Napětí mezi premiérem Benjaminem Netanjahuem a ředitelem Izraelské bezpečnostní agentury (Šin Bet) Ronenem Barem se v posledních dnech stává stále nepřátelštějším a odhaluje rozpory mezi vládou a bezpečnostním establishmentem ohledně odpovědnosti za významná zpravodajská a operační selhání, která vedla k útokům Hamásu 7. října 2023, jež měly za následek více než 1 200 mrtvých a únos 251 rukojmích.

Autor: J. Micah Hancock 5. března 2025

Zatímco napětí začalo ještě před válkou v Gaze 7. října, v posledním roce, poté, co se několikrát nepodařilo dosáhnout dohody o příměří s rukojmími, byl sám Bar vůči Netanjahuovi otevřeněji kritický. Na oplátku začal být Netanjahu kritičtější k Baruovi, i když se zpočátku zdržoval jeho jmenovitého zmiňování.

Na nedávném zasedání vlády, které se týkalo otázky jmenování státní vyšetřovací komise, odmítl Netanjahu Bara vpustit na zasedání a nedovolil, aby bylo vládě přečteno písemné prohlášení Bara, v němž se vyslovil pro jmenování státní komise. Na otázku generálního prokurátora, proč nedovolí sdělit Barův názor, Netanjahu údajně odpověděl: „Je to byrokrat. Co má společného s rozhodnutím o zřízení vyšetřovací komise?“.

V únoru Netanjahu také odvolal Bara z týmu pro vyjednávání o rukojmích a nahradil ho poradcem pro strategické záležitosti Ronem Dermerem, kterého rovněž jmenoval vedoucím týmu. Krátce po této výměně zdroj z Netanjahuova úřadu prohlásil, že anonymní úniky podrobností týkajících se vyjednávání ze strany „bezpečnostního úředníka“ ustaly.

„Teď už žádné úniky nejsou – předtím unikalo všechno. Je to, jako by (předchozí tým) byl na jiné straně nebo tak něco,“ tvrdil zdroj.

Ronen Bar byl do čela Šin Bet (izraelské vnitřní rozvědky) jmenován v říjnu 2021 tehdejším premiérem Naftalim Bennettem. Bar, zkušený zpravodajský důstojník, byl v době svého jmenování považován za stabilizační postavu agentury. Jeho vztahy s Netanjahuem však byly napjaté, počínaje kontroverzními soudními reformami, které od roku 2023 prosazovala Netanjahuova vláda.

Bar byl otevřeným kritikem bezpečnostních důsledků protestů a sociálního rozkolu, který vyvolalo rozhodnutí koalice reformy rychle prosadit v Knesetu. V červenci 2023, těsně před schválením klíčového reformního zákona, Bar varoval Netanjahua, že vnitřní rozdělení způsobené legislativou oslabuje odstrašující sílu Izraele a hrozí nebezpečí války – možná s Hizballáhem na severu – nebo v Judeji a Samaří, kde dochází k nárůstu násilných útoků. Napětí mezi nimi se po útoku ze 7. října dále vystupňovalo.

Po útocích Netanjahu požadoval, aby IDF i Šin Bet provedly interní vyšetřování selhání, která vedla k 7. říjnu a včetně něj, přestože odolával výzvám veřejnosti, bezpečnostních činitelů i pozůstalých po obětech útoků, aby byla zřízena státní vyšetřovací komise.

Napětí se dále vystupňovalo po zprávách, že Bar týden před 7. říjnem navrhl zavraždit bývalého vojenského vůdce Hamásu Jahjá Sinvara. Netanjahu tehdy tento návrh odmítl, protože se zřejmě obával eskalace konfliktu s Hamásem – toto rozhodnutí je nyní podrobováno kontrole, protože kritici tvrdí, že mohlo útoku předejít.

Interní vyšetřování Šin Betu ohledně selhání 7. října, které bylo zveřejněno v úterý večer, sice přiznává některá selhání agentury, ale zároveň obviňuje vnější faktory, včetně vládní politiky vůči Hamásu a vnitřních problémů s koordinací mezi Šin Betem a armádou. Šetření dospělo k závěru, že Šin Bet mohla útoku zabránit, kdyby jednala jinak, včetně rozhodnutí nezvýšit stav pohotovosti poté, co Hamás večer 6. října 2023 aktivoval stovky izraelských SIM karet, nicméně agentura nepřevzala plnou odpovědnost za selhání zpravodajských služeb.

Sám Netanjahu se osobní odpovědnosti za útoky opakovaně vyhýbal a ze špatného zvládnutí situace obviňoval vysoké bezpečnostní činitele včetně Bara a bývalého náčelníka generálního štábu IDF Herziho Haleviho, který dnes oficiálně odstoupil. Odmítl také výzvy k vytvoření nezávislé státní vyšetřovací komise k selhání ze 7. října, což je krok, který podporují téměř všichni bezpečnostní činitelé. Státní vyšetřování požadují také pozůstalí po obětech útoků, rodiny zemřelých, navrácení rukojmí a jejich rodiny, velká část izraelské společnosti a dokonce i někteří Netanjahuovi političtí spojenci, včetně ministra zahraničí Gideona Sa’ara.

Netanjahu tvrdí, že takové vyšetřování musí počkat na konec války, a tvrdí, že hrozí politizace ze strany justice, jeho politických oponentů a „stínového státu“. Místo toho premiér vyzval k rezignaci vojenské a bezpečnostní činitele včetně Bara a často naznačoval spiknutí v bezpečnostním ešelonu s cílem zdiskreditovat ho prostřednictvím úniků informací, které ho mají v očích veřejnosti znevěrohodnit.

Po zveřejnění interního vyšetřování Šin Bet Netanjahuovi spolupracovníci Bara veřejně kritizovali a tvrdili, že nepochopil rozsah hrozby ze strany Hamásu a nevyvodil z dostupných zpravodajských informací správné závěry.

Premiérova obvinění zahrnovala stížnosti, že ho Bar včas neupozornil, přestože předem věděl o plánu útoku Hamásu známém jako „Jericho Walls“, o kterém se diskutovalo již od roku 2018 a který obsahoval mnoho prvků útoků ze 7. října.

K Netanjahuovým útokům na Bara se přidali i jeho koaliční partneři, zejména z krajní pravice – strany Židovská síla a Náboženský sionismus. Bývalý ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir, hlasitý Barův kritik kvůli tomu, že šéf Šin Bet odsoudil osadnické násilí, nedávno vyzval k Barovu odvolání.

Opoziční političtí představitelé, například Jair Lapid a Avigdor Liberman, kteří Netanjahua intenzivně kritizují od nástupu koaliční vlády k moci na počátku roku 2023, ho obviňují, že upřednostňuje své politické přežití před národní bezpečností.

Navíc probíhající vyšetřování Šin Bet týkající se údajných vazeb mezi Netanjahuovými pomocníky a Katarem – klíčovým finančníkem Hamásu – podnítilo spekulace, že premiérovo úsilí o odstranění Bara je ochranným manévrem, který má chránit jeho nejbližší okolí. Netanjahu prohlásil, že vyšetřování jeho zaměstnanců je součástí „honu na čarodějnice“.

Přetrvávající ostré vztahy mezi Netanjahuem a Barem vedly ke spekulacím, že se Netanjahu může v blízké budoucnosti pokusit Bara z funkce odvolat. Pokud by se tak stalo, pravděpodobně by to vyvolalo další politické nepokoje ze strany opozice a bezpečnostního establishmentu, stejně jako ze strany mnoha rukojmích ze 7. října, přeživších a jejich rodin. Proti takovému kroku by se pravděpodobně postavila generální prokurátorka Gali Baharav-Miara, což by mohlo zhoršit již tak napjaté vztahy se soudní mocí. Mohl by také prohloubit rozkol mezi koaliční vládou a bezpečnostním establishmentem a potenciálně podkopat morálku v Šin Bet a dalších zpravodajských službách.

Podle nedávných zpráv Bar řekl vedení Šin Bet, že neodstoupí, dokud nebudou vrácena všechna rukojmí a nebude zahájeno státní vyšetřování.

Napětí mezi Netanjahuem a Barem odráží širší politické boje v Izraeli, kde se prolíná národní bezpečnost, politické manévrování a osobní odpovědnost. Šoková vlna způsobená útoky ze 7. října nadále utváří izraelskou politickou krajinu. Pokračující střet o odpovědnost poukazuje na hluboké politické rozpory v zemi a ztrátu důvěry v politiky i v pevné národní instituce.