Mezi oběšením deseti Hamanových synů v příběhu o Purimu a oběšením deseti nacistů po Norimberském procesu za zločiny proti lidskosti existují neuvěřitelné paralely.

Autor: Mgr: Rachel Avrahamová, 23. března 2024

Strašidelná souvislost mezi těmito dvěma epochami židovských dějin začíná příběhem z Talmudu, v němž se vysvětluje, že v příběhu o Purimu spáchala Hamanova dcera sebevraždu, a proto nemusela být oběšena.

Podobně po Norimberském procesu spáchal sebevraždu i Hermann Göring, známý nacistický převlečník, a proto nebyl oběšen. Ostatně Julius Streicher, nacistický redaktor antisemitských novin Der Stürmer, před svým oběšením dokonce prohlásil: „Purim Fest 1946“.

Vzhledem k těmto skutečnostem se skutečně zdá, že tvrzení o souvislosti mezi purimovým příběhem a norimberským procesem je oprávněné.

Bible výslovně uvádí, že Haman, zlý perský premiér, který se snažil vyhladit židovský národ, byl Agagita. Agag byl králem Amáleků, což znamená, že všech deset Hamanových synů bylo také součástí národa Amáleků.

Je zajímavé, že velký mudrc Tóry Vilenský Gaon vysvětlil, že Němci jsou také potomky národa Amelek. Simon Dubnow, Arthur Szyk a Raul Hilberg označili za Amálekovce také nacisty, kteří usilovali o likvidaci židovského národa. Existují také pasáže Talmudu, které se zmiňují o národu zvaném Germánie v době římské diaspory a které se při zpětném pohledu zdají být prorocké.

Počty popravených v obou případech a skutečnost, že jak nacisté, tak Hamanova rodina byli údajně Amálekovci, nejsou jedinou podobností mezi příběhem o Purimu a Norimberským procesem.

Podle doktora Mošeho Katze z Hebrejské univerzity „deset Hamanových synů už bylo zabito, proč se obtěžovat s jejich věšením? Ve spisech mudrců a komentátorů najdeme několik myšlenek, které by to mohly objasnit: Ke slovu ‚zítra‘ v Esterině žádosti mudrci poznamenávají: ‚Existuje zítřek, který je teď, a zítřek, který je později.‘

Jinými slovy, Ester žádala, aby oběšení deseti Hamanových synů nezůstalo ojedinělou epizodou v dějinách, ale aby se opakovalo i v budoucnosti.“

Fascinující je, že v Knize Ester najdeme, že čtyři hebrejská písmena ve jménech Hamanových synů využívají malá písmena místo velkých. Židovští mudrci po celé generace učili, že kdykoli se objeví odchylka ve velikosti písmene nebo hláskování slova, má to specifický význam.

Pokud jsou tato čtyři malá hebrejská písmena použita k vyjádření židovského čísla pro zaznamenávání let, uvádí se v židovském kalendáři rok 5707. Rok 5707 byl v židovském kalendáři rokem, kdy bylo pověšeno 10 nacistických válečných zločinců za spáchání genocidy na židovském národě.

Jak prohlásil Dr. Moše Katz: „Vzhledem k tomu, že proces vedl vojenský tribunál, měl být vynesen rozsudek smrti zastřelením nebo elektrickým křeslem, jak se praktikuje v USA. Soud však výslovně nařídil oběšení, přesně podle původní Esteriny žádosti: „… ať je deset Hamanových synů oběšeno.“ V tomto případě se jednalo o trest smrti.

Ačkoli mohou přetrvávat pochybnosti o souvislosti mezi Knihou Ester a nacistickými válečnými zločinci, odsouzený Julius Streicher je rozhodně neměl. Zdá se, že Streicher díky jistému prozření tuto souvislost s Purimem pochopil, jak prozrazuje jeho poslední výkřik s oprátkou na krku pouhých několik vteřin předtím, než byl oběšen.“