Studie Hebrejské univerzity ukazuje, že království se začalo rozšiřovat jižně od Jeruzaléma již v 10. století př. n. l., což je v souladu s biblickými zprávami.

Od: JNS, 26. června 2023

Podle studie vědců z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě se Judské království rozšířilo dříve, než se dosud domnívali archeologové, což potvrzuje biblické zprávy.

Článek profesora Institutu archeologie Yosefa Garfinkela vyšel nedávno v recenzované publikaci institutu Jerusalem Journal of Archaeology.

Garfinkel ve studii zkoumá zejména pět lokalit – Chirbet Qeiyafa, Beth Shemesh, Tell en-Naṣbeh, Khirbet ed-Dawwara a Lachish.

Garfinkelovy nálezy podporují tvrzení, že království začalo expandovat do oblasti Šefeláhu jihozápadně od Jeruzaléma, přechodné oblasti zvlněných kopců mezi pobřežní nížinou na západě a Judskými horami na východě, již v 10. století př. n. l..

To je v rozporu s dřívějšími názory, že k expanzi došlo koncem 9. nebo v 8. století př. n. l., tedy 200 až 300 let po vládě krále Davida.

Garfinkel vysvětlil: „Důkazy byly známy již dříve, nejde o nové objevy. Bylo zapotřebí, aby někdo přišel a pozoroval kompletní obraz, který tyto nálezy vykreslují. Jsem rád, že jsem tuto roli mohl splnit.“

Vykopávky, které se staly základem těchto závěrů, vedli Saar Ganor z Izraelského úřadu pro starožitnosti a profesor Michael Hazel z Jižní adventistické univerzity v Tennessee.

Radiometrické datování potvrdilo, že Khirbet Qeiyafa a Beth Shemesh pocházejí z první čtvrtiny 10. století př. n. l., tedy z doby, kdy se předpokládá, že David vládl z judského hlavního města Jeruzaléma jako třetí král Spojeného království izraelského.

V Bibli se rozšíření jižní Šefelje odehrálo za Davidova vnuka a Šalomounova syna a nástupce Rechabeáma, který byl podle biblických zpráv prvním panovníkem Judského království po rozdělení Spojeného království izraelského.

Všechna zkoumaná města byla opevněna kasematovou městskou hradbou, nacházela se na hranicích království a na hlavní cestě vedoucí do království, což svědčí o tom, že Judské království bylo v té době silné a bylo schopno vybudovat na svých hranicích dobře opevněná města chránící hlavní cesty vedoucí do hlavního města Jeruzaléma.

„Objev bariérové zdi v této oblasti účinně definuje hranice městského jádra Davidova království a ukončuje dlouholetou historickou debatu o existenci království a jeho hranicích,“ uvedl Garfinkel.

„Tento nález poskytuje hmatatelný důkaz na místě, datovaný do příslušného období, který podporuje biblické zprávy o expanzi a opevnění krále Rechabeáma, jak je popsáno v Knize kronik. Jedná se o vzácný případ, kdy můžeme předložit empirické historické a archeologické důkazy, které jsou v souladu s biblickými vyprávěními z 10. století př. n. l.“