„Buď nesmírně šťastná, siónská dcero, křič, jeruzalémská dcero. Hleď! Tvůj král (Mesiáš) k tobě přijde. Je spravedlivý a vítězný; pokorný a jede na osličím hříběti, potomku (jednoho z) oslů (Zachariáš 9,9).“
Autor: Nosson Šulman, 2. února 2023
Dnes prozkoumáme jedno z nejvýznamnějších (i když málo navštěvovaných) míst v zemi, Bránu milosrdenství, která je nyní zapečetěná, ale vede na vrchol Chrámové hory. Toto místo je tak důležité nejen kvůli své historii, ale také kvůli své budoucnosti! Je to proto, že (podle židovské tradice) právě sem vstoupí Mašiach (Mesiáš), aby vykoupil Izrael.
Brána se nachází na východní zdi jeruzalémského Starého města, která je zdaleka nejstarší zdí. Zatímco většina současných zdí obklopujících Staré město pochází z 16. století od Osmanů, viditelné spodní části zdi jsou z doby Hasmonejců (asi 100 let př. n. l.) a horní části z doby Heroda (asi 20 let př. n. l.).
V době krále Šalamouna (který postavil První chrám) existovala východní brána, která vedla na Chrámovou horu. Předpokládá se, že se nacházela v blízkosti současné brány, ačkoli ji Babylóňané zničili v roce 422 př. n. l. (někteří historici uvádějí rok 586 př. n. l.) spolu se svatým Chrámem. V roce 371 př. n. l. se Židé opět vrátili do Izraele a Chrám znovu postavili.
V roce 355 př. n. l. po vlně židovského přistěhovalectví zpět do Izraele Nehemiáš obnovil jeruzalémské hradby. To zahrnovalo i stavbu Šušanské (Východní) brány, pojmenované podle hlavního města Persie, říše, která v té době vládla Izraeli. Na Východní bráně byl dokonce vyobrazen Šušan. Podle židovských pramenů to nařídila Persie, aby si lidé pamatovali, že žijí pod perskou nadvládou, a aby se nebouřili. Brána vedla přímo na Chrámovou horu a skrze ni vedl velekněz mimořádně vzácnou červenou jalovici na Olivovou horu.
Vzhledem ke specifikaci Tóry, co je to červená jalovice, jich existovalo pouze devět a v Mesiášových dnech se má vyskytovat desátá. Červená jalovice byla poražena a její zbytky spáleny. Popel ze zvířete se pak smíchal se speciální vodou a pokropil se jím někdo, kdo byl nečistý (například se nacházel v blízkosti mrtvoly), aby se očistil. Jednalo se o nesmírně důležitou proceduru, jinak by každý, kdo byl někdy na hřbitově (nebo byl na místě, kde někdo zemřel, když tam byl), nemohl vstoupit do Chrámu, dokud by nebyl očištěn (více o červené jalovici viz Numeri 19).
Touto branou také na Jom kipur (nejsvětější den v roce s výjimkou šabatu) vypouštěl velekněz kozla, který měl na sobě los s nápisem „Azazelovi“. Kozel měl být přiveden na Azazel, horu v Judské poušti, a zabit. Jednalo se o velmi důležité přikázání a zásadní aspekt při smírčí bohoslužbě na Jom kipur (viz 16. kapitola knihy Leviticus).
Chrám byl zničen Římany v roce 70 n. l. V 7. století (podle některých na konci Byzantské říše, podle jiných na počátku islámského období) byla na troskách Šúšanské brány postavena nová brána (Brána milosrdenství).
Podle židovské tradice vstoupí Mašiach do města Bránou milosrdenství a obnoví Chrám. V roce 1541 osmanští Turci, kteří právě dokončili stavbu (současných) městských hradeb Jeruzaléma, bránu zapečetili, aby zabránili Mesiáši vstoupit a vykoupit Izrael. (Skutečnost, že do toho investovali tolik prostředků, jasně naznačuje, že také věřili v příchod Mesiáše). Muslimský hřbitov zde byl umístěn také proto, aby zabránil proroku Eliášovi, kohenovi (knězi), zvěstovat příchod Mesiáše (podle zákona Tóry nesmí kněz vstoupit na hřbitov). Ironií osudu je, že bez vědomí tehdejší turecké vlády může kněz vstoupit i na nežidovský hřbitov, takže tento hřbitov ničemu nebrání!
Při vaší příští cestě do Izraele může pohled na Bránu milosrdenství rozhodně umocnit vaše zážitky z cesty. Kéž by byl svatý Chrám v našich dnech urychleně obnoven!
Nosson Shulman je novinář a licencovaný průvodce v Izraeli specializující se na biblické prohlídky. Aby umožnil turistům zažít Izrael v době koruny, vytvořil novou hitovou videosérii Izrael tour, která divákům přibližuje Izrael prostřednictvím simulace skutečných prohlídek.
