Praha Jeruzalém

Skupina povstalců ŻZW ukrytá v krytu pod nájemním domem v ulici Grzybowska dokázala unikat pozornosti až do 19. června, kdy jejich pobyt prozradil Němcům člen nám už známé organizace „Meč a pluh.“ Povstalci v čele s Pawlem Frenkelem obklopeni nacisty se celý den bránili a poté, co jim došla munice, spáchali sebevraždu vyhozením bunkru do povětří.

13. května, v gestu protestu proti lhostejnosti světa k událostem ve Varšavě politik z organizace Bund žijící v exilu ve Velké Británii Szmul Mordechaj Zygielbojm spáchal v Londýně sebevraždu.

Fotografie tohoto člověka, co ztratil vůli žít kvůli lhostejnosti světa k osudu jeho druhů… V dopise na rozloučenou napsal, mimo jiné toto, cituji: 

„Nemohu zůstat v klidu. Nemohu žít, dokud se likvidují zbytky židovského národa v Polsku, jehož jsem představitelem. Moji soudruzi ve varšavském ghettu padli se zbraní v ruce v poslední hrdinské bitvě. Nebylo mi souzeno zemřít jako oni, s nimi. Ale já patřím k nim a do jejich masových hrobů. Svou smrtí chci vyjádřit co nejostřejší protest proti pasivitě, se kterou svět přihlíží a umožňuje vyhlazování židovského národa.“

Fotografie jeho dopisu na rozloučenou následuje:

Ve dnech 14. až 15. května boje v ghettu utichly, povstání bylo poraženo a Němci dostihli a zabili či zajali posledních pár povstalců. O to usilovněji dokončovali lov na poslední obyvatele a jejich odesílání do vyhlazovacích táborů.

Pro Němce vojenská část potlačení povstání skončila až 16. května 1943. Jürgen Stroop na tento den nařídil provést přípravu ke zničení Velké synagogy ve Varšavě. Tento den jako symbolická tečka byla kompletně zničena sérií mohutných detonací. 

Velká synagoga byla největší stavbou svého druhu v celé předválečné Varšavě a v té době také jednou z největších na světě. Postavena byla mezi lety 1875 až 1878 v ulici Tłomackiego, což byla část města, kde se Židé směli usadit.

Byla postavena podle projektu architekta Leandra Marconiho v klasicistním stylu. V letech 1878 – 1908 byl představitelem synagogy rabín Izaak Cylkow, v letech 1908 – 1921 rabín Samuel Abraham Poznański a v letech 1922 – 1939 rabín Mojżesz Schorr.

Po válce nebyla znovu postavena. Byla to krásná stavba, byla centem židovského duchovního života, školou a místem setkávání…


Fotografie vstupního portálu Velké synagogy v devatenáctém století


Pohled na velkou synagogu ve 30. letech 20. století

Jürgen Strop věděl co činí, pro přeživší to byla velká rána. Velitel sil, které nakonec povstání porazily v hlášení z tohoto dne napsal: 

 „Bývalá židovská rezidenční čtvrť přestala existovat!“ 

Zajatí povstalci a civilisté byli na místě zavražděni nebo převezeni do táborů v Treblince, do tranzitního tábora na letišti Lublin a odtud do táborů Majdanek, Budzyň, Dorohuča, stejně jako do táborů v Poniatowe a Trawnikach.

Celý areál židovské čtvrti byl metodicky vypálen a srovnán se zemí. Poslední civilní obyvatelé ghetta se v jeho prostoru ukrývali až do roku 1944.

Jedna z mnoha fotografií, ukazující neuvěřitelně důkladnou destrukci ghetta.  Křesťanské kostely ale byly na zvláštní rozkaz zachovány. Vypadá to až neuvěřitelně…

Postup destrukce byl stále stejný. Napřed přišlo vypálení, a po vyhoření a rozpadu staveb z důvodu tepelné destrukce následovala práce ženistů, kteří vše co stálo destruovali metodickým kolotočem explozí. 

Velké hromady sutin potom byly znovu odpalovány, aby se to, co zbylo rozložilo na větší plochu a nebylo možno trosky použít jako možné úkryty. Ghetto tak prostě zmizelo.


Pole trosek ještě před řízeným snížením pomocí dalších explozí


Po destrukci….

Ztráty povstalců…

Povstalecké síly se pravděpodobně skládaly z asi 1 000 až 1 500 špatně vyzbrojených bojovníků: asi 220 až 800 z ŻOB včetně mnoha žen a 150 – 400 z ŻZW – zde byli pouze muži. Dále zde byl neznámý počet povstalců mimo tyto organizace a dokonce i několik skupin tvořených členy zločineckých skupin z ghetta. 

Povstalecké věci významně pomohly skryté úkryty neboli bunkry a opevnění tajně vytvořené částečně v roce 1942 a dobudované v prvních třech měsících roku 1943. 

Bohužel neexistují žádné skutečně spolehlivé údaje o ztrátách povstalců a počtu obětí konečné likvidace ghetta do konce května 1943. Podle německých údajů, pravděpodobně zveličených ve Stroopově zprávě, zemřelo v boji asi 6000 Židů 

V objevených a zlikvidovaných bunkrech bylo nalezeno 56 065 lidí, z nichž 7 000 bylo zavražděno přímo na místě, 6 900 bylo posláno do Treblinky a asi 36 000 do jiných táborů. Tyto údaje jsou nespolehlivé, podle některých údajů v dubnu 1943 možná nebylo v ghettu více než 40 000 lidí. 


Jedna z ikonických fotografií, kolorovaná, z názvem – „Chlapec z ghetta“.

Ztráty Němců a jejich pomahačů z jiných národů

Německé síly zapojené do potlačení povstání čítaly asi 2000 mužů, z toho bylo 830 pancéřových granátníků a příslušníků zbraní SS. Dále zde bylo 234 německých policistů vyčleněných z 1. a 3. prapor 22. pluku Ordnungspolizei, příslušníci SD- Sicherheitsdienstu a gestapa. Dále potom dělostřelci od malorážového protiletadlového dělostřelectva. Dále několik baterií polního dělostřelectva a ženisté. 

Z příslušníků jiných národů zde bylo nasazeno 337 vojáků litevských a a lotyšských pomocných policejních jednotek a část ukrajinského výcvikového praporu z vyhlazovacího tábora v Trawnikach. Likvidace ghetta se zúčastnilo také 367 důstojníků polské Modré policie, kteří vytvořili kordon kolem zdí ghetta. Technická ochrana není dokumentovaná, ale byla zde silná jednotka varšavského hasičského sboru

Podle odhadů důstojníků polské Zemské armády domácí armády se německé síly skládaly z motorizovaného seskupení asi 5 000 mužů vyzbrojených ručními palnými zbraněmi a kulomety a nejméně 15 obrněnými vozy, podporovaných řadou polních děl, protitankových děl, protiletadlových děl a minometů. Pěchota používala ve velkém plamenomety, destrukční nálože a bojové plyny.


Německý plamenometník s plamenometemFlammenwerfer 41

Počet mrtvých na německé straně je těžké odhadnout kvůli rozdílným údajům. Stroopova zpráva uvádí počet 16 mrtvých a 85 zraněných, počet je potvrzen jejich seznamem. Tato čísla jsou dle všeho podhodnocená. Polský podzemní tisk udával počet 86 mrtvých a 420 zraněných útočníků. 

Několik německých vozidel bylo těžce poškozeno zápalnými lahvemi a granáty, včetně pásového obrněného vozidla tančíku Lorraine 38L(f) francouzské výroby a dvou obrněných vozů (jeden s namontovaným protiletadlovým dělem). Podle některých povstaleckých svědectví bylo zcela zničeno několik vozidla přímo v v ghettu.  Nedochovala se ani jedna fotografie, která by ukazovala padlé Němce a jejich pomahače a nebo zničenou německou techniku. Pokud ano, nenašel jsem je. 

Osudy těch co přežili boje v ghettu. 

Válku přežilo jen málo povstalců. Několik desítek vojáků ŻOB přežilo povstání v ghettu. Většina z nich se ale konce války nedožila – padli v bojích v partyzánských jednotkách v lesích okolo Varšavy v boji s Němci ale také v boji s jinými polskými odbojovými formacemi. Další padli v bojích při varšavském povstání nebo byli zrazeni a vydáni Němcům. 

Téměř všichni vojáci ŻZW  také zahynuli v bojích v ghettu. Další padli v bojích ve Varšavském povstání. 

Tři velitelé – Marek Edelman a Cvi Lubetkinová ze ŻOB a Dawid Wdowiński jsou asi jediní velitelé povstání co válku přežili.

Po smrti Symchi Ratajzer-Rotema v roce 2018 bylo médii oznámeno, že byl posledním žijícím bojovníkem z povstání ve varšavském ghettu. Po této informaci na sebe upozornil Leon Kopelman, žijící od roku 1945 napřed v Mandátní Palestině a potom v Izraeli. Jeho smrtí 13. srpna 2021 dle informací The Times of Israel asi opravdu odešel ze světa poslední židovský bojovník z ghetta.

Bylo by možno se zabývat osudy těch co přežili válku a dílem zůstali v Polsku a museli jako židé čelit státnímu antisemitismu polských komunistických institucí. 

Další odešli do emigrace do západního světa a nemálo jich odešlo do budoucího Izraele. Ale to by už bylo mimo téma, které i tak zabralo neuvěřitelný prostor v mém počítači a na webech, kde tato práce vychází. 


Fotografie Leona Kopelmana jako vojáka IDF po první arabsko-izraelské válce.

Závěr

Vážení přátelé, není už co dodat. Téma jsem v rámci mých možností vyčerpal. Pokud jste dočetli až sem, máte můj respekt. 

Za krátký čas bude výročí, bude 80 let od vypuknutí povstání ve varšavském židovském ghettu. Mnoho politiků v celé Evropě a nejen v ní bude pronášet silná slova, budou odsuzovat a budou zhrozeni. Budou tvrdit, že to bylo čiré zlo a nesmí se to nikdy a nikde opakovat. A ti sami politici o pár dnů později budou Stát Izrael odsuzovat za cokoliv, co se zrovna bude hodit. 

Jsem rád, že jsem vše co, jsem chtěl sdělit stihl do toho data a nebude tak tato práce – kterou jsem chtěl vzdát čest statečným lidem, které zoufalství ale i mimořádná odvaha a vize lepší budoucnosti pro židovský národ přivedla se zbraněmi v rukou do boje, který nemohli vyhrát – konfrontována s řečmi těchto lidí. 

Bylo to těžké a smutné čtení. Vím to. 

Mě osobně tato práce velmi vyčerpávala – zpracovat v mysli ty strašlivé údaje o masovém vyvražďovaní jednoho národa jen na základě krutého rozmaru a vylhaných teorií, nebylo lehké. Musím si dát od tohoto tématu pauzu. Časem ještě doplním něco málo k připomínání tohoto mimořádného lidského činu…

Přeji vám vše dobré a při jiném, lidsky hezkém tématu, které už se rýsuje nashledanou.

Tuto práci jsem vytvořil na základě vlastního rozhodnutí. Snažil jsem se o přesnost a pravdivost, padni komu padni. Jsem ale jen člověk, mohou v ní být chyby. Pokud je najdete prosím o shovívavost a případně zpětnou vazbu, abych to mohl napravit.

S úctou Jaromír Vykoukal

08.04.2023 06:32 Jaromír Vykoukal105Zdroj: Redakce Israel.cz

Klíčová slova

1 komentář

  1. Daniel Žingor

    8. 4. 2023

    Odpovědět

    :) taky VELMI děkujeme!

Přidání komentáře

Váš email nebude zveřejněn.
Abychom zabránili spamu, musí být Váš první komentář schválen. Mějte prosím strpení.

O profilový obrázek se stará Gravatar.