Ani jedna strana nemá skutečný zájem o palestinskou otázku, ale Rijád chce oficiálně něco v této otázce udělat, aby se zavděčil USA.

Autor: Batya Jerenberg, World Israel News, 31. července 2023.

Saúdská Arábie může být ochotna normalizovat vztahy s Izraelem, pokud bude otázka uplatnění svrchovanosti nad většinou Judska a Samaří odsunuta o čtyři roky, uvedl v pondělí list Israel Hayom.

Současná izraelská vláda ani saúdský faktický vládce, korunní princ Mohammad bin Sultán (MBS), nejsou v otázce palestinské otázky v souladu s Bidenovou administrativou, uvedla zpráva.

Washington údajně tlačí na Izrael, aby spolu s dalšími požadavky učinil rozsáhlé ústupky Palestinské samosprávě výměnou za to, co by Saúdská Arábie dala za normalizaci vztahů s židovským státem.

Israel Hayom poznamenal, že MBS se palestinskou otázkou nenechá zdržovat od prosazování životně důležitých zájmů své země. Ve svém komentáři před několika lety skupině židovských představitelů s odkazem na prezidenta Palestinské autonomie Mahmúda Abbáse údajně řekl: „Řekl jsem Abú Mazínovi (Abbásův pseudonym) – vlak (normalizace) už odjel. Ty se rozhodni, jestli do něj nastoupíš.“

Je také všeobecně známo, že Bahrajn a SAE, první dvě arabské země, které v roce 2020 podepsaly Abrahámovy dohody s Izraelem, by tak nikdy neučinily, kdyby Saúdové v tichosti nesouhlasili – i bez politického pokroku v palestinské otázce.

Premiér Benjamin Netanjahu zase opakovaně prohlásil, že cesta k regionálnímu míru vede „zvenčí dovnitř“, tedy normalizací vztahů s arabskými státy a teprve poté jednáním s Palestinskou samosprávou.

Jeden z vysoce postavených úředníků sdělil deníku Israel Hayom, že premiér nehodlá tento postoj měnit.

„Netanjahu nezmění svůj principiální a historický postoj k palestinské otázce kvůli urovnání se Saúdskou Arábií,“ řekl tento úředník. „Způsob, jak dosáhnout průlomu, závisí na jednání mezi Washingtonem a Rijádem. To je to, co Saúdové žádají výměnou. Palestinská otázka není v pořadí jejich priorit.“

To, co Rijád chce, je bezpečnost tváří v tvář íránské hrozbě, a to navzdory nedávnému obnovení diplomatických vztahů. Mezi hlavní požadavky království patří uzavření obranné dohody s Washingtonem podobné NATO, několik nových významných zbrojních dohod a pomoc při vytváření civilního jaderného programu.

Oficiálně však Saúdská Arábie jako součást ceny za normalizaci vztahů s Izraelem podporuje požadavky Palestinské samosprávy na Judeu a Samaří a východní Jeruzalém jako její hlavní město. Israel Hayom spekuluje, že Netanjahu by mohl nabídnout stejnou dohodu, jakou před třemi a půl lety přiměl k podpisu dohod Bahrajn a SAE. Výměnou za to, že bude moci „postavit vlak do Rijádu“, by o čtyři roky odložil jakékoli vyhlášení izraelské svrchovanosti ve sporném regionu.

Tím by si vzal příklad z „dohody století“ tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa, která umožnila Izraeli okamžitě uplatnit suverenitu nad částí Judska a Samaří. Pokud by následná čtyřletá mírová jednání s Palestinskou samosprávou selhala, Jeruzalém by mohl uplatnit svrchovanost v dalších částech sporného regionu.

Netanjahu by si velmi přál, aby jeho odkaz zahrnoval dohodu se Saúdskou Arábií; po vítězství v posledních volbách prohlásil, že je to jeden z cílů jeho administrativy.

Není to však absolutní nutnost.

Jak také uvedl výše zmíněný vysoký úředník, „Izrael a Saúdská Arábie udržují rozsáhlé vazby pod povrchem. Izrael nemá důvod podnikat kroky, které by ho v Judeji a Samaří ohrozily kvůli věcem, které se do značné míry již dějí.“