Izraelčania chápu iránsky džihádistický režim taký, aký v skutočnosti je — čo je schopnosť, ktorú veľká časť postmoderného Západu stratila. Rovnako, ako odvahu s tým niečo urobiť.
Autor: Nachum Kaplan, mediálny konzultant, novinár a komentátor
Jedna črta Tanachu (hebrejská Biblia alebo Stará zmluva), ktorú mám rád, je presne to, čo na ňom kritici nenávidia: krv, vnútornosti a násilie.
Tieto hrozné príbehy, či už historické alebo mýtické, nás nútia čeliť realite zla. Učia nás vyrovnať sa s hroznými skutkami, ktoré niekedy musíme vykonať, a s cenou, ktorú za to zaplatíme, ak chceme zlo poraziť.
Izrael to práve teraz robí. A platí za ne.
Zatiaľ čo Západ sa nečinne prizeral, Izrael spustil bezprecedentný útok na Iránsku islamskú republiku s cieľom zničiť jeho jadrové a raketové zariadenia. Eliminoval jadrových vedcov a vojenských veliteľov.
Zneškodnený bol generál Hosejn Salámí, šéf iránskych Islamských revolučných gárd (IRGC), vojenský veliteľ Mohammad Bagherí a šéf vojenskej rozviedky Gholamreza Mehrabí. Predpokladá sa, že boli usmrtení aj poprední jadroví vedci, ktorých odbornosť je takmer nenahraditeľná.
Načasovanie útoku len niekoľko dní pred šiestym (a pravdepodobne posledným) kolom rokovaní medzi USA a Iránom o jadrovej dohode naznačuje, že Izrael neveril v ich úspech.
Aj keď americký prezident Donald Trump prisľúbil, že Iránu nikdy nedovolí získať jadrové zbrane – ideálne diplomatickou cestou, no v prípade potreby aj silou – Izrael ho zbavil tejto ťarchy tým, že vyslal 200 bojových lietadiel na zničenie iránskych cieľov.
Presvedčenie izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že rozhovory s Iránom zlyhajú, vychádza z takého pochopenia podstaty Iránu, ako ho moderný Západ pochopiť nevie. Vie, že keď najvyšší iránsky vodca a hlavný šialený mulláh ajatolláh Alí Chameneí hovorí, že chce zničiť Izrael (a Západ) a vyhladiť všetkých Židov, myslí to úplne vážne.
Západ síce tvrdí, že chápe riziká, ktoré jadrový Irán predstavuje, no desaťročia trvá na diplomatickom prístupe. Verí, že Irán možno vnímať ako racionálneho aktéra. To je však nebezpečná ilúzia. Svedčí o hlbokej nevedomosti o islame.
Západ si zrejme neuvedomuje, že ide o ten istý iránsky režim, ktorý počas iránsko-irackej vojny v 80. rokoch posielal deti odstraňovať míny. Písal im na telá modlitby o mučeníctve a nechával ich prechádzať mínovými poľami.
Západ tomu stále nerozumie. V reakcii na izraelské útoky svetoví lídri a diplomati opakujú frázy ako „červené línie“, „vážne obavy“ či „výzvy na deeskaláciu“. Sú to prázdne slová, ktoré hovoria tí, čo nemajú čo povedať.
Táraniny v novinových stĺpčekoch a úvodníkoch nie sú o nič lepšie, sú plné prázdnych obáv z „eskalácie“, obáv, že by sa to mohlo „rozšíriť do regionálnej vojny“ alebo „vymknúť spod kontroly“. O čom to vlastne hovoria? Veď tieto veci sa už dejú.
Izrael vedie obrannú vojnu na siedmich frontoch už viac ako 600 dní. Skutočná „eskalácia“ nastala 7. októbra — okamžite nadobudla „regionálny“ rozmer a vzhľadom na politických protivníkov Izraela je odvtedy aj globálnou.
Západní lídri sa mýlia, ak sa domnievajú, že výraz „existenčná hrozba“ je len súčasťou blízkovýchodnej rétoriky. Židovský národ už dávno chápe, že „existenčný“ znamená presne to, čo o ňom nájdeme v slovníku. Presne tak to chápe aj iránsky režim. A presne tak to vnímal aj Hamas — predĺžená ruka Iránu — 7. októbra 2023, keď svetu naživo vysielal orgie násilia, aby ich ľudia sledovali, oslavovali a následne popierali.
Izrael si uvedomuje, že čelí skutočnému zlu, ktoré ho chce zničiť. Preto musí konať, aby prežil. Tento postoj má dlhé korene. V Babylonskom Talmude, ktorý vznikol v 3. až 6. storočí, sa píše: „Ak ťa niekto príde zabiť, povstaň a zabi ho prvý.“
Toto je vynikajúca rada.
Keď ide o existenčné ohrozenie, cena za nečinnosť ďaleko prevyšuje všetky riziká toho, čo by sa mohlo pokaziť. Aj ten najhorší možný scenár je lepší než čakať, kým vás Irán zničí, len čo na to bude mať prostriedky.
Netanjahu sa správne rozhodol, že Izrael už ďalej čakať nemôže. Je lepšie postaviť sa Iránu teraz, než čakať, kým jadrový arzenál vlastniť bude. Najdlhšie slúžiaci izraelský premiér tiež chápe, že iránski fanatickí mulláhovia predstavujú zlo. Nedá sa s nimi rozumne rokovať, nemožno im veriť a porušia každú jadrovú dohodu, ktorú podpíšu.
Západ je naopak dezorientovaný. Nezmyselná postmodernistická predstava, že všetky vierovyznania a kultúry sú rovnako hodnotné, že všetci ľudia sú rovnakí a túžia po tom istom, viedla západných lídrov k mylnému presvedčeniu, že neexistuje žiadna zlá viera ani ideológia. Zlo však existuje – a je to vytrvalý, trpezlivý a usilovný protivník. Poraziť ho si vyžaduje obrovskú odvahu a pochopenie, že niekedy treba urobiť hrozné veci – nielen na obranu dobra pred zlom, ale aj na jeho záchranu pred zlom.
Jeruzalem je jedným zo základov Západu. Preto hovoríme o židovsko-kresťanských hodnotách. A práve Jeruzalem teraz udrel na zlo – nielen kvôli sebe, ale aj kvôli Západu a civilizácii.
Neďakujte ešte. Stále prebieha vojna, ktorú treba vyhrať, a jej cena bude vysoká. Irán zareagoval na presné izraelské údery cielené na kľúčovú infraštruktúru a vedenie režimu, odpálením balistických rakiet na izraelské husto obývané oblasti. Netanjahu – skúsený politický stratég – veľmi dobre vedel, že útokom na Irán zároveň zbavuje Trumpa nutnosti urobiť to najťažšie rozhodnutie sám.
Všetko, čo teraz Trump musí urobiť, je podporiť jednostranné izraelské útoky — čo aj robí — a získa tak väčšinu výhod z úderu na Irán, no bez toho, aby sám niesol jeho plné náklady. Ak by sa USA pripojili k Izraelu v boji, mohol by si dokonca nárokovať časť zásluh. Medzitým v arabských častiach Blízkeho východu tamojší lídri verejne Izrael odsudzujú, no v súkromí Jeruzalem potľapkávajú po pleci.
Desiatky rokov Netanjahu varuje západných lídrov, že Irán predstavuje globálnu hrozbu. Opakovane vysvetľoval, že ide o šialený džihádistický režim, a predkladal hromady spravodajských informácií a dôkazov, že Iránska islamská republika porušuje svoje záväzky a obohacuje urán na úroveň vhodnú na výrobu zbraní. Zároveň Irán neustále vyvíja balistické rakety s čoraz dlhším doletom, aby ich mohol dopraviť k cieľu.
V roku 2015 vystúpil v americkom Kongrese za chrbtom prezidenta Obamu. Spôsobil tým napätie medzi Jeruzalemom and Washingtonom.
Napriek tomu ho nikto nechcel počúvať. Rokovania sa opakovane prerušovali a znovu obnovovali, dohody sa uzatvárali a porušovali – a veľká hra o to, ako dlho dokáže Západ zabrániť Iránu získať jadrové zbrane, sa nakoniec stala presne tým: obyčajnou hrou.
Teherán diplomaticky dokonale obohrával Západ – a osobitne Spojené štáty. Prezident Obama a jeho nástupca Joe Biden boli mimoriadne náchylní k ustupovaniu Iránu: umožnili fanatickým mulláhom prístup k miliardám dolárov z príjmov za ropu výmenou za skromné ústupky v oblasti jadrového programu. Tieto miliardy následne putovali do rúk iránskych proxy armád — Hamasu v Gaze, Hizballáhu v Libanone, Húsíov v Jemene a rôznych menších milícií v Iraku a Sýrii.
Napokon si tieto miliardy našli cestu aj do Izraela — 7. októbra 2023, pri najhoršom masakri Židov od čias holokaustu.
S Trumpom sa zdalo, že Amerika konečne má prezidenta, ktorý je ochotný postaviť sa Iránu. Prisľúbil, že Irán sa nikdy nedostane k jadrovým zbraniam. Vyjadril nádej, že to dosiahne diplomatickou cestou, no ak bude treba, zasiahne aj vojensky. Voľba bola na Teheráne.
Netanjahu žiaril ako školák, keď krátko po opätovnom zvolení Donalda Trumpa navštívil Washington. Konečne je v Bielom dome niekto, kto rozumie problému a má odvahu konať — a pritom stojí na strane Izraela.
Postupne však Netanjahu začal pochybovať o tom, či je Trump skutočne ochotný konať podľa svojich slov. Sledoval, ako sa Trump prakticky vzdal pokusu sprostredkovať mier medzi Ruskom a Ukrajinou po tom, čo si uvedomil, že ruský diktátor Vladimir Putin je klamár, ktorý nie je ochotný ustúpiť ani o krok v záujme mieru. V Moskve sa hovorí, že Putin považuje Trumpovu dôveru vo vlastné schopnosti uzatvárať dohody za zarážajúco naivnú.
Potom začal slabnúť aj Trumpov optimizmus ohľadom uzatvorenia dohody s Teheránom, keď narazil na tvrdohlavú neústupnosť Iránu – ktorú, z nejakého dôvodu, zrejme neočakával. Trump neustále zdôrazňoval, že preferuje diplomatické riešenie, hoci bolo čoraz jasnejšie, že Irán odmieta zastaviť obohacovanie uránu. To spôsobilo, že začal vyzerať slabo.
Netanjahu zároveň sledoval, ako Trump navštívil Blízky východ, kde podpísal obrovské zbrojárske dohody so Saudskou Arábiou a dokonca súkromne investoval v Katare — odpornom režime, ktorý spolu s Iránom súperí o titul najväčšieho vývozcu terorizmu na svete. Trump zároveň uzavrel dohody so Saudmi, ktorými sa americké obranné zmluvy oddelili od podmienky normalizácie vzťahov s Izraelom — tá pritom dovtedy patrila k základným pilierom americkej zahraničnej politiky. Saudi tomu nechceli ani veriť.
Zatiaľ čo svet len rečnil o tom, čo to všetko znamená, a k medzinárodnej politike pristupoval, akoby išlo o športové zápolenie, Teherán medzitým vyvíjal dostatok štiepneho materiálu na šesť až deväť jadrových hlavíc.
Vzhľadom na to, že svet sa už celé desaťročia pokúša zastaviť iránske jadrové ambície, je zahanbujúce a šokujúce, že sa Irán dostal tak blízko k ich naplneniu. Je to úplné zlyhanie bezhlavej a zbabelo ústupčivej politiky Západu.
Izraelský krok je odvážny, riskantný a nevyhnutný. Odvaha, s akou židovský štát bojuje o prežitie, a morálna jasnosť, s akou sa stavia proti zlu, dokazujú, že Izrael zostáva základným pilierom Západu.
„Necivilizovaní barbaři“: Gaza mohla vzkvétat jako Singapur – Hamás už jí, ale nikdy nebude vládnout
Biblické kořeny dnešního bojkotu Izraele
Tisíce Drúzů, včetně členů Knesetu, překročily hranice Sýrie
Egypt odmítá izraelský plán pro Gazu a hrozí vypovězením mírové dohody
Redaktor TheMarker (Haaretz) přiznal chybu: Mýlili jsme se
Danon ostře kritizuje Guterrese: OSN mlčí k masakru v Sýrii a zaměřuje se na Izrael
Zatímco Západ umírá, budoucnost Izraele leží v rostoucí Asii
Arabští šejkové volají po odtržení Hebronu od Palestinské samosprávy a uzavření separátního míru s Izraelem
Americké a izraelské zdroje potvrzují, že Čína letecky dopravuje vojenskou pomoc do Íránu
Po zničení íránské jaderné hrozby Trump oslovil národ, pochválil Izrael, varoval muláhy a poděkoval Bohu
Zpráva: Toto jsou podmínky Sýrie pro dohodu s Izraelem
Chrámová hora v Jeruzalémě a konec časů: biblický pohled
Sýrie tiše otevřela vzdušný prostor Izraeli pro údery na Írán
Zatímco svět zuří vůči židovskému státu, izraelská publicistka Caroline Glicková je hluboce dojata projevy bezpodmínečné křesťanské lásky k Izraeli
Už nejsou spojenci Izraele!
Sanhedrin oznamuje rozhodnutí: Všichni Židé na celém světě se musí okamžitě vrátit domů do Izraele
Děkujeme za podporu: Seznam nejvíc proizraelských zemí v roce 2024
Předpurimové zatmění Měsíce: Varování pro Araby i pro Západ
Papežova náklonnost k diskurzu zla
Německo má vážné problémy s islamizací
Aby zaútočili na Židy, založili v Argentině Eichmannovi synové nacistickou teroristickou buňku
Kdy byli vynalezeni „Palestinci“?
Počet obyvatel Izraele přesáhl 9 milionů
Celosvětový vůdce katolické církve volá po dodržování šabatu
„Téměř vše je pro Třetí chrám připraveno,“ tvrdí izraelská televize v reportáži o červených jalovicích dovezených loni do Izraele
Signalizuje přílet pěti červených jalovic do Izraele třetí chrám nebo konec časů?
Izraelská léčba COVID-19 – 100 % přežití – předběžná data
Petr Kartouz
1. 7. 2025
Vážený pane Žingore, velmi se mi líbí stránky Israel.cz. Poukazují totiž na podporu Izraele. Česká republika je, snad kromě Maďarska, už dnes jedinou zemí v EU, která se nebojí zastat Izraele. Věřím, že založení státu Izrael v roce 1948 je naplňováním proroctví o jeho obnově. Co však apokalyptickým sionistům vyčítám, je, že považují Izrael za zdroj požehnání již nyní. Toto požehnání plyne z Abrahamova zaslíbení: „kdo ti požehná, bude požehnán.“ Ale jak uvádí rabín Saul (apoštol Pavel), souvisí to s přijetím Ducha, a tam Izrael ještě zdaleka není (Ga 3). Galatským 3:14 To proto, aby požehnání dané Abrahamovi dostaly v Ježíši Kristu i pohanské národy, abychom zaslíbeného Ducha přijali skrze víru. Žehnat odpadlému Izraeli, který zavrhl Krista, jen z touhy mít požehnání, je nesmyslné. V Novém zákoně nám toto požehnání zajistil Kristus a ti, kdo jej následují. Ti jsou světlem a solí, nikoliv současný Izrael. Abrahamovo duchovní požehnání se týká naroubovaných, nikoliv vylomených větví. Dnešní sionisté úplně ignorují, že Židé jsou Božími nepřáteli skrze evangelium, svolávali Kristovu krev na své děti, byli za to Bohem souzeni a vylomeni z olivy. Ve svém vylomení a vzdoru vůči Bohu nadále setrvávají. Bůh je však stále miluje a volá je skrze Krista k sobě. I my je máme milovat a nevynášet se nad ně, neboť i my můžeme být vylomeni. Je „medvědí službou“ Izraeli, když se dnešní sionisté zdráhají zvěstovat jim evangelium, nebo když je klamou tím, že jim potvrzují, že jsou světlem. Tak to, žel, plyne i z vašich článků a komentářů. Současní sionisté, včetně Vás, se odvolávají na 12. kapitolu proroka Zachariáše jako na současný stav. Jenže zapomínají, že svět bude ovládnut Antikristem, kterého zřejmě popisuje 11. kapitola jako „ničemného pastýře.“ Podle mě tedy nemůžeme být ve 12. kapitole, pokud se ještě nenaplnila 11. kapitola. Nebo Antikrist již přišel? Podle klasických, a dokonce i podle sionistických výkladů, Izrael bude oklamán Antikristem a uzavře s ním mírovou smlouvu. To bude reálným výsledkem i izraelské zahraniční politiky. Co když Antikrist jednoduše Izraeli nabídne to, co vy na těchto stránkách inzerujete, a to období míru, klidu a prosperity? Nebude pak přivítán? Izrael potřebuje slyšet dobrou zprávu a činit pokání ze své nevěry v Krista. Spíše než Izrael je dnes tím „kamenem úrazu“ pro Izrael i ostatní národy Pán Ježíš Kristus. Pokud jej Izrael neuzná za svého Mesiáše, těžko může počítat s Božím požehnáním, neboť On je tím zaslíbeným potomkem, v němž naleznou požehnání všechny národy, včetně Izraele. Pochybuji ovšem, že bude tento můj příspěvek pochopen. Budu zřejmě označen za stoupence „teorie náhrady“ apod., čímž jsem nikdy nebyl. Mám však naději, že si jej někdo později přečte a snad se i zamyslí. Nyní to možná zapadne a bude snad i odsouzeno nebo nepochopeno...
Daniel Žingor
2. 7. 2025
Dobrý den, děkuji – snažím se pro to dělat maximum (stránky israel.cz)… Pokud jde o to, že Váš příspěvek „možná zapadne a bude snad i odsouzen nebo nepochopen…“ – právě proto je tady vytvořen prostor pro diskusi, aby každý mohl vyjádřit podle svého uvážení, jakkoli s ním nemusím souhlasit - někdy velmi výrazně. Je to tady právě proto, aby si to mohl kdokoli přečíst a zamyslet se nad tím, jestli to, čemu sám věří má dostatečně silné základy. Není reálné v tomto formátu podrobně reagovat a rozebrat všechna témata, která jste otevřel – proto budou moje poznámky bodovité a zkratkovité – jsem si toho vědom… - pokud jde o proizraelskost ČR – kéž by to tak bylo! Velmi se obávám, že současná vláda pod vedením našeho současného premiéra trestuhodně promrhala proizraelský potenciál společnosti (zejména po 7.10.2023) svou neuvěřitelnou pasivitou a naprostým ignorováním svých předvolebních (i povolebních) slibů – mj. přesunutím naší ambasády do Jeruzaléma. Také se obávám, že je velmi dobře možné, že jakákoli jiná následující vláda se prostě jen „může vézt“ na této vlně a k tomu, aby se reálně přiklonila k proizraelské politice svými skutky jednoduše nemusí najít dostatek motivace, síly, odvahy atd. Modlím se za to, aby to tak nebylo. - rozhodně považuji Izrael za nikoli asi zdroj, ale nástroj Bořího požehnání už nyní, a to až do té míry, že nevidění tohoto stavu považuji za jakýsi druh slepoty. Jestliže varujete před možným budoucím poblouzněním Izraele (a já to považuji za možné – nikoli jisté) – jak můžete nevidět současné poblouznění prostoru Západu, ve kterém se pohybujeme a naprostou odlišnost (nepoblouzněnost) Izraele právě teď? Ano nepochybuji ani o tom, že ta plnost příjde v budoucnu a není tady teď, vůbec si nezakrývám oči před mnohými (mnohdy i fatálními) selháními Izraele na mnoha úrovních, kde obyčejně vyniká a ani ho nezbošťuju, ani si ho neidealizuju (pracoval jsem tam 4 měsíce jako volunteer – nejnižší společenská vrstva pod Araby a Thajci) – poznal jsem ho osobně z těch nejhorších stránek. Nicméně právě teď je pro svět požehnáním! Paradoxně při všech svých nedokonalostech a paradoxně (svým způsobem) bez ohledu na to, jestli on sám chce nebo ne – právě v tento okamžik je pro nás například bariérou vůči islámskému teroru a za to umírají jeho, ne naši vojáci – jak bych mu mohl nebýt vděčný a jak bych mu mohl nežehnat? - ohledně zaslíbení a platnosti požehnání – právě Pavel, na kterého se odkazujete právě v kontextu směrem k Izraeli uvádí, že jsou Boží povolání a vyvolení neodvolatelná. Boží požehnání skrze žehnání Izraeli mám právě teď – díky Bohu o něj nemusím zápolit. Vůbec nepochybuji o tom, že ta plnost přijde s Duchem, o kterém píšete a, že to bude znamenat asi nejklíčovější okamžik v dějinách lidstva (jestliže jejich zavržení znamenalo naše smíření s Bohem, co potom bude znamenat jejich přijetí…). Tedy ne – Abrahamovské požehnání dané Izraeli je platné právě teď a já můžu svědčit o tom, že ho můžu zakoušet každý jeden den a v budoucnu uvidíme v plnosti, co vše to znamená. - ohledně sionistů (určitě se k nim hrdě hlásím btw u nás jedním z prvních a asi nejznámější je asi TGM) „zdráhání zvěstování evangelia“, ignorace současného stavu Izraele a „medvědí službu“ – to považuju za velmi, velmi překroucenou pravdu – to není na pár řádků, to je na samostatné pojednání, přednášku, obsáhlou diskusi atd. – krátce jsem se tomu už věnoval tedy pouze opakuji: „křesťanským sionistům (jak jsem je mohl poznat) jde především o naplnění Božího povolání, o kterém věří, že je zavazuje a to je např. Iz 40,1-2 „Potěšujte, potěšujte lid můj, praví váš Bůh. Mluvte láskyplně k Jeruzalému a ohlašujte mu, že už skončila jeho poroba, že jeho vina je splacena, že ho svou rukou ztrestal Hospodin dvojnásob za všechen jeho hřích.“ Dále pak o rozpoznání toho, čemu věří, že svěřil Pán Bůh jim a co si drží ve své vlastní pravomoci a tedy rozpoznání úlohy církve jako celku v tomto Božím procesu.“ - pokud jde o Zach 12 – to určitě vidím jako něco budoucího, nikoli současného a neznám nikoho ve svém okolí, kdo by to viděl jinak - v čem vidím nebezpečnost, či potenciální nebezpečnost biblických přístupů, které prezentujete? Nejsme povolání k tomu, abychom Izraeli „fandili“ – tak to v Bibli nečtu, čtu o tom, že na svých modlitbách nemáme Bohu dávat pokoj dokud neobnoví Jeruzalém - Iz 62, že máme Izrael potěšovat - Iz 40, že máme ohlašovat, že už skončila jeho poroba, že jeho vina je splacena – tamtéž, že ho máme finančně podporovat – Ř 15 (a Pavel v této souvislosti uvádí dost silný termín „povinnost“) a to je dost odlišný přístup od toho, který prezentujete. Především pak odklon od žehnání Izraeli podle 1. Moj 12 (který Pán Bůh Abrahamovi dává jako stav, nikoli jako podmínečný stav) s sebou nese odklon Božího požehnání.
Katerina Danek
6. 7. 2025
Pane Kartouzi, Chtěla bych navázat na Vaši myšlenku, že Izrael v dnešní době není požehnáním. Pavel ve verši jedenáct, jedenácté kapitoly k Římanům vaši myšlenku vyvrací, “…jejich selháním dospěla spása k pohanům “. Jistě není třeba vysvětlovat, jak je to míněno. Ježíš Kristus, Žid, který trpěl na kříži pro selhání Židů se stal požehnáním pro lidi ze všech národů. Je požehnáním i pro svůj lid, ale zatím Bůh otupil jejich ducha, verš 8. Naše spasení je z Židů. Žijeme v čase určeném pro spásu pohanů a ten se už chýlí ke konci. Pak přijde vykoupení Izraele, Zachariáš 12,10. Kázat dnešním Izraelitům evangelium můžeme, pokud nám to tak dá Duch Svatý, ale vzhledem k násilným způsobům, které církev v minulosti používala k obracení Židů na křesťanskou víru, to považuji většinou za necitlivé. Římanům 11:2-12 Zavrhl Bůh svůj lid? 2Bůh nezavrhl svůj lid, který odedávna znal. Znáte přece vyprávění Písma o tom, jak si Eliáš Bohu stěžoval na Izrael: 3„Pane, tvé proroky pobili a tvé oltáře rozbořili; zůstal jsem jen já, a i mně usilují o život!“ 4Jak mu tehdy Bůh odpověděl? „Ponechal jsem si sedm tisíc mužů, kteří neklekali před Baalem.“ 5Stejně tak i nyní zůstala hrstka vyvolených milostí. 6Je to díky milosti, ne díky skutkům – jinak by milost už nebyla milost. 7Co dodat? Izrael stále nenašel to, co hledá. Vyvolení toho dosáhli, ale ostatní byli zatvrzeni. 8Jak je psáno: „Bůh otupil jejich ducha: jejich oči dodnes nevidí, jejich uši neslyší.“ 9A David říká: „Jejich stůl ať se jim stane léčkou a pastí, kamenem úrazu a odplatou. 10Ať se jim v očích zatmí, tak aby neviděli, a jejich záda sehni navždycky.“ 11Ptám se tedy: Klopýtli snad Židé tak, aby nevstali? V žádném případě! Vždyť jejich selháním dospěla spása k pohanům, aby to v nich vzbudilo žárlivost. 12Když tedy jejich selhání obohatilo svět a jejich umenšení obohatilo pohany, co teprve jejich naplnění!