Když Izraelci uslyšeli první zprávu o 21denním příměří, vyrazili do vzduchu stejně jako rakety, které na ně byly vypáleny ze všech stran. Názor…

Autor: Ruthie Blumová 27. září 2024 7:04

(JNS) Byla to velká úleva, když úřad izraelského premiéra vydal popření fámy, uváděné ve čtvrtek ráno jako hotová věc, že vláda Benjamina Netanjahua souhlasila s třítýdenním příměřím – aby vstoupilo v platnost „během několika příštích hodin“.

Nejen to. Někteří odborníci tvrdili, že premiér nařídil Izraelským obranným silám, aby polevily v úderech na cíle Hizballáhu v Libanonu. To způsobilo, že většina Izraelců se rozohnila stejně jako rakety, které na ně byly v uplynulém roce vypáleny ze všech stran.

„Zpráva o příměří je nesprávná,“ upřesnil premiér. „Jedná se o americko-francouzský návrh, na který premiér ani nereagoval.“

Dále dodal, že „zpráva o údajné směrnici o zmírnění bojů na severu je opakem pravdy. Premiér nařídil IDF pokračovat v bojích s plnou silou podle plánu, který mu byl předložen. Boje v Gaze budou rovněž pokračovat, dokud nebude dosaženo všech cílů války.“

Oznámení premiérovy kanceláře přišlo v době, kdy byl Netanjahu na cestě do New Yorku, kde měl v pátek vystoupit na Valném shromáždění OSN. Vyžádal si ho rozruch, který se rozpoutal krátce poté, co ve středu pozdě večer nastoupil do oficiálního státního letadla „Křídlo Sion“.

Tehdy představitelé Spojených států a Francie předložili návrh na příměří, který rychle podpořily Austrálie, Kanada, Evropská unie, Německo, Itálie, Japonsko, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Velká Británie a Katar. Ve společném prohlášení uvedené země upřesnily své cíle. Odhalily přitom svou neomluvitelnou inverzi a ztotožnění oběti a pachatele.

„Situace mezi Libanonem a Izraelem od 8. října 2023 je neúnosná a představuje nepřijatelné riziko širší regionální eskalace,“ napsali. „To není v zájmu nikoho, ani lidu Izraele, ani lidu Libanonu. Je načase uzavřít diplomatické urovnání, které umožní civilistům na obou stranách hranice bezpečný návrat do jejich domovů.“

Žádná zmínka o Hizballáhu, který zahájil a nadále provádí nevyprovokovaný vojenský útok na Izrael, v rámci solidarity se svými bratry z Hamásu. Ani slovo o Íránu, hlavě chobotnice, jejíž zmocněnci jsou výhradně odpovědní za veškeré krveprolití v Gaze a Libanonu. A ani zmínka o osudu 101 rukojmích, mezi nimiž jsou i američtí občané, kteří jsou od teroristických útoků v jižním Izraeli 7. října stále drženi v brutálním zajetí.

„Je čas uzavřít diplomatické urovnání, které umožní civilistům na obou stranách hranice bezpečný návrat do svých domovů,“ pokračuje prohlášení. „Diplomacie však nemůže uspět uprostřed eskalace tohoto konfliktu. Vyzýváme proto k okamžitému 21dennímu příměří na libanonsko-izraelské hranici, které by poskytlo prostor pro diplomacii směřující k uzavření diplomatického urovnání v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1701 a k provedení rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2735 týkající se příměří v Gaze.“

Zapomněli ovšem dodat, že OSN tyto rezoluce nikdy nedodržovala.

„Vyzýváme všechny strany, včetně vlád Izraele a Libanonu, aby v tomto období okamžitě schválily dočasné příměří v souladu s rezolucí RB OSN 1701 a daly skutečnou šanci diplomatickému urovnání. Jsme pak připraveni plně podpořit veškeré diplomatické úsilí o uzavření dohody mezi Libanonem a Izraelem v tomto období, navazující na úsilí v posledních měsících, která tuto krizi zcela ukončí.“

Krize? Tak se říká válce na několika frontách, kterou Izrael ani nezahájil, ani nechtěl a šokujícím způsobem ji nepředpokládal?

Pomíjení viníků je nehorázné. Ale mluvit o Libanonu, jako by to byla fungující, a nikoli hroutící se země, která má pravomoc uzavírat dohody jménem Hizballáhu, je nejen směšné; je to stejně šílené jako představa, že šéf Hamásu Jahjá Sinvar byl v určitém okamžiku připraven jednat „v dobré víře“.

Po přistání ve čtvrtek pozdě odpoledne ve Velkém jablku Netanjahu zopakoval: „Moje politika, naše politika je jasná: pokračujeme v útoku na Hizballáh plnou silou. Nepřestaneme, dokud nedosáhneme všech našich cílů, mezi nimiž je na prvním místě bezpečný návrat obyvatel severu do jejich domovů. Taková je naše politika a nikdo by si ji neměl plést.“

Navzdory jeho neochvějnému postoji jsou obyvatelé a starostové severního Izraele pochopitelně skeptičtí, pokud jde o jeho schopnost odolat nátlaku v podobě vydírání ze strany Bílého domu. Ano, administrativa amerického prezidenta Joea Bidena je, až po manévr zadržování klíčových zbraní svému spojenci a jeho „právu na obranu“, údajně železně nerozbitná.

A není to Bibi, kdo to říká. Tentokrát jsou to senátoři Tom Cotton a Mitch McConnell.

Ve středečním dopise Bidenovi „důrazně odsoudili pokračující otálení jeho administrativy s poskytnutím kritického vojenského vybavení a zbraní našemu spojenci Izraeli uprostřed existenční války“.

To, „umocněné prohlášeními představitelů administrativy obviňujícími Izrael z eskalace, podkopává snahy Izraele o obnovení odstrašení tím, že dodává odvahu teroristům podporovaným Íránem,“ zdůraznili a dále uvedli jako materiál, o který se jedná, bomby MK-84, bojové vrtulníky Apache a tahač Caterpillar D9.

„Další odklady ohrozí životy Izraelců, zvýší pravděpodobnost další eskalace konfliktu a poškodí americké národní bezpečnostní zájmy,“ uzavřeli Cotton a McConnell. „Už je dávno na čase předat Izraeli schopnosti, které potřebuje k vítězství.“

(Všiml si někdo, že nikdo nevyzývá Írán, aby přestal vyzbrojovat Hizballáh, jak se o to pokouší v době psaní těchto slov).

V tom spočívá problém: parta Biden-Kamala Harrisová nechce, aby Izrael dosáhl vítězství. Přeje si, aby se židovský stát spokojil s porážkou maskovanou za diplomatický úspěch.

Netanjahu názorně předvádí, že takové přání nemá v úmyslu naplnit. Izraelci se musí naučit zhluboka dýchat, než podlehnou předčasným falešným zpravodajským „senzacím“, zejména těm, které jsou v rozporu se zdravým rozumem.

Ruthie Blumová, bývalá poradkyně v kanceláři premiéra Benjamina Netanjahua, je oceňovanou publicistkou a vedoucí redaktorkou JNS.Spolu s velvyslancem Markem Regevem je moderátorkou podcastu JNS-TV „Israel Undiplomatic“ a píše o izraelské politice a americko-izraelských vztazích.Pochází z New Yorku, do Izraele se přestěhovala v roce 1977.Je pravidelným hostem v národních i mezinárodních médiích, včetně FOX, i24News, ILTV, WION a Scripps TV.