Francouzský prezident Macron varuje, že íránský program je blízko „bodu, odkud není návratu“.

Od: All Israel News 7. ledna 2025

Nedávné pokroky v íránském jaderném programu postaví nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa po jeho návratu do úřadu 20. ledna před těžké rozhodnutí – zda postupovat diplomaticky a přesvědčit Írán, aby upustil od snahy o získání jaderných zbraní, nebo zda podpořit vojenský úder na jeho jaderná zařízení.

Někteří analytici sice očekávají, že se Trump pokusí vrátit ke strategii „maximálního nátlaku“ ze svého prvního funkčního období, včetně sankcí, které mají Írán přimět k dodržování pravidel, není však jasné, zda má dostatek času na to, aby sankce zafungovaly.

Navzdory ochromujícím sankcím, které USA na Írán uvalily v Trumpově prvním funkčním období, íránský režim pokračoval v obohacování a vývoji jaderných zbraní. Dokonce i američtí představitelé, jako je ministr zahraničí Antony Blinken, nedávno varovali, že Írán by mohl rychle vyrobit dostatek štěpného materiálu pro jadernou zbraň již za jeden nebo dva týdny.

V červenci Blinken účastníkům Aspenského bezpečnostního fóra řekl, že Írán „namísto toho, aby byl nejméně rok od toho, aby měl průlomovou kapacitu na výrobu štěpného materiálu pro jadernou zbraň, je nyní pravděpodobně jeden nebo dva týdny od toho, aby to dokázal“.

Blinken se sice snažil svalit vinu na Trumpovo rozhodnutí odstoupit od jaderné dohody Joint Comprehensive Plan of Action (JCPOA), ale i v době její platnosti Írán vykazoval známky skrývání materiálů před jadernými inspektory Mezinárodní agentury pro atomovou energii.

V říjnu časopis Foreign Policy varoval, že Íránu pravděpodobně chybí jen jeden nebo dva týdny k tomu, aby vyrobil dostatek štěpného materiálu pro čtyři jaderné zbraně, a k výrobě dalších šesti by pravděpodobně potřeboval jen dalších osm týdnů.

Časopis tvrdil, že Írán již má dobře vyvinutou tradiční schopnost výroby balistických raket, a proto by mohl poměrně rychle vyrobit všechny nejaderné komponenty.

V prosinci zveřejněná zpráva Úřadu ředitele Národního zpravodajství Spojených států (DNI) varovala: „Írán má nyní dostatek štěpného materiálu k výrobě více než tuctu jaderných zbraní.“

V pondělí se k těmto obavám připojil i francouzský prezident Emmanuel Macron.

„Jasně vidíme, že výzvou, které čelíme v regionu i mimo něj, je Írán,“ řekl Macron skupině francouzských velvyslanců. „Zrychlování jeho jaderného programu nás přivádí velmi blízko bodu zlomu. Jeho balistický program ohrožuje evropskou půdu, a tedy i naše zájmy.“

Zatímco Macron naznačil ochotu prosadit tzv. snap-back sankce, nedávné zprávy naznačují, že Trump zvažuje přímý vojenský úder na íránská jaderná zařízení.

Zatímco zprávy naznačují, že Trump by raději obnovil svou politiku „maximálního tlaku“, zdálo se, že sám Trump během posledních dnů kampaně potvrdil cíl udeřit na íránské objekty. O takovém úderu údajně jednal i se svým přechodným týmem.

Zpravodajský portál Axios nedávno uvedl, že Trump by mohl schválit americkou vojenskou pomoc izraelskému úderu, pokud bude mít prezident pocit, že čas pro diplomacii již vypršel.

Premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že se zvoleným prezidentem Trumpem mají v otázce íránské jaderné hrozby jasno.

Izraelské letectvo již na takový úder trénovalo a po odstranění systémů protivzdušné obrany v Sýrii i Íránu by jeho piloti měli otevřený koridor pro útok na Írán přinejmenším na několik příštích měsíců.

Íránský režim sám prohlásil, že letošní rok bude pro jeho jaderný program „důležitým rokem“.

Bez ohledu na to se Trump bude pravděpodobně cítit pod tlakem, aby rozhodnutí učinil raději dříve než později.