Normalizaci zastavila súdánská občanská válka, která vypukla v roce 2023.

Od: All Israel News 8. dubna 2025

Súdánský vyslanec minulý týden tajně odcestoval do Izraele, aby jednal o navrácení přerušených Abrahámských dohod do původního stavu poté, co súdánský vojenský vládce, generál Abdel Fattáh al-Burhán, dobyl zpět hlavní město Chartúm přibližně dva roky poté, co odtud jeho Súdánské ozbrojené síly (SAF) uprchly.

Podle súdánského zpravodajského serveru Al-Rakoba odcestoval al-Burhanův poradce generálporučík al-Sadiq Ismail do Izraele, aby výměnou za izraelskou podporu obnovil rozhovory o provádění mírové dohody mezi oběma zeměmi.

Al-Sadiq měl údajně požádat Izrael o pomoc při zlepšování vztahů s Trumpovou administrativou a také se Spojenými arabskými emiráty, které podporují al-Burhanova rivala Mohameda Hamdana Dagala (Hemedtiho).

Zpráva dodala, že al-Burhan je připraven splnit jakékoli izraelské podmínky pro rychlé provedení normalizace.

Súdán byl součástí historické deklarace Abrahámských dohod v roce 2020. Na rozdíl od ostatních tří partnerů v dohodě však Súdán normalizační proces nikdy plně nerealizoval.

Rozhovory s Izraelem se zastavily, když súdánská armáda vedená generálem al-Burhánem svrhla v říjnu 2021 súdánskou vládu. Jednání se poté na krátkou dobu obnovila, než byla opět zastavena, když vypukla občanská válka mezi al-Burhánem a Hemedtim.

Al-Burhanův vyslanec se rovněž snažil potlačit izraelské obavy z nedávno zlepšených vztahů s Íránem.

Súdánský vyslanec tvrdil, že tyto vazby jsou výsledkem vojenského tlaku a že al-Burhán neměl jinou možnost než nakupovat zbraně od Íránu kvůli své mezinárodní izolaci.

Vyjádřil také zklamání nad tím, že mu Izrael v minulých letech neprodal žádné zbraně, což mohlo přispět k „dosažení skutečného průlomu ve vztazích mezi oběma zeměmi a ke změně názoru mnoha Súdánců na Izrael“.

Zdroj blízký al-Burhánovi nedávno pro Kan News uvedl, že „Súdán je nucen spolupracovat s každou stranou, která má zájem dodávat mu zbraně. V současné době existuje velká příležitost pro každého, kdo chce Súdánu pomoci, a to veřejně i tajně.“

„V zájmu súdánských zájmů bychom uzavřeli dohodu i s ďáblem,“ dodal zdroj.

Spojení mezi Súdánem a Izraelem se nedávno dostalo na titulní stránky novin, když se objevily zprávy, že USA a Izrael požádaly tuto zemi, aby přijala část obyvatel Gazy v rámci plánu prezidenta Trumpa na její obnovu.

Súdánští představitelé však uvedli, že tuto žádost odmítli, čímž se připojili k několika propalestinským prohlášením z posledních měsíců.

Na březnovém summitu Ligy arabských států v Káhiře al-Burhan prohlásil: „Rozhodně odmítáme jakékoli plány, jejichž cílem je deportace našich palestinských bratrů z jejich zemí.“

K jeho jednotkám patří také několik islamistických milicí, včetně jedné, jejíž vůdce po celou dobu občanské války nápadně nosí palestinský kafíjá.

Mír se Súdánem byl v Izraeli považován za strategický úspěch vzhledem k tomu, že Súdán po celou dobu své historie zastával ostře protiizraelský postoj. Jeho hlavní město Chartúm hostilo v roce 1967 nechvalně proslulou deklaraci Ligy arabských států „tři ne“, která odmítla mír, uznání a jednání s Izraelem.

V posledních desetiletích fungoval Súdán také jako kanál pro dodávky íránských zbraní, což vedlo k občasným úderům izraelského letectva na konvoje a továrny v zemi.

Hlavní přínos, který si Súdán sliboval od normalizace vztahů s Izraelem, se týkal zemědělského sektoru, kde izraelské firmy patří ke světové špičce.

Izraelské technologické know-how by mohlo pomoci využít a rozvinout rozsáhlé zásoby orné půdy v Súdánu a učinit z něj vývozce plodin.