Agentura Axios uvádí, že Írán možná bude usilovat o uzavření prozatímní jaderné dohody s USA, aby získal čas a snížil napětí ve vztazích s Washingtonem.

Od: Israel National News 11. dubna 2025, 4:38

Teherán zvažuje, že navrhne prozatímní jadernou dohodu s Washingtonem jako předběžný krok k širší, dlouhodobé dohodě, uvedly ve čtvrtek Axios s odvoláním na evropského diplomata a zdroj obeznámený s jednáním.

Iniciativa přichází uprostřed zvýšeného tlaku z Bílého domu, kde prezident Donald Trump stanovil dvouměsíční lhůtu pro zajištění nové jaderné dohody s Íránem. Současně USA rozmístily na Blízkém východě další vojenské prostředky, čímž signalizují, že se připravují na alternativní scénáře, pokud by diplomacie selhala.

Pokud nedojde k pokroku, může se prezident rozhodnout pro vojenský úder proti íránské jaderné infrastruktuře – nebo podpořit takovou operaci Izraele.

Zdroje obeznámené s íránským přístupem sdělily agentuře Axios, že představitelé Teheránu považují vyhlídky na dokončení komplexní a technicky složité dohody v Trumpově časovém horizontu za nepravděpodobné. Jejich cílem je zřejmě zajistit si více času, aby zabránili rychlé eskalaci.

Ali Vaez, ředitel íránského projektu v Mezinárodní krizové skupině, pro Axios uvedl: „Íránci se zřejmě domnívají, že v časovém rámci, který má prezident Trump na mysli, není pravděpodobné dosáhnout udržitelné dohody. Proto by mohlo být nutné uvažovat o prozatímní dohodě jako o přestupní stanici na cestě ke konečné dohodě.“

Íránská mise při OSN se k této záležitosti odmítla vyjádřit.

Podle Axiosu by prozatímní dohoda mohla zahrnovat dočasné ústupky, jako je omezení obohacování uranu, rozředění íránských zásob obohaceného uranu na 60 % a poskytnutí lepšího přístupu mezinárodním inspektorům. Ačkoli by tyto kroky pouze nepatrně prodloužily lhůtu pro potenciální vývoj jaderné zbraně v Íránu, odborníci se domnívají, že by mohly podpořit atmosféru příznivější pro seriózní jednání.

Součástí takového návrhu by mohlo být i prodloužení takzvaného „snapback“ mechanismu ze Společného komplexního akčního plánu (JCPOA) z roku 2015, který umožňuje automatické znovuzavedení sankcí OSN v případě, že je Írán nedodrží.

Platnost tohoto ustanovení má skončit v říjnu. Francie, Spojené království a Německo již Teherán varovaly, že pokud do konce června nedojde k dohodě, spustí zpětný mechanismus.

Jakýkoli prozatímní návrh by však pravděpodobně obsahoval požadavek na pozastavení Trumpovy kampaně „maximálního tlaku“. Pravděpodobnost, že Bílý dům na takový požadavek přistoupí, zůstává nejistá.

Někteří představitelé ve Washingtonu se obávají, že by Írán mohl prozatímní dohodu využít k protahování jednání a zároveň pokračovat ve svých jaderných aktivitách. Toto podezření může podle Axiosu dále komplikovat ochotu administrativy se angažovat.

Zpráva přichází před sobotním setkáním v Maskatu, na němž bude Washington zastupovat vyslanec USA pro Blízký východ Steve Witkoff a Teherán íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí.

Navzdory Trumpovu tvrzení, že rozhovory budou přímé, íránští představitelé uvedli, že setkání bude zahrnovat spíše nepřímou angažovanost než osobní rozhovory.

Ve středu Trump novinářům řekl, že pokud bude ke zmaření íránského jaderného programu nutná vojenská akce, Izrael se zapojí a dokonce povede toto úsilí.

Na otázku, jaký by byl jeho termín pro dosažení dohody s Íránem, prezident odpověděl: „Nemohu být konkrétní, ale když začnete rozhovory, víte, zda probíhají dobře, nebo ne, a řekl bych, že závěr by byl, když si budu myslet, že neprobíhají dobře.“