Očekává se, že 2 700 let staré naleziště bude brzy otevřeno.
Od: All Israel News 10. září 2023
Probíhající vykopávky u bazénu Siloe v Davidově městě odhalily další schůdky z bazénu, místa, které je považováno za místo jednoho z Ježíšových uzdravujících zázraků.
Podle Janova evangelia Ježíš nařídil slepému muži, aby se v Siloe umyl a byl uzdraven.
„Jdi,“ řekl mu, „umyj se v tůni Siloe“ (což znamená „poslán“). Ten muž se tedy šel umýt a vrátil se domů a viděl.“ (Jan 9,7)
Tůň, původně postavená za vlády krále Ezechiáše, byla vybudována proto, aby v době obléhání Jeruzaléma zůstaly ve městě zásoby vody.
Během hasmonejského období byl tento bazén zřejmě rozšířen a vylepšen, včetně přidání schodů, které byly odhaleny při posledních vykopávkách.
Bazén byl později zničen a zakryt po zničení druhého jeruzalémského chrámu Římany v roce 70 n. l.
V roce 2004 byl bazén náhodně objeven, když městská vodohospodářská společnost Hagihon začala kopat kvůli projektu na zlepšení kanalizace.
Archeologové spolupracující s Izraelským úřadem pro památky (IAA) doufají, že se jim podaří vykopávat celý bazén a proměnit jej v turistickou lokalitu, protože od jeho objevení v roce 2004 byla veřejnosti přístupná pouze jeho malá část.
Začátkem tohoto roku IAA, Izraelský úřad národních parků a Nadace Davidova města oznámily, že bazén Siloe bude v blízké budoucnosti zpřístupněn veřejnosti.
Ze’ev Orenstein, ředitel pro mezinárodní záležitosti Nadace Davidova města, uvedl, že vykopávky v Davidově městě, „zejména bazénu Siloe a poutní cesty, slouží jako jedno z největších potvrzení tohoto dědictví a tisíciletého pouta, které mají Židé a křesťané k Jeruzalému“.
Orenstein uvedl, že cesta od jezírka Siloe na Chrámovou horu je „nejvýznamnější půlmílovou cestou na světě“.
„Nikde na světě neexistuje půl míle, která by znamenala více pro více lidí – ne pro miliony, ale pro miliardy – než půl míle, kterou představuje Davidovo město,“ řekl.
Zatímco vědci diskutovali o tom, zda mohl být bazén používán jako mikve (malý bazén sloužící k rituálnímu omývání čistoty), nedávno vykopaná Poutní stezka naznačuje, že zde existovalo spojení s Chrámem. Poutní cesta vede přímo od bazénu Siloe až k jižním schodům Chrámové hory.
V období Druhého chrámu vystupovali židovští poutníci na Chrámovou horu na svátek stánků (Sukot). Předpokládá se, že se přicházeli podívat, jak kněz při obřadu úlitby nabírá vodu z tůně do zlatého džbánu.
Vodu přenášeli kněží ve slavnostním průvodu s hudbou a křikem až do chrámu, kde ji pak velekněz vyléval nad oltářem a přitom recitoval chvály ze 118. žalmu.
Obřad byl radostnou událostí, ale také součástí židovských modliteb za to, aby Bůh seslal podzimní deště, které obvykle začínají kolem svátku Sukot.
V posledních letech skupina z Chrámového institutu provedla rekonstrukci obřadu úlitby vody u jezírka Siloe.
