„Pro syny Neftalího… Migdal-el, Horem, Bét-anát a Bét-šemeš, devatenáct měst a jejich vesnice.“ (Jozue 19, 32-38)

Autor: Nosson Šulman, 17. srpna 2023

Dnes navštívíme jedno z nejlépe střežených izraelských tajemství! Starověký Migdal (Magdala) je stejně krásný jako historický.

V roce 2021 se toto ospalé městečko (2 000 obyvatel) severně od Tiberiady dostalo do zpráv díky vzrušujícímu (a velmi vzácnému) nálezu, který způsobil převrat v chápání badatelů celého časového období (o tom více za chvíli). V období Druhého chrámu byl Migdal důležitým městem a unikátní nálezy, které zde uvidíme, to více než potvrzují! Dnešní Migdal leží jen přes dálnici od starověkého Migdalu.

Migdal (spolu s celým západním pobřežím Galilejského jezera) byl přidělen kmeni Neftalím.

Magdala (ve starověkých pramenech často uváděná pod řeckým názvem „Taricheae“) se v helénistickém období stala významným městem. Kromě strategické polohy na křižovatce cest (dnešní silnice 90 a 807) bylo okolí mimořádně úrodné (o tom více v některém z příštích článků) a plné pramenů. Kromě toho, protože v této části Galilejského jezera je obrovské množství ryb, vznikl zde významný rybářský průmysl (řecký název města lze přeložit jako „průmysl nakládání ryb“).

Město dosáhlo svého zenitu v raném římském období (asi v 1. století př. n. l.) a bylo finančně velmi úspěšné (jeden z raných historiků je označil za místo, které „přispívalo do ekonomiky vagony daní“).

O bohatství jeho obyvatel svědčí sídla, která se zde nacházela, a dobře řešené tržiště, kde měl každý obchod (díky hojnosti vody) vlastní technologicky vyspělý vodovodní systém, propojující obchody s přístupem k čerstvé vodě. Kupodivu je tento systém v tak dobrém stavu, že je funkční dodnes! Na tržišti se také nacházely omítnuté bazény různých velikostí, v nichž se nacházely ryby, které si zákazníci mohli vybrat ke své večeři.

Město bylo výhradně židovské, s dobře vybudovanou náboženskou infrastrukturou. Bylo nalezeno několik dobře zachovalých mikve (náboženských lázní), které jsou i dnes v neporušeném stavu.

V roce 2009 byla objevena nejstarší synagoga v Galileji (pouze 1 ze 7 nalezených z období Druhého chrámu v celé zemi) (asi 50 let př. n. l.-67 n. l.). Synagoga byla mohutná (120 metrů čtverečních neboli 394 stop) a zjevně dobře financovaná, plná mozaik, fresek a propracovaných ornamentů.

Hlavní sál měl zabudované kamenné lavice, které obepínaly podlahu ze všech stran. K dispozici byla také boční místnost.

Nejvýznamnějším, ojedinělým nálezem v synagoze byl dnes již proslulý kámen z Magdaly. Jednalo se o stůl, který sloužil ke čtení Tóry během synagogálních bohoslužeb a je nejstarším nalezeným kamenem vůbec. Na kamenném stole byly krásné rytiny s výjevy ze svatého jeruzalémského Chrámu, včetně Menory (nejstarší známé vyobrazení). V době, kdy Chrám stál, měli Židé, podle Tóry, povinnost vystupovat třikrát ročně do Jeruzaléma. Lze tedy s jistotou předpokládat, že ten, kdo tyto obrazy vyřezal, sám Chrám viděl!

V roce 2021 byl objeven převratný nález, který archeologové nečekali.  Při rozšiřování dálnice 90 (nejdelší izraelské silnice) byla objevena další synagoga Druhého chrámu (poprvé byly v tomto období nalezeny dvě synagogy na stejném místě). Navzdory množství starověkých židovských textů, které se zmiňují o tom, že synagogy byly součástí běžného židovského života i v době, kdy stál Chrám, mnoho (sekulárních) akademiků stále tvrdilo, že synagogy neměly v každodenním životě příliš velký význam, protože synagog z tohoto období bylo nalezeno jen málo. Nyní, když byly nalezeny dvě synagogy vzdálené pouhých 200 metrů od sebe a vzhledem k tomu, že dosud bylo vykopáno jen asi 10 % starověkého města (je pravděpodobné, že jich bylo více), vyslovuje nyní několik akademiků hypotézu, že synagogy byly skutečně důležitou součástí tehdejšího společenského života!

V roce 18 n. l. nechal Herodes Antipas postavit Tiberias (o něco jižněji) na počest tehdejšího římského císaře Tibéria. Migdal pak ztratil na významu, i když zůstal významným místem v rybníkářství. V roce 66 n. l. se Židé z celé země začali bouřit a Migdal byl opevněn hradbami (shromáždilo se zde také mnoho povstalců z jiných měst). Po dlouhém obléhání Římané v roce 67 n. l. hradby prolomili a tisíce povstalců uprchly na rybářských člunech do Galilejského jezera. Římané je pronásledovali, povraždili tisíce povstalců u moře a poté město zničili. Jeden z rybářských člunů z té doby (který mohl být použit i při vzpouře) byl objeven v roce 1986.

Poté se město stalo malým a bezvýznamným (i když Byzantinci zde postavili klášter). V roce 1910 zakoupili nedalekou půdu židovští průkopníci z Ruska, kteří zde založili zemědělskou osadu Migdal, krásné město, které vzkvétá dodnes.

Při své příští návštěvě Izraele určitě stojí za to zařadit do itineráře výlet do Migdalu!

Nosson Shulman je licencovaný průvodce a organizátor zájezdů v Izraeli, který se specializuje na historické, biblické a dobrodružné zájezdy.