V příštích měsících bude zahájena výstavba nových domů v historické Ezechiášově čtvrti Hebronu.
Autor: Josh Hasten, TPS, 7. května 2023
Po více než dvou desetiletích plánování, byrokratických překážek a soudních peticí podaných odpůrci je hebronská židovská komunita na pokraji položení základů 31 nových bytových jednotek v historické Ezechiášově čtvrti.
Součástí projektu jsou také plány na vybudování několika mateřských škol, veřejných parků a ubytovny.
Vyšší plánovací rada civilní správy oznámila předběžné schválení projektu již v roce 2017, izraelský kabinet jej definitivně schválil v následujícím roce. Stavba představuje první velkou židovskou výstavbu v části Hebronu H2 za posledních 23 let.
Hebronský protokol z roku 1997 podepsaný Izraelem a OOP rozdělil město na dva sektory: H1, kontrolovaný Palestinskou samosprávou, a H2, zhruba 20 % města, pod izraelskou vojenskou správou. Protokol nebyl nikdy ratifikován ani jednou ze smluvních stran.
V oblasti Hebronu pod izraelskou jurisdikcí žije přibližně 1 000 Židů.
Uri Karzen, generální ředitel židovské komunity v Hebronu, kde žije více než 100 rodin, řekl tiskové službě Tazpit, že půda byla vyklizena. Tým archeologů civilní správy pod záštitou Izraelského úřadu pro památky dokončil povinné kontroly a stavba by podle něj měla být zahájena v příštích několika měsících.
Karzen spolu s dalšími představiteli komunity nepovažuje nové byty za pouhé bytové jednotky, ale vnímá je jako symbol téměř 200 let starého historického úsilí o znovuzískání této oblasti, která za různých vlád měnila majitele, ale nyní je opět v rukou židovských vlastníků.
„Význam tohoto projektu spočívá v tom, že vykupujeme židovskou půdu v Hebronu,“ řekl. „Je to sama podstata návratu židovského národa do Izraele.“
„Tato půda přešla za posledních 150 let mnohokrát z rukou do rukou, od turecké nadvlády k Britům, pak k Jordáncům a nakonec k Izraeli. Prošla toho tolik. Ale konečně je Izrael schopen pokročit a rozvíjet tuto oblast a posílit naši přítomnost ve svatém městě Hebron,“ řekl Karzen.
Beit Romano
Historie Ezechiášovy čtvrti, známé také jako Nahalat Chabad, je dobře zdokumentována. V roce 1879 Haim Jisrael Romano, bohatý turecký židovský obchodník z Konstantinopole, zakoupil v Hebronu pozemek a postavil zde velký dům. Bejt Romano, jak se mu říká, sloužil nejen jako rodinný dům, ale také jako penzion a později v něm byla umístěna městská „istanbulská synagoga“.
Bejt Romano a jeho okolí symbolizovaly vznik židovských center mimo „ghetto“ Avrahama Avinu u Jeskyně patriarchů.
V roce 1901 se do Hebronu přestěhoval rabín Chaim Hezekiah Medini (1834-1904) a otevřel v Bejt Romanu ješivu. Zde dokončil svou devítisvazkovou talmudickou encyklopedii „Sde Hemed“ a působil jako hlavní sefardský rabín města. Kvůli rabínovu významnému vlivu na život židovské komunity byla čtvrť nazvána Ezechiášovou čtvrtí.
Asi o deset let později Bejt Romano a okolní čtvrti koupilo hnutí Chabad, které zde zřídilo ješivu. Během první světové války, když Britové v roce 1917 porazili Turky, přeměnili Bejt Romano na policejní velitelství. V roce 1948 obsadili Hebron Jordánci a budova byla využívána jako škola.
Izrael město znovu dobyl v šestidenní válce v roce 1967, ale budova i čtvrť zůstaly v arabských rukou až do teroristického útoku v blízkosti budovy v roce 1982, při kterém byl zraněn jeden Izraelec.
Reakcí vlády bylo navrácení budovy a přilehlých oblastí do židovských rukou. Dnes v budově sídlí ješiva Šavei Hebron, stěžejní vzdělávací instituce sionistického hnutí Tóra.
Přesuneme se rychle do roku 2018 a i po schválení projektu výstavby bytů kabinetem trvalo více než čtyři roky, než se projekt začal oficiálně realizovat kvůli peticím, které proti němu podaly Palestinci řízená hebronská samospráva a organizace Peace Now.
S odvoláním na technické záležitosti, jako jsou problémy s výškou navrhované stavby, podaly tyto skupiny stížnost k izraelskému Nejvyššímu soudu, který zasedá jako Vrchní soud. V roce 2022 však byly petice zamítnuty s tím, že soud nebude rušit projekt schválený civilní správou, která má pravomoc schvalovat stavební projekty v Judeji a Samaří.
Oblouk dějin
Jišaj Fleisher, mezinárodní mluvčí Hebronské židovské obce, řekl TPS: „Úžasná houževnatost židovského národa v oblouku dějin, který trvá více než 200 let, vykoupit kus pozemku v Hebronu ukazuje – v rozporu s tím, co tvrdí naši nepřátelé – naše hluboké, neochvějné spojení s městem našich předků a matek.“
„Naši nepřátelé se snaží naši přítomnost v Hebronu vykreslit jako okupaci a ‚bílou kolonizaci‘. Nic nemůže být vzdálenější pravdě. Židovské spojení s Hebronem je staré více než 3 800 let. V Ezechiášově čtvrti budou žít židovské rodiny, které se budou ve městě rozrůstat a vzkvétat až do doby, kdy budou židovská práva v Hebronu opět zakotvena,“ řekl.
„Někdy jsme byli ve městě etnickou většinou a jindy jako dnes etnickou menšinou, ale naše původní, historické a duchovní spojení nelze popřít,“ řekl Fleisher.
Noam Arnon, dlouholetý mluvčí židovské komunity v hebrejštině, jehož doktorská práce na Bar-Ilanově univerzitě nese název „Hrob patriarchů: od počátků po pozdní antiku“, řekl TPS, že vydává výzvu pro židovské rodiny, aby přišly bydlet do jednoho z nových bytů v projektu na pozemcích, které byly osvobozeny.
„Nestává se každý den, aby člověk dostal příležitost pokračovat ve čtyři tisíce let starém historickém podniku,“ řekl.
„Ne každý den má člověk možnost podílet se na jedinečné a inovativní příležitosti: stavět židovský dům v Hebronu, městě našich předků, kde jsou stavebníci kupci a majitelé, kde můžete vlastnit dům a soukromý majetek, který můžete předat svým dětem a vnukům, jen pár minut od Jeskyně patriarchů, sídla našich otců a matek, nejstaršího židovského majetku na světě. Nenechte si tuto příležitost ujít!“ řekl Arnon.
