Současná válka v Gaze znamená zásadní změnu v přístupu Izraele k protiteroristickým operacím.

Autor: Tolik Piflaks 7. listopadu 2024

Rozbití dosavadního modelu: Nejdelší izraelská vojenská kampaň

Válka Železné meče představuje přelomový okamžik v izraelské vojenské historii, který zásadně proměnil strategickou krajinu regionu i povahu městských válek.

Na rozdíl od předchozích operací v Gaze, které obvykle končily během několika týdnů, umožnila tato vytrvalá kampaň trvající celý rok Izraelským obranným silám (IDF) dosáhnout bezprecedentní strategické hloubky a operačního úspěchu.

Ofenzivní manévr, zahájený v reakci na útok Hamásu ze 7. října, se z okamžité obranné reakce vyvinul v nejkomplexnější izraelskou vojenskou kampaň, která prokázala jak strategickou trpělivost, tak operační vyspělost, jež byla v regionálních konfliktech dříve nevídaná.

Počáteční fáze válečného úsilí ukázala ohromující schopnosti izraelského letectva. Jen během prvních šesti dnů nasadilo izraelské letectvo proti infrastruktuře Hamásu přibližně 6 000 kusů přesně naváděné munice, což je tempo operací, které by v předchozích konfliktech vydrželo jen několik dní.

Do 10. listopadu izraelské síly zasáhly více než 15 000 cílů, čímž prokázaly nejen vojenskou sílu, ale také sofistikované zpravodajské schopnosti a systémy přesného zaměřování. Tato intenzivní letecká kampaň připravila půdu pro transformační pozemní operaci.

Přechod k pozemním operacím znamenal zásadní vývoj v izraelské vojenské doktríně týkající se trvalé městské války.

Počínaje pečlivě naplánovanými nálety elitní brigády Givati a 162. obrněné divize v polovině října 2023 izraelské síly metodicky rozšiřovaly své operační působiště.

Při plnohodnotné pozemní invazi zahájené 27. října postupovaly síly IDF podél tří strategických os: severovýchodně u Bejt Hanúnu, severozápadně u Bejt Lahie a východně u Juhor ad-Diku. Tento trojí přístup umožnil izraelským silám vytvořit a udržet bezprecedentní územní kontrolu, systematicky likvidovat vojenskou infrastrukturu Hamásu a zároveň zabránit organizaci v přeskupování a doplňování zásob.

Na tyto počáteční úspěchy navázaly izraelské síly v zimních a jarních měsících, kdy udržovaly neustálý tlak na opěrné body Hamásu. Trvalá povaha kampaně umožnila IDF důkladně vyčistit oblasti, kterým mohla být v předchozích operacích věnována pouze povrchní pozornost. Jednotky speciálních sil prováděly hloubkové nálety zaměřené na klíčová zařízení a vedení Hamásu, zatímco obrněné jednotky udržovaly kontrolu nad strategickými trasami a vyvýšenými místy. Tento metodický přístup, ačkoli časově náročný, se ukázal jako klíčový pro dosažení trvalého operačního úspěchu.

Hon: Zničení velitelské struktury Hamásu

Trvalý charakter kampaně přinesl pozoruhodné kvantifikovatelné výsledky. Izraelské síly zlikvidovaly nebo zajaly přibližně 14 000 bojovníků, zdecimovaly velitelskou a řídicí infrastrukturu Hamásu a systematicky ničily rozsáhlou síť podzemních tunelů této organizace. Zvláště významné bylo odstranění přibližně poloviny vedoucí struktury brigád Kásam, včetně likvidace klíčových osobností, které dlouho unikaly izraelské rozvědce.

Vrcholným úspěchem byla likvidace Yahyi Sinwara, který stál za útoky ze 7. října, během operací v Rafáhu. Tato operace, kterou provedla výcviková jednotka brigády Bislach, nepředstavovala pouze taktické vítězství, ale strategický zlom v konfliktu. Samotná operace ukázala vyspělost izraelských zpravodajských a speciálních operačních schopností – ačkoli se jednotky nezaměřily konkrétně na Sinwara, dokázaly ho identifikovat a zneškodnit, když se k tomu naskytla příležitost během pátrací operace ve čtvrti Tal as-Sultan.

Sinwarova smrt spolu s odstraněním dalších klíčových osobností včetně Muhammada Deifa a Marwana Issy vytvořila v Hamásu bezprecedentní vakuum ve vedení. Význam těchto ztrát nelze přeceňovat – žádný současný představitel Hamásu však nemá podobnou vojenskou hodnost ani autoritu nad vojenským křídlem jako Sinwar, takže organizace čelí kritické krizi ve své velitelské struktuře. Díky své jedinečné kombinaci vojenských a politických schopností byl obzvláště účinný při koordinaci různých křídel Hamásu a udržování vztahů s vnějšími příznivci.

Prázdné místo ve vedení, které vzniklo v důsledku těchto operací, donutilo Hamás k obtížným rozhodnutím ohledně nástupnictví a strategického směřování. Organizace se nyní musí rozhodnout mezi zachováním současného modelu kolektivního vedení, povýšením regionálních vůdců na celkovou řídící funkci nebo výběrem nového vedení bez veřejného oznámení z bezpečnostních důvodů. Každá z těchto možností představuje pro budoucí efektivitu organizace významná rizika a výzvy.

Technologický náskok: nové vymezení moderní městské války

Delší trvání kampaně umožnilo IDF zdokonalit nové taktické přístupy a technologická řešení, která by při kratších operacích nebylo možné vyvinout a zavést. Izraelské síly úspěšně integrovaly do svých operací pokročilé systémy bezpilotních letounů, schopnosti zaměřování s využitím umělé inteligence a sofistikované technologie detekce tunelů. Operace kombinovaných jednotek brigády Givati a 162. obrněné divize prokázaly obzvláště sofistikované schopnosti vedení boje ve městech, které hladce integrují pěchotu, obrněné jednotky, ženijní jednotky a leteckou podporu ve složitém terénu.

Tyto technologické inovace zásadně změnily charakter městského boje. Nové systémy bezpilotních letounů poskytují bezprecedentní zpravodajské a zaměřovací schopnosti v reálném čase, zatímco systémy s podporou umělé inteligence pomáhají zpracovávat a analyzovat obrovské množství dat s cílem identifikovat hrozby a příležitosti. Obzvláště zásadní význam měl vývoj nových technologií pro detekci a mapování tunelů, které izraelským silám umožnily systematicky mapovat a ničit podzemní infrastrukturu Hamásu.

Úspěch IDF při udržování trvalých operací v hustém městském prostředí při minimalizaci vojenských ztrát ukazuje účinnost těchto nových přístupů. Pokročilé systémy velení a řízení umožňují bezprecedentní koordinaci mezi pozemními silami, leteckými prostředky a zpravodajskými jednotkami. Integrace různých technologických systémů vytvořila komplexní operační obraz, který velitelům umožňuje přijímat lépe informovaná rozhodnutí ve složitých bojových situacích.

Strategická transformace: Nová regionální realita

Operace zásadně změnila regionální bezpečnostní prostředí. Na rozdíl od předchozích operací, které dosáhly dočasných taktických zisků, tato trvalá kampaň zavedla trvalé strategické změny. Vytvoření účinných nárazníkových zón podél klíčových hranic, kontrola strategických výšin a zřízení trvalé bezpečnostní infrastruktury poskytuje Izraeli bezprecedentní strategickou hloubku.

Systematické ničení tunelové sítě Hamásu, zahrnující zmapování a likvidaci stovek kilometrů podzemní infrastruktury, zásadně změnilo strategickou krajinu pod povrchem Gazy. Tento úspěch zbavuje Hamás jedné z jeho klíčových taktických výhod a vytváří významné překážky pro obnovu vojenské infrastruktury.

Během rozsáhlé kampaně si Izrael udržel zásadní mezinárodní podporu, zejména ze strany Spojených států, a zároveň účinně řídil úsilí v oblasti veřejné diplomacie a mezinárodní mediální pokrytí. Zavedení varovných systémů pro civilní obyvatelstvo, zřízení humanitárních koridorů a koordinace s mezinárodními humanitárními organizacemi ukazují na snahu Izraele vyvážit vojenskou nezbytnost s humanitárními zájmy.

Mimo bezprostřední operační oblast kampaň posílila odstrašující účinek Izraele vůči regionálním hrozbám a posílila jeho strategickou pozici vůči Íránu. Ukázka schopnosti Izraele vést trvalé a účinné vojenské operace a zároveň si udržet mezinárodní podporu je silným signálem pro potenciální protivníky v celém regionu.

Rovnice rukojmí: Strategická složitost a operační omezení

Krize s rukojmími dodala izraelské vojenské kampani nebývalou složitost. Z původních 251 rukojmích zajatých 7. října zůstává situace nadále zoufalá – podle aktuálních zpravodajských odhadů je ze zbývajících 97 rukojmích v Gaze 51 pravděpodobně naživu, zatímco u 37 byla potvrzena smrt a stav ostatních je nejistý.

Prostřednictvím vojenských operací i vyjednávání se Izraeli podařilo zajistit propuštění 140 rukojmích, včetně dramatických záchranných operací, jako byla operace Arnon v červnu 2024, při níž byli osvobozeni čtyři rukojmí z Nusejrátu, a operace Zlatá ruka v únoru, při níž byli zachráněni dva starší rukojmí z Rafáhu.

Přítomnost rukojmích zásadně ovlivnila operační rozhodnutí Izraele v průběhu celé kampaně. Vojenští plánovači museli vyvažovat agresivní pronásledování vedení a infrastruktury Hamásu s rizikem ohrožení životů rukojmích, což vedlo k přesnějším a rozvážnějším operacím v oblastech, kde se podle zpravodajských informací mohla rukojmí nacházet.

Tato pečlivá kalibrace byla patrná při operacích, jako byla červnová záchranná akce v Nuseiratu, kde speciální jednotky provedly komplexní operaci za denního světla, při níž se podařilo osvobodit rukojmí a zároveň zachovat operační bezpečnost.

Situace s rukojmími rovněž ovlivnila vyjednávací pozici Izraele a jeho mezinárodní diplomacii. Po celou dobu konfliktu Izrael zachovával dvojí přístup – sledoval vojenské cíle a zároveň se zapojil do vyjednávání prostřednictvím katarských a egyptských prostředníků.

Listopadová „rámcová“ dohoda, na jejímž základě bylo propuštěno 81 izraelských občanů a 24 cizích státních příslušníků, ukázala ochotu Izraele učinit taktické ústupky za účelem získání rukojmích a zároveň udržovat strategický tlak na Hamás.

Smrt klíčového vůdce Hamásu Yahyi Sinwara, který měl výhradní kontrolu nad záležitostmi souvisejícími s rukojmími, vnesla do dynamiky vyjednávání novou nejistotu, která může zkomplikovat budoucí dohody a zároveň odstranit klíčovou překážku vojenských operací.

Budoucí horizonty: Zajištění vítězství

Při pohledu do budoucna lze konstatovat, že ačkoli bylo dosaženo významných úspěchů, zůstává několik výzev. Zabránění vojenské obnově Hamásu, udržení mezinárodní podpory, zvládnutí humanitárních problémů a zavedení trvalých bezpečnostních opatření bude vyžadovat pokračující strategickou trpělivost a operační sofistikovanost. Základy položené během této roční kampaně však Izraeli poskytují bezprecedentní výhody při řešení těchto výzev.

Operace prokázala schopnost Izraele vést trvalé vojenské operace a zároveň udržet mezinárodní podporu a řešit humanitární problémy.

Eliminace klíčového vedení Hamásu, zničení vojenské infrastruktury a zavedení účinné územní kontroly vytvořily podmínky pro dlouhodobý strategický úspěch, který ovlivní izraelskou vojenskou doktrínu a dynamiku regionální bezpečnosti na další roky.

Operace Železné meče představuje více než jen další vojenskou kampaň; znamená zásadní změnu v přístupu Izraele k protiteroristickým operacím. Díky strategické trpělivosti, technologickým inovacím a trvalému vojenskému tlaku dosáhly IDF bezprecedentního úspěchu při snižování schopností Hamásu a eliminaci jeho vedení.

Zkušenosti a schopnosti získané během této kampaně budou v následujících letech utvářet izraelskou vojenskou doktrínu a dynamiku regionální bezpečnosti a stanoví nové standardy pro trvalé městské válečné operace ve složitém prostředí.