Zakladatel Chrámového institutu a děkan Chrámové ješivy rabín Jisrael Ariel hovoří s Arutz Sheva a vyjadřuje podporu zřízení synagogy na Chrámové hoře.

Od: Uzi Baruch 27. srpna 2024 16:13

Rabín Jisrael Ariel, zakladatel Chrámového institutu a děkan Chrámové ješivy, poskytl rozhovor Arutz Sheva-Israel National News v návaznosti na obnovenou debatu o návštěvách Židů na Chrámové hoře.

Debata kolem této otázky se znovu rozproudila poté, co ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir prohlásil, že na Chrámové hoře zřídí synagogu.

Na otázku, zda Ben-Gvirův výrok nepřekročil hranici, rabín Ariel odpovídá: „Skutečnou otázkou je, kdo tuto hranici určí. Pro nás je Bůh tím, kdo vytyčuje hranice, které byly stanoveny v Tóře a během návratu na Sion v Zemi izraelské a Jeruzalémě po šestidenní válce.“ Rabín Ariel vzpomíná na dny po válce, kdy byl pověřen střežením Skalního dómu, místa, kde se nachází Svatyně svatých v Chrámu. „Od té doby jsem tuto pozici neopustil. Musíme to místo chránit. To je naše linie a jinou nemáme.“

Pokud jde o rabínská rozhodnutí zakazující vstup na svaté místo, rabín Ariel zdůraznil: „Abych byl upřímný, na vrchním rabinátu se o této věci nikdy nediskutovalo. Byla přijata rozhodnutí, ale nikdy se nediskutovalo o vstupu na Horu.“ Podle něj neexistuje žádné rozsáhlé halachické rozhodnutí zakazující vstup, poznamenává, že „neexistuje ani polovina dokumentu, který by to potvrzoval“.

Rabín Ariel vypráví, že mluvil s ministrem Ben-Gvirem a připomněl mu, že myšlenka postavit na Chrámové hoře synagogu není nová. Zmiňuje rozhodnutí Rady vrchního rabinátu z 12. avu 5760 (13. srpna 2000), tedy před 24 lety, které rozhodlo uspořádat jednání o stavbě synagogy na Chrámové hoře. „To znamená, že existovalo rozhodnutí vrchního rabinátu o projednání této záležitosti, a ne o zákazu vstupu na Horu,“ říká rabín Ariel.

Rabín Ariel se také zmínil o tvrzeních převážně haredi rabínů, že návštěva Chrámové hory provokuje pohany, zejména v tak citlivém období války. Zdůraznil, že „kdo říká, že je zakázáno provokovat národy konkrétními skutky, nesouhlasí s Tórou. Celá kniha Deuteronomium hovoří o dědictví země a jejím osídlení a není zde místo pro strach z národů“.

Rabín Ariel na závěr zmínil postoj rabiho Cvi Jehudy Kooka, který v dopise sdělil zesnulý vrchní rabín Haify Še’ar-Jašuv Hacohen, podle něhož je třeba udělat vše pro obnovení židovské kontroly nad Chrámovou horou. Podle něj rabín Kook podporoval zřízení synagogy na Chrámové hoře, ale žádal, aby se tak stalo na základě rozhodnutí rady vrchního rabína. „Rabín Cvi Jehuda plánoval spolu s rabínem Še’ar-Jašuvem Hacohenem zřízení synagogy na Chrámové hoře pod vedením vrchního rabína,“ uzavřel rabín Ariel.