V březnu se Ázerbájdžán stal první šíitskou muslimskou zemí, která otevřela velvyslanectví a vyslala velvyslance do Izraele.

Autor: Pesach Benson, TPS, 29. května 2023

Izraelský prezident Isaac Herzog se 30. a 31. května vydá na pozvání prezidenta Ilhama Alijeva na státní návštěvu Ázerbájdžánu, šíitské muslimské země sousedící s Íránem, oznámila v neděli Herzogova kancelář.

Herzoga bude doprovázet ministr zdravotnictví a vnitra Moše Arbel, který se zapojí do pracovního jednání se svým ázerbájdžánským protějškem, Dr. Timorem Musajevem. Tématem jejich jednání bude posílení spolupráce v oblasti zdravotnictví s důrazem na vzdělávání lékařů, posuzování mimořádných událostí a iniciativy v oblasti digitálního zdravotnictví. Významným mezníkem během návštěvy bude slavnostní podpis dohody o spolupráci v oblasti zdravotnictví.

Prezident položí věnec k hrobu zesnulého ázerbájdžánského prezidenta Hejdara Alijeva, který byl rovněž otcem současného prezidenta. Herzog se rovněž pokloní památce Ázerbájdžánců, kteří byli zabiti sovětskou armádou během událostí „černého ledna“ při rozpadu Sovětského svazu v roce 1990, a Ázerbájdžánců padlých v první válce o Náhorní Karabach v letech 1988-1994.

Kromě toho se prezident Herzog s manželkou zúčastní slavnostní akce k 75. výročí nezávislosti Izraele. Při této příležitosti bude příležitost navázat kontakt s ázerbájdžánskou židovskou komunitou a zároveň oslavit tento významný mezník.

Tato cesta navazuje na dubnovou návštěvu izraelského ministra zahraničí Eliho Cohena.

V březnu se Ázerbájdžán stal prvním šíitským muslimským státem, který otevřel velvyslanectví a vyslal velvyslance do Izraele, když velvyslanec Mukhtar Mamed Oglu předal své pověřovací listiny izraelskému prezidentovi Isaacu Herzogovi.

Signál Íránu

Profesor Ze’ev Khanin, který přednáší politologii na Bar-Ilanově univerzitě, řekl tiskové službě Tazpit, že kontextem Herzogovy návštěvy je napětí mezi Ázerbájdžánem a jeho jižním sousedem Íránem. Obě země mají společnou hranici dlouhou 765 km.

„Ázerbájdžán a Izrael jsou strategickými partnery a máme společného nepřítele, kterým je Írán,“ řekl profesor Khanin.

Vysvětlil, že Írán má z rostoucích vztahů Ázerbájdžánu s Izraelem dvě strategické obavy.

Za prvé, Ázerbájdžán je významným odběratelem izraelských zbraní a Írán se obává, že by Ázerbájdžán mohl sloužit jako platforma pro izraelský úder na íránská jaderná zařízení.

Druhým důvodem je podle Khanina íránská provincie zvaná Jižní Ázerbájdžán, která je domovem 30 milionů etnických Ázerbájdžánců. „To je třikrát více než rozloha Ázerbájdžánu a jsou největší etnickou menšinou v Íránu,“ vysvětlil profesor Khanin.

„Dříve měli kulturní a správní autonomii, kterou už nemají. Ajatolláhové se obávají, že Baku podněcuje a podporuje separatistická hnutí, přinejmenším morálně,“ řekl a dodal: „Írán však podporuje i radikální islámské separatisty v Ázerbájdžánu.“

Profesor Khanin zdůraznil, že Herzogova návštěva vysílá pozitivnější signál i dalšímu regionálnímu hráči: Turecku. Ázerbájdžánci jsou etnicky Turci a Baku bylo loni za předchozí izraelské vlády prostředníkem mezi Jeruzalémem a Ankarou. „To přispělo k uvolnění napětí mezi Izraelem a Tureckem,“ řekl Khanin.

„Turecko má mnohem menší zájem být protiizraelské a získávat body u arabského světa,“ vyjádřil se.

Izrael byl jednou z prvních zemí, která v roce 1991 uznala nezávislost Ázerbájdžánu, a v Baku již má velvyslanectví. V Ázerbájdžánu dnes žije odhadem 20 000 Židů.