Představitelé obrany se obávají, že průměrná dohoda by mohla omezit schopnost Izraele zasáhnout íránská jaderná zařízení.

Od: All Israel News 14. dubna 2025

Izrael pozorně sleduje jaderné rozhovory mezi Spojenými státy a Íránem a podle zpráv izraelských médií vyjadřují jeho představitelé hluboké obavy z jednání s islamistickým režimem o jeho jaderném programu.

Podle hodnocení některých izraelských analytiků by americký prezident Donald Trump mohl toužit po uzavření dohody s Íránem, a to i takové, která by zcela nezrušila íránský jaderný zbrojní program, aby si vylepšil pověst obchodníka, píší Ynet News.

Někteří představitelé se domnívají, že Írán může navrhnout uzavření nebo zničení některých svých jaderných zařízení – aniž by zcela zrušil svůj jaderný zbrojní program – ve snaze představit Trumpovi zdánlivé diplomatické vítězství.

Izrael se sice jednání přímo neúčastní, ale má na jejich výsledku zásadní zájem vzhledem k opakovaným hrozbám Íránu vůči Izraeli a jeho pokračující podpoře teroristických organizací, jako jsou Hamás a Hizballáh.

Izrael je přesvědčen, že hrozba vojenské akce, včetně posílení amerických jednotek a kapacit v regionu, spolu s útoky na húthijské povstalce, měla vliv na to, aby Írán zasedl k jednacímu stolu. Existují však určité obavy, že Spojené státy nemusí mít výdrž na dlouhá a obtížná jednání.

Zatímco izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyjádřil zájem o dohodu ve stylu Libye, jen velmi málo izraelských představitelů věří, že taková možnost je s íránským jaderným programem možná.

Na rozdíl od libyjského diktátora Muammara Kaddáfího, jehož hlavní zájem o jadernou zbraň byl politický, íránský režim je zřejmě při své snaze o získání jaderného potenciálu veden silnými ideologickými motivy.

Kaddáfího vzdání se jaderného programu ho navíc později učinilo zranitelnějším vůči zahraničním zásahům, což vedlo k jeho svržení a smrti rukou libyjských povstalců během arabského jara.

Írán pravděpodobně považuje úplné vzdání se otázky jaderných zbraní za červenou linii – považuje tento program za nezbytný pro zajištění dlouhodobého přežití režimu.

Existují také obavy, že Trump, který nyní vykonává své druhé funkční období, nebude po odchodu z funkce schopen prosadit žádnou vyjednanou dohodu, ať už bude jakkoli přísná.

Existují však obavy, že administrativa, která Trumpa nahradí, by nemusela být tak citlivá k izraelským obavám, zejména pokud jde o podporu případného vojenského úderu na íránská jaderná zařízení.

Po odvetných úderech IDF na Írán v říjnu 2024 izraelští představitelé obrany uvedli, že země má jedinečnou příležitost k zneškodnění íránských jaderných zařízení, a to díky vyřazení většiny íránských systémů protivzdušné obrany, zejména protiletadlových systémů S-300 ruské výroby.

Vzhledem k předchozím Trumpovým tvrdým řečem během jeho volební kampaně mnozí z těchto představitelů doufali, že podpoří buď společný americko-izraelský úder, nebo alespoň dá izraelskému úderu zelenou.

Někteří izraelští představitelé také poukazují na rozhovory mezi Spojenými státy a Severní Koreou během Trumpova prvního funkčního období, které byly doprovázeny odvážnými Trumpovými prohlášeními, ale dosáhly jen malého praktického dopadu na severokorejský jaderný program.

Dohoda, která jen částečně omezí nebo oddálí schopnost Íránu vyvíjet jaderné zbraně, je pro Izrael červenou linií. Pokud by však taková dohoda byla uzavřena, USA by pravděpodobně zabránily Izraeli v útoku na íránská jaderná zařízení.

Mezitím se zdá, že americký ministr obrany Pete Hegseth udržuje tlak tím, že stále hrozí vojenskou variantou.

V sobotním rozhovoru pro televizi Fox News Hegseth uvedl, že Trump „myslí smrtelně vážně, že Írán nemůže mít jadernou zbraň“.

„Myslí smrtelně vážně, že to chce vyřešit u jednacího stolu, že to chce vyřešit mírovou cestou, a proto jde rovnou na tyto rozhovory, stanovil tento termín,“ prohlásil Hegseth.

„Ale také myslí smrtelně vážně, že pokud to nedokážeme vyřešit u jednacího stolu, pak existují další možnosti, mezi které patří i mé ministerstvo, aby zajistilo, že Írán nikdy nebude mít jadernou bombu,“ dodal Hegseth, přičemž jako příklad použití síly ze strany USA zmínil americké údery na Hútíje v Jemenu.

„Doufáme, že se tam nikdy nedostaneme, ale tím, co děláme s Hútíi a co děláme v regionu, jsme ukázali schopnost jít daleko, jít do hloubky a jít ve velkém.“