Netanjahu slibuje snížit obchodní deficit mezi USA a Izraelem. Trump vysvětluje plán pro Gazu a dodává: „Nechápu, proč se jí Izrael vůbec vzdal… Vzali pozemky u moře a dali je za mír – jak to dopadlo? Ne dobře.“

Od: Israel National News 7. dubna 2025 20:49

Premiér Benjamin Netanjahu se v pondělí večer setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Americký prezident Netanjahua po příjezdu do Bílého domu vřele přijal.

Oba měli jednat o dohodě o rukojmích, Íránu a clech uvalených minulý týden na izraelský dovoz. Netanjahu přijel do USA přímo ze státní návštěvy Maďarska – během ní hovořil s americkým prezidentem.

Před setkáním oba lídři hovořili s novináři v Oválné pracovně. „Chci poděkovat za to, že jste mě opět pozvali do Bílého domu. Jste pozoruhodným přítelem Státu Izrael. Stojíte při nás, jste velkým zastáncem našeho spojenectví. Skutečně děláte věci, které říkáte, a lidé si toho nesmírně váží,“ řekl Netanjahu Trumpovi.

Netanjahu setkání shrnul: „Měli jsme příležitost hovořit o mnoha tématech. Za prvé, pokud mohu zmínit cla. Řekl jsem panu prezidentovi velmi jednoduchou věc: Odstraníme obchodní deficit s USA. Máme v úmyslu to udělat velmi rychle, myslíme si, že je to správné, a hodláme také odstranit obchodní bariéry. Myslím, že Izrael může sloužit jako vzor pro země, které by měly udělat totéž.“ Netanjahu poznamenal, že uznává postoj USA k uvalení cel na země, které mají cla na dovoz z USA.

Netanjahu rovněž poznamenal, že s prezidentem jednal o rukojmích i o likvidaci Hamásu v Gaze a umožnění odchodu obyvatel Gazy.

Dodal, že jednali o situaci v Sýrii i o zhoršujících se vztazích s Tureckem. „Nechceme, aby Sýrii kdokoli, včetně Turecka, využíval jako základnu pro útok na Izrael.“

Pokud jde o Írán, Netanjahu prohlásil: „Oba jsme zajedno v tom, aby Írán nikdy nezískal jaderné zbraně. Pokud se to podaří diplomatickou cestou, plnohodnotným způsobem, jako tomu bylo v Libyi, myslím, že by to bylo dobré.“

K poslednímu Netanjahuovu bodu prezident Trump prozradil: „Vedeme s Íránem přímá jednání. V sobotu budeme mít velmi velkou schůzku a uvidíme, co se může stát. myslím, že všichni souhlasí s tím, že dohoda by byla lepší než dělat to, co je zřejmé, a to, co je zřejmé, není něco, do čeho bych se chtěl zapojit, nebo upřímně řečeno, do čeho by se chtěl zapojit kdokoli z nás.“ Poznamenal, že situace „začíná být velmi nebezpečná. Doufejme, že tyto rozhovory budou úspěšné, a myslím, že by bylo v nejlepším zájmu Íránu, kdyby byly.“

Pokud jde o Netanjahuovo prohlášení o obchodním deficitu, Trump premiérovi poděkoval a vysvětlil: „V průběhu let nás mnoho zemí okrádalo a využívalo a my už to prostě nemůžeme dál dělat.“

Na otázku týkající se ukončení války a dohody o rukojmích prezident odpověděl: „Chci, aby válka skončila. Právě teď máme problém s rukojmími, snažíme se je dostat ven. Dostali jsme jich ven poměrně dost, ale je to dlouhý proces. Nemělo by to trvat tak dlouho, ale máme velký problém.“

Trump se zmínil o americké ofenzivě proti Hútíům v Jemenu: „Opravdu jsme na ně tvrdě udeřili a oni nevědí, co mají dělat. Dostali jsme mnoho jejich vůdců, jejich odborníků na rakety.“

Poté předal slovo ministru obrany Petu Hegsethovi, který se k tomu vyjádřil: „Pro Hútíje to bylo pár špatných týdnů a bude ještě hůř. Byla to zničující kampaň. Ať už se jednalo o podzemní zařízení, výrobu zbraní, bunkry, jednotky na otevřeném prostranství, prostředky protivzdušné obrany – nehodláme polevit.“

Hegseth dodal: „Budeme se jasně vyjadřovat i k Íráncům – neměli by nadále poskytovat podporu Hútíům a tento vzkaz byl jasně vysloven.“

Když se Trump vrátil k Íránu, poznamenal, že přímé rozhovory probíhají na „velmi vysoké úrovni“.

Na otázku, jaký je nejlepší způsob, jak dostat rukojmí ven, Trump odpověděl: „Snažíme se rukojmí dostat ven. Uvažujeme o dalším příměří, uvidíme, co se stane. Izraelci chtějí rukojmí ven ze všeho nejvíc. Tento muž (Netanjahu) na tom usilovně pracuje. Doufám, že je oceňován. Protože je to skvělý vůdce. Velmi tvrdě pracuje na rukojmích a mnoha dalších věcech. A jsou i další věci, na kterých se musí pracovat, je to těžké místo na světě.“

Na otázku, zda je podle něj vojenská akce správným způsobem, jak přimět Hamás k dohodě, Trump odpověděl: „Víte, co si myslím o Pásmu Gazy: myslím si, že je to neuvěřitelný kus důležité nemovitosti. Myslím, že je to něco, v čem by bylo dobré, kdybychom se angažovali, kdyby tam mírové síly jako USA kontrolovaly a vlastnily pásmo Gazy. Slyším odtamtud jenom zabíjení a problémy, a když vezmete Palestince a přesunete je do různých zemí, a máte spoustu zemí, které to udělají, máte opravdu „zónu svobody“. To je pekelné místo. Já tomu říkám skvělá lokalita, ve které nikdo nechce žít, protože opravdu nechce.“

A dodal: „Už jsem to říkal, nechápu, proč se toho Izrael vůbec vzdal. Izrael to vlastnil. Netanjahu by se ho nikdy nevzdal. Vzali pozemek u oceánu a dali ho za mír – jak to dopadlo? Nebylo to dobré.“

Trump požádal Netanjahua, aby vysvětlil plán přesídlení: „Myslím, že to, o čem prezident mluvil, bylo dát lidem na výběr. Gazané byli uzavřeni. Na jakémkoli jiném místě, včetně válečných zón, jako je Ukrajina nebo Sýrie, mohli lidé odejít. Gaza byla jediným místem, kde je uzavřeli. My jsme je nezavřeli, oni jsou zavření. Co je špatného na tom, že jsme lidem dali na výběr?“ Poznamenal, že existují země, které jsou ochotny přijmout Gazany, kteří chtějí odejít.

Trump dodal: „Lidé tuto vizi opravdu milují. Je to dlouhodobá vize, ale je tak důležité, aby ta oblast byla bezpečná. Jste uprostřed Blízkého východu, přímo uprostřed Izraele. Nikdy se jí neměli vzdát. Nevím, proč to udělali. Vím proč; slíbili jim mír, ale to se moc nepovedlo, protože je to jeden z nejnebezpečnějších kusů země na světě.“

Před příjezdem Netanjahua do Bílého domu hovořil Trump s egyptským prezidentem el-Sisím, francouzským prezidentem Macronem a jordánským králem Abdulláhem. Tato čtveřice jednala o způsobech, jak zajistit příměří v Gaze a propuštění rukojmích.

Předtím se Netanjahu setkal s Trumpovým zvláštním vyslancem pro Blízký východ Stevem Witkoffem. Po příletu do Washingtonu a zahájení návštěvy Spojených států se premiér setkal s americkým ministrem obchodu Howardem Lutnickem a obchodním zástupcem Jamiesonem Greerem.