárnou mocí. Proti plánovaným právním reformám Netanjahuovy vlády protestovalo na shromáždění v Tel Avivu více než 80 000 Izraelců.

Průzkum Israeli Voice Index ukázal, že izraelská veřejnost je stále pesimističtější ohledně budoucnosti státu Izrael. Podle výsledků je pouze 49 % izraelské veřejnosti ohledně budoucnosti Izraele optimistických. Pro srovnání, v roce 2012 vyjádřilo 76 % Izraelců optimismus ohledně budoucnosti židovského státu.

Přibližně 51 % Izraelců má v současnosti obavy o budoucnost země a pouze 42 % důvěřuje izraelskému Nejvyššímu soudu, což signalizuje dramatický pokles důvěry ve veřejné instituce země.

Izraelský prezident Isaac Herzog, který obdržel kopii zprávy IDI, uvedl, že je některými jejími závěry „hluboce znepokojen“.

„Jsou to nepříjemná čísla, která přicházejí vedle dalších částí zprávy, jež odrážejí vnitřní napětí v nás,“ řekl prezident. „Jinými slovy, naše soudržnost je oslabena a my musíme udělat vše pro to, abychom ji obnovili.“

Izraelské prezidentství je do značné míry zbaveno politické moci. Slouží však jako důležitý symbol jednoty různorodé izraelské společnosti. Herzog, který je stále více znepokojen politickým rozdělením společnosti, nedávno vyzval všechny strany, aby „obrousily hrany“.

Yohanan Plesner, bývalý poslanec Knesetu a prezident Izraelského demokratického institutu, se stal hlasitým kritikem soudních reforem Netanjahuovy vlády, jak je představil ministr spravedlnosti Yariv Levin. Plesner se domnívá, že právní reformy nemají podporu většiny.

Levin prosazuje, aby se dramaticky omezila možnost izraelského právního systému bránit novým zákonům, které by mohly poškodit zákonná práva izraelských občanů, zejména menšinových skupin. Cílem jeho reforem je také posílit moc politiků při výběru kandidátů na soudce.

„Údaje … jsou jasné: pro iniciativy, které usilují o oslabení Nejvyššího soudu a zmenšení soudní moci, neexistuje většina,“ řekl Plesner.

Zdůraznil, že navrhované reformy by mohly ohrozit izraelskou demokracii.

„Legislativní balíček předložený ministrem spravedlnosti povede k vytvoření soudnictví ovládaného výkonnou mocí, zdecimuje dělbu moci v naší demokracii a zabrání Nejvyššímu soudu v obraně práv jednotlivých občanů,“ varoval Plesner v oficiálním prohlášení.

Od vyhlášení nezávislosti v květnu 1948 se Izrael definuje jako židovský a demokratický stát. Izraelci jsou však stále více rozděleni v otázce rovnováhy mezi „židovským“ a „demokratickým“ prvkem státu.

„Židovský prvek“ považuje za příliš silný 38 % dotázaných (pokles ze 47 % v roce 2019) a 25 % tvrdí, že demokratické prvky jsou příliš silné (nárůst z 18 % v roce 2019). Téměř pětina (19 %) uvádí, že neví,“ uvádí zpráva.

Politicky konzervativní a věřící izraelští Židé mají tendenci upřednostňovat židovskou charakteristiku země před demokratickou složkou.

Naopak levicově a středově orientovaní voliči mají tendenci upřednostňovat demokratický rozměr země.

Arabští Izraelci, kteří tvoří přibližně 20 % obyvatel Izraele, jsou stále více proti tomu, aby se země definovala jako židovský stát.

Většina Izraelců sice stále podporuje Izrael jako „židovský a demokratický“ stát, ale v otázce definice židovského státu panují hluboké neshody. Moderní Izraelci vnímají židovskou identitu především národnostní a kulturní optikou.

Naproti tomu političtí představitelé rychle rostoucí izraelské ultraortodoxní židovské komunity stále více usilují o větší roli židovského náboženství ve veřejném životě Izraele.