Podle v pátek zveřejněné zprávy deníku New York Times bylo íránskému vůdci ajatolláhu Alímu Chameneímu vysoce postavenými představiteli důrazně doporučeno, aby se zapojil do jednání se Spojenými státy s cílem odvrátit potenciální válku, která by mohla ohrozit přežití režimu.

Od: All Israel News 12. dubna 2025

Cílem zprávy, která cituje dva vysoce postavené íránské představitele, bylo vysvětlit, proč konzervativní íránský vůdce nakonec změnil názor a schválil jednání s Trumpovou administrativou o tajném jaderném programu Teheránu.

„Pokud by Írán rozhovory odmítl nebo pokud by jednání selhala, řekli tito představitelé Chameneímu, vojenské údery na dvě hlavní íránská jaderná zařízení, Natanz a Fordow, by byly nevyhnutelné,“ uvedli údajně íránští představitelé.

Íránský režim byl vážně oslaben slábnoucí ekonomikou a těžkými údery, které Izrael zasadil jeho systému vzdušné obrany a jeho regionálním teroristickým zástupcům – Hamásu v Gaze a Hizballáhu v Libanonu.

Hosejn Músávíán, bývalý íránský diplomat, který byl součástí týmu pro jaderná jednání s Teheránem během dohody o Společném komplexním akčním plánu (JCPOA) v roce 2015, zdůraznil, že Chameneí se v konečném důsledku řídí cílem zachovat režim ajatolláhů.

„Obrat pana Chameneího ukazuje jeho dlouhodobou základní zásadu, že ‚zachování režimu je nejnutnější z nutností‘,“ zhodnotil Mousavian, hostující vědecký pracovník na Princetonské univerzitě.

Íránský režim již dříve odmítl varování Spojených států a Izraele před možnými vojenskými údery na tajná jaderná zařízení Teheránu. Podle zprávy deníku New York Times (NYT) však tentokrát íránský režim možná věří, že vojenská hrozba je reálná.

Americký prezident Donald Trump zdůraznil, že íránskému režimu nesmí být dovoleno získat jaderné zbraně, a varoval před vážnými důsledky, pokud ajatolláhové odmítnou zahájit jednání s Washingtonem.

Začátkem tohoto týdne Trump varoval, že „Írán bude ve velkém nebezpečí“, pokud jednání, která mají začít v sobotu v Ománu, nepřinesou uspokojivý výsledek. Dal ajatolláhskému režimu jasně najevo, že alternativou k diplomatickému řešení by byla vojenská odpověď – taková, která by zahrnovala židovský stát.

„Pokud to bude vyžadovat vojenskou sílu, budeme mít vojenskou sílu. Izrael do toho bude samozřejmě klíčově zapojen – bude v čele,“ upozornil nedávno Trump , přičemž zdůraznil, že o cestě nakonec rozhodne Washington.

„Nikdo nás nepovede. Děláme to, co chceme dělat,“ řekl. Trumpův asertivní postoj a věrohodná vojenská hrozba mohly být podle NYT klíčovými faktory, které přiměly ajatolláhy k návratu k jednacímu stolu.

Vysocí íránští představitelé se obávají, že kombinace války s USA a Izraelem a socioekonomických nepokojů v Íránu by mohla ohrozit přežití ajatolláhova režimu.

V pátek Chameneího poradce Alí Šamchání napsal na 𝕏, že íránský ministr zahraničí Abbás Aragčí cestuje do Ománu „s plnou mocí pro nepřímá jednání s Amerikou“.

„Teherán usiluje o skutečnou, spravedlivou dohodu – mimo mediální show a rétoriku. Klíčové návrhy jsou připraveny. Pokud Washington projeví odhodlání k dohodě, bude cesta k dohodě jasná,“ uvedl Šamchání ve zprávě zveřejněné v perštině, angličtině, arabštině, ruštině a hebrejštině.

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmaeil Baqaei prohlásil, že Teherán „dává diplomacii skutečnou šanci v dobré víře a plné ostražitosti“.

Arabský stát v Perském zálivu Omán bude opět působit jako prostředník mezi Íránem a Spojenými státy. Steve Witkoff, vyslanec Trumpovy administrativy pro Blízký východ, bude zastupovat Washington, zatímco Araghchi bude hovořit jménem Teheránu. Trump trvá na tom, že jednání budou přímá, zatímco íránský režim trvá na tom, že budou vedena nepřímo.