Dokument zdůrazňuje rozsah „koncepce“, která Hamás před 7. říjnem odradila.

Od: All Israel News 31. března 2025

Dne 11. června 2023, pár měsíců před teroristickým útokem vedeným Hamásem v jižním Izraeli, rozeslala jednotka koordinátora vládních aktivit na územích (COGAT) „plán Hudna“, který měl podpořit dlouhodobé ujednání s Hamásem v Gaze.

Dokument, který odhalil zpravodajský kanál Channel 12 News, sepsal velitel jednotky, genmjr. Ghassan Alian spolu s bývalým náčelníkem štábu Herzim Halevim. Na přípravě dokumentu spolupracovaly také Šin Bet a Jižní velitelství Izraelských obranných sil (IDF). Kopie dokumentu byla zaslána také tehdejšímu ministru obrany Yoavu Gallantovi.

Návrh vzešel z jednání v Káhiře v květnu 2023, na kterém egyptští představitelé předložili návrh na příměří s Hamásem.

Pokud by byl plán přijat, zavedl by politiku uznávající vládu Hamásu v Gaze, čímž by mu byla přiznána větší legitimita a téměř svrchovanost nad enklávou. Ze strany Hamásu se však jednalo o chytrý trik.

Dokonce i v době, kdy Hamás vedl jednání s egyptskými zprostředkovateli o „hudně“ (arabsky dočasné příměří), stanovoval vůdce Hamásu Jahjá Sinvár datum „operace Al-Aksá Potopa“ – 7. října 2023.

Dokument odhaluje, jak se „koncepce“, jak Izraelci nazývají široce rozšířené mylné chápání záměrů Hamásu, stala přijatelnou ve všech bezpečnostních složkách.

„Kombinace podmínek a sbližování vektorů v různých arénách vytváří příležitost k prosazení myšlenky hudny prostřednictvím partnerů – Egypta a Kataru,“ uvádí se v dokumentu.

„Tyto podmínky zajišťují dlouhodobou stabilitu a snížení nárůstu počtu členů Hamásu v Pásmu Gazy. Je zřejmé, že Hamás má zájem na prosazování ujednání, která by odpovídala jakési dohodě, což je krok, který by mohl posílit vliv umírněnějších prvků ve vedení Hamásu.“

Tento návrh byl součástí strategie Sinvara, který v roce 2022 vypracoval plán, jak oklamat Izrael, aby uvěřil, že Hamás se obává budoucího konfliktu s Izraelem a raději se soustředí na hospodářský rozvoj a upevnění své vlády v Gaze.

„V Hamásu panuje hluboká obava, že bude v současné době zatažen do další eskalace; je tím velmi znechucen (včetně vůdců jestřábí frakce a vojenského křídla), na druhé straně se však zásadně obává ztráty civilního pokroku dosaženého v posledních dvou letech,“ píše se dále v dokumentu.

„Dvě poslední operace – ‚Breaking Dawn‘ a ‚Arrow Shield‘ – odrážejí odhodlání Hamásu spolu s počátečním uznáním naděje na určité zlepšení.“

Den poté, co byl plán COGAT distribuován v rámci vedení IDF, vedli vysocí bezpečnostní činitelé diskusi nazvanou „Bezpečnostní režim v pásmu Gazy“.

IDF byla po operaci Strážce hradeb zjevně přesvědčena, že Hamás byl odstrašen. Během této operace se Hamás nepřipojil k palestinskému Islámskému džihádu při útoku na Izrael a oficiálně se bojů proti IDF neúčastnil.

To vedlo bezpečnostní vedení k přesvědčení, že se Hamás distancuje od PIJ a snaží se chovat spíše jako vláda.

„Islámský džihád zpochybňuje novou politiku Hamásu vůči Izraeli,“ zhodnotili.

COGAT v dokumentu navrhoval „skutečné přijetí režimu Hamásu a udělení povolení k upevnění jeho vlivu na palestinské scéně spolu s rozšířením jeho vazeb na regionální faktory“.

Autoři dokumentu považovali své hodnocení za správné a doporučovali, aby se plánovaná hudna označila za egyptskou, nikoli izraelskou iniciativu, což by zajistilo větší přijetí plánu ze strany Palestinců.

Přibližně měsíc po projednání plánu v IDF byl tento plán předložen koaličnímu kabinetu na jeho prvním zasedání, na němž se diskutovalo o Gaze. Plán byl Radou národní bezpečnosti prezentován jako snaha o zachování klidu a nastolení dlouhodobé stability.

Po diskusi, které předsedal izraelský premiér Benjamin Netanjahu, se kabinet rozhodl plán COGAT přijmout, přičemž trval na některých izraelských požadavcích, které jsou v dokumentu rovněž uvedeny.

Rétorika Hamásu a jeho případné rozhodnutí nepřipojit se k PIJ v nedávných bojích byly součástí širší strategie vypracované Sinvarem. Cílem této strategie bylo oklamat izraelskou vládu a bezpečnostní agentury, aby uvěřily, že skupina byla odstrašena, a zároveň se tajně připravovat na nejsmrtonosnější útoky, kterým Izrael čelil od války za nezávislost v roce 1948.

Dokumenty COGAT ukazují, jak významnou roli hrála v klamání Hamásu Agentura OSN pro pomoc a práci (UNRWA). Téměř deset let před 7. říjnem zprostředkovávala UNRWA převody finančních prostředků do Gazy, přičemž izraelská vláda jí ročně převáděla přibližně 160 milionů dolarů.

Dělo se tak proto, že vláda předpokládala, že UNRWA působí v Gaze jako stabilizační vliv. Sám Netanjahu se snažil zajistit pokračování finančních prostředků pro UNRWA poté, co americká vláda v roce 2018 snížila financování, uvedla reportáž Channel 12.

Později bylo prokázáno, že se zaměstnanci UNRWA podíleli na útocích ze 7. října.

Zveřejnění dokumentu vyvolalo řadu pokusů různých zúčastněných osobností o připsání viny.

V návaznosti na reportáž Channel 12 vydala COGAT prohlášení, v němž uvedla, že pracuje na „provádění politiky politického vedení“.

„Jednotka (COGAT) pracovala a stále pracuje na provádění politiky politického vedení na území Judska a Samaří a pásma Gazy na základě operativního a zpravodajského vyhodnocení situace,“ uvádí se v prohlášení. „Jedná se o dokument představující egyptský návrh z června 2023, nikoliv o nezávislou izraelskou iniciativu. I v tomto případě probíhala jednání v souladu s politikou politického ešelonu.“

Ředitel COGATu generálmajor J. K. Ghassan Alian je jedinou zbývající nepolitickou osobou přímo spojenou s událostmi ze 7. října, která dosud nerezignovala, nebo dokonce veřejně neoznámila svou odpovědnost za selhání.

Gallant v reakci na reportáž Channel 12 vyzval k vytvoření státní vyšetřovací komise.

„Musí být zřízena státní vyšetřovací komise, která prošetří vše, co se stalo přinejmenším v desetiletí předcházejícím 7. říjnu. Musí vyšetřit mě a všechny politické a vojenské představitele, kteří působí a působili v příslušných funkcích,“ uvedl Gallant.

Úřad předsedy vlády rovněž vydal prohlášení, v němž se snažil svalit vinu na šéfy armády a Šin Bet.

„V sérii diskusí, kterým předsedal premiér, všichni šéfové bezpečnostních složek vyjádřili podporu pokroku v dorozumění s Hamásem a prozkoumání dlouhodobého uspořádání, které by zajistilo stabilitu,“ uvádí se v prohlášení.

„Náčelník generálního štábu zhodnotil, že eskalace není žádoucí a že zlepšení ekonomiky Gazy je v souladu s izraelskými zájmy. Šéf Šin Bet zjistil, že Hamás nemá zájem na dalším kole bojů. Ministr obrany dospěl k podobnému závěru, že zlepšení ekonomiky Gazy je v zájmu Izraele,“ pokračovalo prohlášení PMO.

„Premiér dospěl k závěru, že požadavky Hamásu by neměly být akceptovány, a schválil pouze omezené zvýšení počtu pracovníků, podobné minimálnímu doporučení předloženému COGAT, spolu s podporou připravenosti zmařit kroky vůdců Hamásu v Gaze. V žádné fázi nedal premiér pokyn k urychlení jednání o dlouhodobém uspořádání nebo k poskytnutí ekonomických pobídek nad rámec toho, co bylo řečeno.“

Prohlášení pokračovalo, přičemž opět poukázalo na výroky šéfa Šin Bet Ronena Bara, který uvedl, že „dva dny před masakrem 7. října“ Šin Bet doporučil, aby byla uzavřena dlouhodobá dohoda o dodávkách humanitární pomoci „jako gesto pro zahájení rozhovorů v dobré víře“, a vyzval k zaslání doporučení IDF a ministru obrany.

„Tato doporučení nedospěla k rozhodnutí před premiérem a nebyla jím nikdy schválena,“ uzavírá prohlášení.