O Jeruzalémě se toho můžete dozvědět tolik – z minulosti i současnosti…
Autor: Nosson Shulman, licencovaný průvodce, 1. června 2023
Nedávno Izraelci oslavili Den Jeruzaléma, svátek připomínající zázračné osvobození Jeruzaléma izraelskými obrannými silami během šestidenní války v roce 1967. Poprvé po tisíciletích měli Židé opět pod kontrolou nejposvátnější město světa, které Bůh daroval svému lidu. Na počest tohoto svátku vám přinášíme několik zajímavých faktů a statistik o svatém městě, které možná neznáte:
1) Jeruzalém je co do počtu obyvatel největším izraelským městem
Jeruzalém, věčné hlavní město Izraele, má v současné době přibližně 970 000 obyvatel, což je dvojnásobek počtu obyvatel Tel Avivu (druhého největšího města Izraele), který má nyní přibližně 450 000 obyvatel, ačkoli oblast metropole Tel Aviv je mnohem větší a má přibližně 4 421 000 obyvatel.
2) Odhaduje se, že do roku 2024 nebo 2025 se Jeruzalém stane prvním izraelským městem, které bude mít na území své obce nejméně jeden milion obyvatel
Ačkoli v Izraeli existuje několik metropolitních oblastí (které se skládají z více obcí), které mají více než milion obyvatel, včetně Tel Avivu (4 421 000), Jeruzaléma (1,4 milionu) a Haify (1 179 000), žádná samostatná obec tohoto počtu zatím nedosáhla. Pokud do příštích oslav Dne Jeruzaléma hlavní město Izraele tohoto milníku nedosáhne, předpokládá se, že do oslav v roce 2025 tohoto počtu téměř jistě dosáhne.
3) Přestože je Jeruzalém většinově židovským městem, žije v něm také velké množství muslimů a křesťanů
V roce 2021 měl Jeruzalém 590 000 židovských obyvatel a 374 900 arabských obyvatel (362 000 muslimů, 12 900 křesťanů). Křesťanských obyvatel, kteří nejsou arabského vyznání, bylo 3 500 a 10 500, kteří své náboženské vyznání neuvedli.
4) Většina židovských obyvatel Jeruzaléma je věřících
Při pohledu na jeruzalémské židovské obyvatelstvo (ve věku 20 let a více) se 35 % z nich označilo za charedi (ultraortodoxní), zatímco dalších 20 % se označilo za nábožensky založené. Dalších 25 % obyvatel se označuje za tradiční. Pouze 19 % se označilo za „sekulární“.
5) Obyvatelstvo Jeruzaléma je ve srovnání s jinými velkými městy ve vyspělých zemích (prvního světa) velmi mladé a má vysokou porodnost
V roce 2020 bylo 39 % obyvatel Jeruzaléma ve věku 17 let a méně (pro srovnání, v Tel Avivu to bylo pouze 21 %, což je vysoké číslo ve srovnání s velkými americkými městy, jako je San Francisco (11 %) a Seattle (15 %).
Průměrná porodnost u židovských žen je 4,4 a u arabských žen 3,10 dětí.
6) V Jeruzalémě se nachází více než 2000 aktivních archeologických nalezišť (přičemž tento počet každoročně exponenciálně roste)
Každý, kdo někdy navštívil Svaté město, ví, že je téměř nemožné být kdekoli, aniž by se objevily ruiny dokreslující bohatou minulost Jeruzaléma. Starověké ruiny jsou tak hojné, že existuje zákon, který stanoví, že před stavbou nové budovy musí být na místě proveden archeologický průzkum (je mimořádně vzácné, aby se nic nenašlo).
Pro malou ukázku velkých archeologických nalezišť v Jeruzalémě si prohlédněte Širokou zeď, pramen Gihon, biblické naleziště z doby prvního chrámu a luxusní sál pro VIP události z doby druhého chrámu.
7) Ačkoli je slovo „Jeruzalém“ v Tanachu (hebrejské Bibli) výslovně zmíněno asi 660krát, v Koránu není zmíněno ani jednou
Jeruzalém považují za svatý židé, křesťané i muslimové. Ačkoli Tanach zmiňuje toto město 660krát, v Koránu není výslovně zmíněno ani jednou, ačkoli podle islámských učenců je nepřímo zmíněno v 17. kapitole, když se pojednává o noční cestě, kterou měl Mohamed podniknout z „Nejbližší mešity (nacházející se v Mekce)“ do nejvzdálenější mešity (arabsky Al Axel), o níž muslimové věří, že se nachází na jeruzalémské Chrámové hoře. Při pohledu do historických záznamů však zjistíme, že v Mohamedově době se v Jeruzalémě žádné mešity nenacházely. V roce 638 n. l. (šest let po Mohamedově smrti) Jeruzalém dobyl jeden z jeho nástupců, chalífa Omar, a tehdy byla v Jeruzalémě postavena první mešita.
Dnes se v Jeruzalémě nachází více než 50 mešit.
8) V Jeruzalémě se nacházejí stovky prestižních ješiv (akademií pokročilých studií Tóry) včetně největší na světě
V roce 2018 se v Izraeli učilo Tóru na plný úvazek více než 133 000 studentů, z toho velké procento ve Svatém městě. Téměř 10 000 studentů se učilo v ješivě Mir v jeruzalémské čtvrti Bejs Jisrael.
Výuka Tóry v těchto institucích má zásadní význam pro přežití Izraele a židovský národ ji za takovou považuje již od doby, kdy Jozue přivedl děti Izraele do Svaté země a zázračným způsobem dobyl Jericho (podle židovských pramenů Jozue noc před bitvou přikázal svým vojákům, aby místo odpočinku strávili noc učením Tóry). Bůh totiž Jozuovi těsně před vstupem do Izraele říká, že „Kniha Tóry se nesmí vzdálit od tvých úst, spíše o ní máš rozjímat dnem i nocí, abys dodržoval a konal podle všeho, co je v ní napsáno, neboť pak budeš mít úspěch na své cestě (Joz 1,8)|“. Podle židovských pramenů při sestavování armády vůdci židovského národa, jako byl Mojžíš (až po judské krále, jako byli David a Ezechiáš), přijímali do jednotky určitý počet vojáků, jejichž úkolem bylo učit se a modlit se na plný úvazek za úspěch svých druhů v bojových jednotkách (v židovské armádě jsou obě role nezbytné).
V moderní době se kombinace silných IDF s velmi oddanými vojáky spolu s důkladným učením Tóry podílela na vítězstvích Izraele (odporujících logice) na bojišti. Jak řekl první izraelský premiér David Ben Gurion, „abyste byli v Izraeli realisty, musíte věřit na zázraky“.
9) Jeruzalém se poprvé stal hlavním městem Izraele v sedmém roce vlády krále Davida před více než 3000 lety
Prvních sedm let své čtyřicetileté vlády vládl král David z Hebronu (více o tom zde). Když David dobyl Jeruzalém od Jebusejců, stal se věčným hlavním městem Izraele. Ani po vyhnání židovského národa nepřestal být Jeruzalém v židovských myslích a srdcích. Židé se skutečně třikrát denně modlí za znovuvybudování Svatého města a jeho Chrámu s vírou, že se vrátí. Jeruzalém je opět (navzdory všem historickým předpokladům) hlavním městem židovského národa v duchovním i fyzickém smyslu!
10) Jeruzalém byl 40krát dobyt, 18krát zničen a byl svědkem více než 100 bitev o jeho ovládnutí
Od počátku věků bylo dobytí Jeruzaléma odměnou, o které snila většina říší a které mnohé z nich dosáhly. Do tohoto seznamu patří Egypťané, Babyloňané, Římané, Řekové, Peršané, křižáci, muslimové, Osmané, Britové a dokonce i Mongolové (v roce 1260 n. l.). To je jeden z důvodů, proč se v Jeruzalémě nachází tolik rozmanitých archeologických nalezišť (viz odst. 6 výše).
Nosson Shulman je novinář a licencovaný průvodce v Izraeli, který se specializuje na biblické prohlídky.