Reportér listu Haaretz Josh Breiner píše o zákonu, který zakazuje Židům modlit se na Chrámové hoře. Poslanec Rothman žádá: „Prosím, odkažte mě a své stoupence na tento zákon…“
Od: Israel National News 13. 8. 2024 15:52
Poté, co židovští věřící v úterý ráno vystoupili na Chrámovou horu, napsal novinář listu Haaretz Josh Breiner, že policie se bojí vymáhat dodržování zákona: „V těchto dnech jsme svědky skutečného kolapsu policie, kdy se vysocí policejní velitelé bojí dodržovat zákon, aby se s Ben Gvirem sladce domluvili.“
Breiner také napsal, že „mnoho lidí vystupuje na Horu a v rozporu se zákonem a statusem quo se modlí a klaní. Policie tam ve skutečnosti nedělá svou práci“.
Poslanec Simcha Rothman překvapeně reagoval: „Můžete mě a své stoupence odkázat na zákon, který Židům zakazuje modlit se a klanět se na Chrámové hoře? Velmi by mi pomohl název zákona a čísla paragrafů.“
Zpravodaj listu Globes Idan Eretz napsal: „Ze všech obvinění, která můžeme Ben Gvirovi vyčítat, je toto zdaleka nejméně závažné. Zde se jedná o prostou náboženskou svobodu. Muslimové se na Chrámové hoře modlí po svém a Židé to mají také dovoleno.“
Dodal: „Ben Gvirovi toho lze vyčítat dost; ztrátu osobní bezpečnosti, bezmocnost policie při vniknutí na základnu Sde Teiman a demonstraci v Bejt Lidu. Je to populistický přístup, ale to je naprosto v pořádku.“
Advokát Yonatan Yaakovovitz, zakladatel Centra pro izraelskou imigrační politiku, reagoval: „Můžete mě odkázat na zákon, který zakazuje modlitby na Chrámové hoře? Byl bych opravdu šokován, kdybych zjistil, že v izraelské sbírce zákonů je taková klauzule norimberského typu.“
Markéta Macháčová
17. 8. 2024
Bible Efezským 6:18 V každý čas se v duchu svatém modlete a proste, bděte na modlitbách a vytrvale se přimlouvejte za všechny bratry i za mne, aby mi bylo dáno pravé slovo, kdykoliv promluvím.
Andrea
14. 8. 2024
pekný komentár pán Jaromír, vďaka za historické vysvetlenie.
Jaromír Vykoukal
14. 8. 2024
Inu když se chce tak jde všechno. Nejsem žid ani věřící člověk. Chrámovou horuvnímám jako součást historie celého blízkého východu a obou náboženství , které na ní nějakým způsobem participují. Pan poslanec a další dobře vědí, že takový zákon neexistuje. Jen čeří vodu a snaží se aby vše co organizují vypadalo legitimně. Chrámová hora je místem, na které bylo dovoleno vstupovat pouze ve stavu úplné rituální čistoty. Jelikož k potřebné rituální očistě nejsou prostředky, většina rabínů zakazuje židům na Chrámovou horu vstoupit. Tento názor ovšem není přijímán všeobecně. Mezi ultraortodoxními, ortodoxními i neortodoxními židy se vyskytují jak názory zastávající stanovisko nevstupovat na Chrámovou horu, tak i názory, které návštěvu hory či některých jejích částí při dodržení určitých postupů povolují, nebo ji alespoň tolerují. Stejně tak neplatí vždy, že ultraortodoxní antisionističtí Židé vždy vstup na Chrámovou horu zakazují a náboženští sionisté povolují. Podle křesťanských zdrojů židé ještě v byzantské době navštěvovali trosky Chrámu, za císaře Juliana Apostaty jim bylo dokonce dovoleno Chrám znovu vybudovat, tudíž zákaz neplatil vždy. První zmínku nacházíme až v dopise od Ovadji di Bertinory roku 1488. Hlavně si ale myslím, že zde platí nějaký stus quo, který není špatný. Stát Izrael náboženskou správu nad Chrámovou horou předal do rukou muslimské rady Waqf, která má de facto autonomii, nicméně částečně se zodpovídá jordánskému králi. Levi Eškol se po dobytí Jeruzaléma sešel s náboženskými představiteli města a garantoval jménem Státu Izrael suverenitu všem náboženským směrům. Smlouva s Waqfem, kterému Izrael dovolil nadále spravovat Chrámovou horu, měla zaručovat všem, tedy i Židům a křesťanům, vstup a volný pohyb po Chrámové hoře. Situace se změnila po vypuknutí druhé intifády v roce 2000. Na samotné Chrámové hoře je v současnosti zakázáno nemuslimům modlit se, a to z důvodu obav před nepokoji a negativními reakcemi muslimů. Pokud nemuslim zůstane na Chrámové hoře mimo vyhrazený čas nebo se modlí, je vyveden policií. Na celý prostor také dohlížejí strážci Waqfu, kteří mohou v případě potřeby zavolat policii. V současné době Izrael čelí válce v Gaze, možné válce na severu, latentnímu konfliktu na Západním břehu, čeká se úder Íránu. Skutečně je pravý čas provokovat k ještě větší nenávisti muslimský svět který čítá kolem 1,6 miliiardy lidí? Vše má svůj čas, i na tyto otázky dojde. Věřím tomu, že nakonec se židé na Chrámové hoře modlit budou, a věřím že i třetí chrám zde jednou bude stát.
Daniel Žingor
15. 8. 2024
Mno... jako soukromá osoba (jakákoli) bych na myšlenku, že se někde "nesmím modlit" nepřistoupil ani na půl vteřiny... (kdekoli - úplně jedno kde). Otázka je k čemu se Izraelci přesně v 67. roce zavázali - z toho, co píšeš, by se dalo vyvodit, že to není od té doby konstantně stejné. Obecně vnímám, že se Izrael k něčemu zavázal a to drží, ale jako Izraelec (nebo i neizraelec - kdokoli) bych se tím necítil být vázaný - přesně v tom duchu, jak píše autor.
Jaromír Vykoukal
16. 8. 2024
Ne vše je dostupné. Prvotní bylo to, že Jordánci ukončí bojovou činnost ve Starém městě a okolí výměnou za možnost volného odchodu a uchování posvátných míst Islamu a jejich dostupnost pro muslimy v budoucnosti. Na to Uzi Narkiss slyšel - nechtěl aby dál umírali lidé na obou stranách. Faktem je, že vrchní rabín IDF Šlomo Goren požadoval zničení obou mešit v rámci bojových operací a do své smrti byl hluboce přesvědčený, že bylo zásadní chybou Izraele, že se nebylo provedeno. Dříve jsem tuto myšlenku kategoricky odmítal. Dnes si myslím že měl pravdu. Vše ostatní co jsem uvedl je už otázka dlouhého vývoje. Mezi námi- do roku 1920 Chrámová hora muslimy zajímala minimálně. Začali ji ale využívat a hlavně zneužívat v politickém a náboženském boji proti židům a dotáhli to k dokonalosti. Chrámová hora a obě mešity co na ní jsou jsou líhní nenávisti proti židům. A to s plným vědomím všech vlád od roku 1967. Na druhou stranu by mělo být jasné, že ani sami izraelci a to včetně velmi významných rabínů zakazovali či zakazují vstup na tuto horu židům a mají k tomu dobré důvody. Věrouku např. tito rabíni: Jona Metzger, vrchní aškenázský rabín Izraele Šlomo Amar, vrchní sefardský rabín Izraele Ovadja Josef, bývalý vrchní sefardský rabín Izraele Elijahu Bakši-Doron, bývalý vrchní sefardský rabín Izraele Šmu'el Rabinowitz, rabín Západní zdi Šlomo Aviner, hlava ješivy Ateret Kohanim Jisra'el Me'ir Lau, bývalý vrchní aškenázský rabín Izraele a vrchní rabín Tel Avivu Mordechaj Elijahu, bývalý vrchní sefardský rabín Izraele Abraham Isaac Kook, vrchní aškenázský rabín britského mandátu Palestina, považovaný za prvního vrchního aškenázského rabína Izraele a vůdčí postavu náboženského sionismu Josef Šolom Eljašiv, hlava charedi komunity v Me'a Še'arim Joel Teitelbaum, satmarský rebbe, bývalý vůdce komunity satmarských chasidů, hlavní antisionistické frakce v chasidském hnutí. Jiní rabíni a to stejně vyznamní to naopak povolují, za určitývch podmínek. Jako člověk který není věřící zákaz modlení na tomto místě pro nemuslimi nevnímám jako cokoliv osudového. Nevím, proč by se měl křesťan cítit dotčený tím, že se nesmí modlit na Chrámové hoře,. ale to je dáno tím, že nevím jakou vazbu má křesťanství k tomuto místu. Osobně jsme ale přesvědčen, že naprosto žádné. Hnedle vedle je bazilika Božího hrobu, Myslím si že nic důležitějšího v Jeruzalémě pro křesťany není. Ale čas běží. Pokud Izrael dokáže pomlátit Hamas tak, aby to byla opravdu porážka, jeho postavení se výrazně upevní. Potom bude možné ledacos.
Daniel Žingor
16. 8. 2024
To je pěkné pojednání - ne, že bych to nevěděl :), ale na tom, co jsem psal to nic nemění :).