Podle posledních odhadů OSN budou rekonstrukční práce stát 80 miliard dolarů.

Od All Israel News 22. ledna 2025

Od začátku příměří v Gaze se Hamás věnuje demonstraci své trvalé moci a kontroly nad pásmem Gazy, čímž se několikaměsíční diskuse o tom, komu by měla být po válce svěřena vláda nad enklávou, staly zbytečnými.

Izrael a jeho vláda byly kritizovány zejména za to, že nepředložily podrobný plán, co by se mělo v pásmu stát po skončení války.

Ministr pro strategické záležitosti Ron Dermer ve středu ve vzácném vystoupení na půdě Knesetu opět odmítl požadavek, aby Izrael předložil plán, a pouze poznamenal, že Izrael „na něm pracuje a já jsem partnerem v této práci týkající se dne poté v Gaze“.

Zopakoval také své přesvědčení, že jakýkoli plán předložený Izraelem by byl „mrtvý hned při představení“.

„Protože se jedná o izraelský plán, musíme využít jak Spojené státy, tak síly v regionu, a jsem velmi optimistický, že bude možné dosáhnout řízení v Gaze den poté přesně podle rámce stanoveného premiérem. Budeme méně mluvit a více konat,“ řekl Dermer.

Dermer je považován za blízkého spolupracovníka a důvěrníka premiéra Benjamina Netanjahua a údajně pracoval jako jeho osobní zástupce v citlivých otázkách, jako jsou plány pro Gazu po válce.

Úřad předsedy vlády (PMO) také ve středu popřel zprávy, že by Palestinská samospráva (PA) měla být pověřena provozem hraničního přechodu Rafáh.

Prohlášení PMO však poskytlo možný náhled na izraelské preference ohledně budoucí správy v pásmu Gazy.

PMO uvedl, že „zpráva je nesprávná, a to navzdory snahám Palestinské samosprávy vytvořit falešný obraz v tom smyslu, že přechod kontroluje“.

Podle PMO jsou v rámci první fáze dohody o příměří „kolem přechodu rozmístěny síly IDF a bez dohledu, dozoru a předchozího souhlasu IDF a ISA není průchod možný“.

„Technickou správu uvnitř přechodu vykonávají obyvatelé Gazy nespojení s Hamásem, přičemž bezpečnost zajišťuje ISA, která od začátku války spravuje civilní služby v Pásmu, jako je elektřina, voda a kanalizace. Na jejich práci dohlíží mezinárodní síly EUBAM.“

Jedná se o „pomocnou misi Evropské unie pro hraniční přechod Rafáh“, jejímž úkolem je podporovat pohraniční orgány Palestinské autonomie „poskytováním poradenství a konzultací personálu … směrem k modernímu a udržitelnému systému správy hranic v souladu s normami EU a mezinárodními standardy“.

Podle PMO se PA v současné době podílí na správě hraničního přechodu pouze poskytováním razítek do pasů, „což je podle stávajícího mezinárodního ujednání jediný způsob, jak mohou obyvatelé Gazy opustit pásmo, aby mohli vstoupit do jiných zemí nebo být do nich přijati“.

„Tento postup je správný pro první fázi rámce a bude vyhodnocen v budoucnu,“ dodal PMO.

Model spolupráce izraelských sil s mezinárodními skupinami a místními Palestinci, kteří nejsou napojeni na Hamás, je podle dlouhodobých informací preferovaným modelem izraelské správy do budoucna.

Jordánský ministr zahraničí Ajmán a-Safádí však ve středu zopakoval oficiální stanovisko mnoha regionálních zemí, včetně Saúdské Arábie a Egypta, že po válce by měla v Gaze i na Západním břehu vládnout Palestinská samospráva.

„Jsme přesvědčeni, že Palestinská samospráva by měla přijmout odpovědnost za Gazu a že palestinská vláda by měla mít výhradní právo rozhodovat o válce a míru a že v Gaze by neměly existovat žádné ozbrojené milice,“ řekl při projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu.

„Na prvním místě v pořadí priorit je, aby příměří v Gaze vydrželo, aby se zajistilo, že se nevrátí vojenská aktivita (válka), nyní je třeba zaplavit Gazu humanitární pomocí, abychom uspokojili okamžité potřeby občanů, a v Jordánsku se o to snažíme, pak je třeba hovořit o obnově, politické vizi a dlouhodobém řešení problému.“

Je pozoruhodné, že ve vzácných komentářích, které zazněly tento týden, představitelé Hamásu a Palestinského islámského džihádu (PIJ) naznačili, že jejich skupiny by se mohly vzdát alespoň části své moci nad pásmem Gazy.

Mluvčí Hamásu v Íránu Khaled al-Kadoumi řekl ruské tiskové agentuře TASS, že Hamás je otevřen návrhu na zřízení výboru technokratů, který by řídil Gazu, včetně odpovědnosti za její obnovu, distribuci humanitární pomoci a organizaci voleb.

Al-Kadúmí dodal, že o myšlence, aby bezpečnost v pásmu Gazy zajišťovaly vojenské jednotky z arabských zemí, se nediskutovalo.

Zástupce vůdce PIJ Muhammad al-Hindí mezitím řekl pro al-Arabíju, že jeho skupina si je vědoma toho, že mezinárodní pomoci se nedočká, dokud budou v Gaze vládnout teroristické skupiny.

Rekonstrukce patří k nejdůležitějším faktorům, které rozhodují o tom, kdo bude v pásmu Gazy vládnout, a to vzhledem k obrovskému rozsahu destrukce v oblasti a moci spojené s kontrolou nad obrovskými očekávanými prostředky na rekonstrukci.

Podle posledních odhadů OSN budou rekonstrukční práce stát 80 miliard dolarů, což je 25krát více než po poslední válce v Gaze v roce 2014. Uvádí se, že přibližně 69 % budov v pásmu Gazy bylo zničeno během bojů, včetně přibližně 90 % bytových jednotek.

Jen úkol odklidit 42 milionů tun sutin, které pokrývají tuto oblast, bude podle odhadů stát 1,2 miliardy dolarů a očekává se, že potrvá až 14 let.

Odhady OSN z ledna 2024 uvádějí škody na civilní infrastruktuře ve výši 18,5 miliardy dolarů, zatímco humanitární úřad OSN minulý měsíc uvedl, že zásoby vody se ve srovnání s obdobím před válkou snížily o více než 75 %.

Navzdory četným problémům, které trápí její správu v Judeji a Samaří, Palestinská samospráva prohlásila, že je připravena převzít odpovědnost za pásmo Gazy, včetně zásobování vodou a elektřinou.