Ron Ben-Yishai z Ynetu: Důvodem návštěvy nejvyšších amerických představitelů obrany v Izraeli jsou obavy, že by Izrael mohl zaútočit na Írán, aniž by o tom předem informoval Washington.

Od: Israel National News 6. března 2023, 4:17

Podle vojenského analytika Rona Ben-Yishaie z agentury Ynet se Bidenova administrativa obává, že by Izrael mohl zaútočit na íránská jaderná zařízení, aniž by o tom předem informoval Washington.

Ve svém sloupku, který zveřejnil v neděli, Ben-Yishai napsal, že tyto obavy přiměly USA k tomu, aby do Izraele v krátké době vyslaly dva nejvýše postavené představitele Pentagonu – předsedu sboru náčelníků štábů a ministra obrany – k objasnění a koordinačním rozhovorům s vysokými představiteli izraelského obranného establishmentu a s vysokými politickými představiteli v Jeruzalémě.

Předseda sboru náčelníků štábů USA generál Mark Milley přistál v pátek v Izraeli a setkal se s náčelníkem generálního štábu IDF Herzim Halevim a s ministrem obrany Yoavem Gallantem. Ministr obrany Lloyd Austin má do Izraele dorazit ve čtvrtek tohoto týdne.

Důvodem těchto návštěv je podle vysoce postaveného člena izraelského obranného establishmentu, který byl citován ve sloupku Ben-Yishaje, obava Bílého domu a Pentagonu, že současná izraelská vláda překvapí Spojené státy úderem na Írán a zatáhne Washington do vojenského konfliktu na Blízkém východě, zatímco Spojené státy a jejich spojenci investují většinu svých zdrojů do války na Ukrajině a do eskalace „studeného“ konfliktu s Čínou.

Z amerického pohledu, poznamenal Ben-Yishai, je nyní situace podobná té, která panovala v letech 2010-2012, kdy byl prezidentem Spojených států Barack Obama a premiér Benjamin Netanjahu a tehdejší ministr obrany Ehud Barak plánovali útok na Írán.

Návštěvy amerických představitelů následovaly po tom, co Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) objevila v podzemní továrně ve Fordow uran obohacený na 84 % čistoty.

Ben-Jišaj poznamenal, že v izraelsko-americkém „bezpečnostním pracovním plánu“, který měl Íránu zabránit v získání jaderných zbraní, se v důsledku odhalení MAAE pokazil právě časový prvek.

Jestliže až dosud Jeruzalém a Washington odhadovaly, že Izrael má více než rok na dokončení příprav na velký útok v Íránu a válku v jiných oblastech, která se vyvine v jeho důsledku, nyní se v Izraeli odhaduje, že se časový plán výrazně zkrátí.

Ben-Yishai nastiňuje čtyři otázky, které budou v centru jednání mezi hostujícími nejvyššími představiteli USA a jejich izraelskými protějšky:

První – jak mohou obě země společně zabránit Íránu v obohacování uranu na úroveň 90 %, která by stačila na výrobu jedné nebo více jaderných bomb. Izrael věří, že věrohodná izraelsko-americká vojenská hrozba a další přísné sankce přimějí Íránce dvakrát si rozmyslet, zda budou pokračovat.

Druhá otázka – jak Izrael a Spojené státy zareagují, pokud se Írán stane plnohodnotným jaderným hraničním státem. Američtí představitelé neskrývají před svými izraelskými krajany obavy ze scénáře, v němž premiér Netanjahu vydá rozkaz k útoku na Írán, a to nejen proto, že tím zmaří íránský jaderný program, ale také proto, že umlčí a odsunou na okraj zájmu izraelské veřejnosti veřejné protesty proti soudní reformě.

Proto podle Ben- Yishaje Američané požadují, aby Izrael nejednal bez koordinace a potvrzení s nimi. „Jste suverénní země,“ budou říkat na schůzkách, „ale je lepší, abychom se společně rozhodli, jak reagovat, protože nakonec se i my budeme muset zapojit do války, která se vyvine“.

Třetí otázka – Izrael bude požadovat, aby Spojené státy a Evropané prostřednictvím OSN uvalily na Írán další tvrdé sankce v rámci Rady bezpečnosti nebo mimo ni, aby donutily Írán snížit vojenskou pomoc Rusku.

Čtvrtá otázka – izraelští představitelé se domnívají, že Austin a Milley budou požadovat, aby se Izrael zdržel civilních a vojenských akcí, které by rozjitřily situaci s Palestinskou samosprávou, a také vedly k tomu, že dvoustátní řešení již nebude proveditelné. Američané budou také požadovat, aby se vláda zdržela akcí, které by vedly ke konfliktům na Chrámové hoře a v Jeruzalémě během měsíce ramadánu. Pointa je v tom, že Američané Izraeli říkají: „Pomůžeme vám v íránském kontextu, jak jen to bude možné, ale na oplátku vás žádáme, abyste nerozpoutali konflikt s Palestinskou samosprávou, který nás donutí zapojit se do dalšího konfliktu kromě Ukrajiny a Jihočínského moře.“