Izrael má bohatou, ale nedoceněnou historii prosazování nešíření jaderného zbrojení. Zde se o tom dočtete. Názor…
Autor: Rami Chris Robbins 18. června 2025, 9:16
V době, kdy Izrael pokračuje v úderu proti íránskému jadernému programu, by si svět měl uvědomit, že to není USA ani NATO, ale Izrael, kdo již téměř půl století nejlépe prosazuje nešíření jaderných zbraní.
Tyto země mají vůči Izraeli dluh. Je to dluh, který vznikl před 45 lety. Útok na jaderný program Íránské islámské republiky v tomto týdnu je již čtvrtým případem v historii, kdy Izrael posunul světový mír tím, že vykonal za lidstvo nepříjemnou práci.
Izraelská služba v tomto ohledu začala v roce 1981.
Irák: Saddám Husajn, brutální diktátor Iráku, dokončoval práce na Osirak Tammuz-1, lehkovodním jaderném reaktoru v jaderném výzkumném centru Al-Tuwaitha poblíž Bagdádu. Reaktor, postavený s pomocí našich přátel, Francouzů, byl určen k výrobě plutonia.
7. června 1981 zahájil izraelský premiér Menachem Begin operaci Opera. Izraelské letectvo vyslalo osm letadel F-16 doprovázených šesti letadly F-15 na dálkový přesný úder. Izrael zničil reaktor dříve, než byl uveden do provozu. Výbuch zabil 10 iráckých vojáků a jednoho francouzského jaderného technika. Tím skončila cesta Iráku k plutoniové bombě. Ani jeden izraelský pilot nebyl sestřelen ani zraněn.
V oblasti mezinárodních vztahů a vojenské strategie znamenala operace Opera začátek „Beginovy doktríny“. Jednalo se o rozšíření tradičního principu preventivní sebeobrany. Doktrína tvrdí, že v naší době šíření jaderných zbraní musí národ použít preventivní vojenskou sílu, aby zabránil nepřátelskému státu v získání zbraní hromadného ničení.
Libye: Při dalším uplatnění Beginovy doktríny si Izrael také zaslouží velkou část zásluh. Izraelská rozvědka, prozíravost a plánování vedly v roce 2003 k rozbití libyjského jaderného programu Muammara Kaddáfího – bez jediného výstřelu.
Na počátku 90. let začal Izrael sledovat Kaddáfího pokusy o sestrojení uranové bomby. S pomocí zrádného pákistánského jaderného vědce A. Q. Khana byla libyjská zbraň 25kilotunovou kopií první zbraně Pákistánu.
Mossad použil k zmaření Kaddáfího jaderných ambicí několik strategií. Sledoval a zmapoval libyjské a A. Q. Khanovy sítě pro získávání materiálu. Místo toho, aby Khana zavraždil, Mossad ho nechal naživu a sledoval každý jeho pohyb, každý kontakt a každého dodavatele. Izrael také těžil z toho, že zjistil, které další radikální islámské státy vyhledávaly Khanovy služby.
Izrael poté požádal o pomoc svého spojence, Spojené státy. Izrael a USA společně vytvořily koalici pro sdílení zpravodajských informací, do které se zapojilo několik dalších západních zemí. CIA, vyzbrojená izraelskými zpravodajskými informacemi, oslovila několik klíčových dodavatelů libyjského programu. Pod nátlakem některé firmy souhlasily, že nenápadně upraví a nesladí různé komponenty, čímž zajistily, že Kaddáfí nikdy bombu nedostane. Dodavatelé, kteří nespolupracovali, byli zatčeni a uvězněni. Mossad dokonce vyhodil do vzduchu sklady a firemní kanceláře dalších dodavatelů, aniž by došlo ke ztrátám na životech.
Po letech neúspěchů, selhání a trapných situací, včetně zadržení nákladní lodi směřující do Libye s náhradními díly pro odstředivky v roce 2003, začal Kaddáfí ustupovat. Pod extrémním tlakem George W. Bushe Kaddáfí souhlasil s ukončením programu.
Když Izrael, Spojené státy a západní země spolupracují, není nic nemožné.
Sýrie: Tým Izrael se o čtyři roky později vrátil do práce, tentokrát v Sýrii. Nový syrský diktátor Bašár al-Asad se po převzetí moci v roce 2000 začal snažit o získání jaderných zbraní. Severní Korea mu ráda pomohla.
V roce 2003 byla v poušti poblíž Deir ez-Zor zahájena výstavba tajného reaktoru na výrobu plutonia. Jednalo se o plynem chlazený reaktor s grafitovým moderátorem, který byl vyroben podle vzoru severokorejského reaktoru v Jongbjonu. V polovině roku 2007 byl téměř funkční.
6. září 2007 zahájil Izrael operaci Orchard. Úderná jednotka čtyř letadel F-15 a čtyř letadel F-16 letěla v nízké výšce, aby se vyhnula radarům, a vstoupila do Sýrie přes turecký vzdušný prostor. Shodila přesné řízené střely a reaktor zničila. Operace trvala jen několik minut. Žádné izraelské letadlo nebylo ztraceno. Při útoku zahynul neznámý počet Syřanů a 10 Severokorejců.
Írán: Íránské třicetileté úsilí o získání jaderné moci představovalo pro Izrael a Západ ještě těžší výzvu. V tom, co lze nazvat Netanjahuovým dodatkem k Beginově doktríně, Netanjahu pochopil, že tlak na preventivní vojenský úder se zvyšuje, když vašeho protivníka neodradí vyhlídka na jaderný protiúder ze strany Izraele. Jinými slovy, princip vzájemně zaručené destrukce (MAD) nevytváří rovnováhu, když váš nepřítel čeká na dvanáctého imáma.
Preventivní útok Izraele na íránská jaderná zařízení a další vojenské cíle je velkou zkouškou. Kdo by měl mít jaderné zbraně? Měly by být omezeny na stabilní západní demokracie? Nebo by měly být k dispozici apokalyptickým radikálním islamistům, kteří touží po konci Západu?
V jiné době by svět Izrael velebil a levicoví aktivisté v Oslu by mu udělili Nobelovu cenu za přínos k nešíření jaderných zbraní. Medaile však nestačí. Všichni Izraelci, vojáci i civilisté, si tento týden zaslouží superhrdinský plášť. Židé opět zachraňují planetu.
Rami Robbins píše o zahraniční politice. Žije v Jeruzalémě.
„Necivilizovaní barbaři“: Gaza mohla vzkvétat jako Singapur – Hamás už jí, ale nikdy nebude vládnout
Biblické kořeny dnešního bojkotu Izraele
Tisíce Drúzů, včetně členů Knesetu, překročily hranice Sýrie
Egypt odmítá izraelský plán pro Gazu a hrozí vypovězením mírové dohody
Redaktor TheMarker (Haaretz) přiznal chybu: Mýlili jsme se
Syn Hamasu opäť prehovoril, Izrael chráni Drúzov a Západ stráni Hamasu
Danon ostře kritizuje Guterrese: OSN mlčí k masakru v Sýrii a zaměřuje se na Izrael
Zatímco Západ umírá, budoucnost Izraele leží v rostoucí Asii
Arabští šejkové volají po odtržení Hebronu od Palestinské samosprávy a uzavření separátního míru s Izraelem
Americké a izraelské zdroje potvrzují, že Čína letecky dopravuje vojenskou pomoc do Íránu
Po zničení íránské jaderné hrozby Trump oslovil národ, pochválil Izrael, varoval muláhy a poděkoval Bohu
Zpráva: Toto jsou podmínky Sýrie pro dohodu s Izraelem
Chrámová hora v Jeruzalémě a konec časů: biblický pohled
Sýrie tiše otevřela vzdušný prostor Izraeli pro údery na Írán
Zatímco svět zuří vůči židovskému státu, izraelská publicistka Caroline Glicková je hluboce dojata projevy bezpodmínečné křesťanské lásky k Izraeli
Už nejsou spojenci Izraele!
Sanhedrin oznamuje rozhodnutí: Všichni Židé na celém světě se musí okamžitě vrátit domů do Izraele
Děkujeme za podporu: Seznam nejvíc proizraelských zemí v roce 2024
Předpurimové zatmění Měsíce: Varování pro Araby i pro Západ
Papežova náklonnost k diskurzu zla
Německo má vážné problémy s islamizací
Aby zaútočili na Židy, založili v Argentině Eichmannovi synové nacistickou teroristickou buňku
Kdy byli vynalezeni „Palestinci“?
Počet obyvatel Izraele přesáhl 9 milionů
Celosvětový vůdce katolické církve volá po dodržování šabatu
„Téměř vše je pro Třetí chrám připraveno,“ tvrdí izraelská televize v reportáži o červených jalovicích dovezených loni do Izraele
Signalizuje přílet pěti červených jalovic do Izraele třetí chrám nebo konec časů?
Izraelská léčba COVID-19 – 100 % přežití – předběžná data
Petr Kartouz
28. 6. 2025
Myslel jsem si, že křesťanským sionistům jde především o to, aby Izrael poznal Krista. Nyní mám spíše pocit, že jde o podporu zahraniční politiky Izraele. Neříkám vůbec, že je špatná, ale myslím, že Ježíš nepřišel za tímto účelem a že Velké poslání je apolitické.
Daniel Žingor
29. 6. 2025
Myslím, že křesťanským sionistům (jak jsem je mohl poznat) jde především o naplnění Božího povolání, o kterém věří, že je zavazuje a to je např. Iz 40,1-2 "Potěšujte, potěšujte lid můj, praví váš Bůh. Mluvte láskyplně k Jeruzalému a ohlašujte mu, že už skončila jeho poroba, že jeho vina je splacena, že ho svou rukou ztrestal Hospodin dvojnásob za všechen jeho hřích." Dále pak o rozpoznání toho, čemu věří, že svěřil Pán Bůh jim a co si drží ve své vlastní pravomoci a tedy rozpoznání úlohy církve jako celku v tomto Božím procesu. To je myslím velmi apolitické...
Petr Kartouz
29. 6. 2025
V Kristu je splacena vina jakéhokoliv národa nebo člověka. Nicméně před tím potřebuje činit pokání a poznat Krista. Myslíte, že pro Izrael toto platí bez pokání? Nebo má nějakou jinou, speciální cestu? Nebo už pokání činil a Krista poznal? A když čtu o izraelských superhrdinech, kteří bombardují reaktory (opět, nekritizuji to) a zachraňují západ, to se Vám zdá apolitické?
Daniel Žingor
30. 6. 2025
Tady se myslím žel začínáme točit do kruhu... Na první a druhou otázku už jsem odpovídal odkazem na Zach 12 kapitolu, na třetí ohledně apolitičnosti jsem taky odpovídal ve vstupu ".. a doplním..." a ještě na to zareaguji přímo tam... Nicméně považuji za zásadní, že se ve svých komentářích vůbec nezabýváte pravdivostí (či nepravdivostí) ústředního sdělení toho článku - tedy jestli jsme či nejsme zachraňováni izraelskými superhrdiny (nebo za mě lépe řečeno izraelskými vojáky), ale tím, jestli je to apolitické, nebo jestli křesťanští sionisté (musel jsem se zabývat tím, jestli tady sám sebe počítám a ano - jsem sionista a rozhodně taky křesťan - tedy asi i křesťanský sionista) naplňují to, co by ve Vašich očích naplňovat měli. Pokusím se to tedy shrnout: Židé jako celek (národ) nevěří (na rozdíl např. ode mne), že je Ježíš z Nazareta Ten zaslíbený Mesiáš, který měl přijít na svět, přesto jejich (tedy izraelští), nikoli naši vojáci, či vojáci NATO zachraňují Západ - tedy i mě, který tomu věří (že Ježíš je oním Spasitelem, který byl zaslíben), před islámským terorem. Izraelští vojáci a civilisté (nikoli naši) jsou dnes hradbou proti tomu, aby se tento terorismus naplno rozlil i k nám na "Západ", kde se obáváme byť to jen označit za islámský terorismus. Je to málo apolitické? Možná... s tím se snad nějak naučím žít, zejména vzhledem k tomu, že nás to pořád od toho terorismu chrání.
Daniel Žingor
29. 6. 2025
... a doplním... vzhledem k tomu, že se v tento okamžik Izrael, jako národ, nachází na této zemi - jako národ tady působí, věří tomu (a má to ve své klíčové doktríně zahraniční politiky), že byl povolán, aby byl "světlem pro národy". Myslím, že naprostá většina křesťanských sionistů tomu věří taky, a proto se následně radují, pokud vidí, že se to naplňuje. To zahrnuje všechny oblasti, které se na této zemi dějí - tedy politika, vojenství, věda, lékařství, zemědělství, zpravodajské služby, lidská práva a humanita, ekologie - prostě všechny.
Petr Kartouz
29. 6. 2025
Já jsem jen obyčejným křesťanem, řídím se Písmem, nikoliv doktrínou izraelské zahraniční politiky. A proto věřím, že světlem pro národy je Pán Ježíš Kristus a ten již nebude v tomto věku nahrazen Izraelem. Pokud jde o Izrael, pak vyznávám Římanům 11:28: "Pokud jde o evangelium, stali se Božími nepřáteli, ale vám to přineslo prospěch; pokud jde o vyvolení, zůstávají Bohu milí pro své otce". Také věřím, že kdo odmítá Syna nemá ani Otce.
Daniel Žingor
30. 6. 2025
Hmmm... tak tady je to smutné z více hledisek: 1. opět se nezabýváte tím, na co jsem Vám odpovídal a především, na co jste se sám ptal - tedy v tomto případě apolitičností nebo političností - to byla moje odpověď na Vaši výslovnou otázku 2. ano Mesiáš nebude nahrazen Izraelem - nikdy jsem to netvrdil a neznám nikoho, kdo by něco takového tvrdil, nebo si to jen myslel - netuším tedy, proč to máte zapotřebí řešit Vy? 3. část Písma, na které se odkazujete uvádí výslovně také, že se Izrael stal Božím nepřítelem "k vůli nám" a on (Izrael) je je kořenem a my jsme ratolesti naroubované na něj - nikoli naopak a Pavel zdůrazňuje, že se v tomto nemáme plést... a zejména 4. pokud je pravda, co píšete, tak byste měl vědět, že se v tomto izraelská zahraniční doktrína řídí, nikoli tím, co by si sama vymyslela, ale Biblí, na kterou se odkazujete - v tomto případě Iz 49,6 a veřejnou poslušností Izraelců tomu, co jim bylo uloženo, zaslíbeno a odkázáno, aby naplňovali "být světlem národů". V tomto odkazu je mimo jiné taky jasně popsána role Izraele i to, že on sám v žádném případě není oním Spasitelem, nebo by toho Spasitele měl nahrazovat. Jeho role byla daná a ustanovená na na začátku Bible v Genesis 12 kapitole slovy "staň se požehnáním".
Petr Kartouz
30. 6. 2025
Zkusím to tedy jednodušeji. Věříte, že se v Iz 49,6 píše o Izraeli nebo o Kristu?
Daniel Žingor
1. 7. 2025
Hmmmm... :) taky Vám položím otázku - když mi na ni odpovíte i já odpovím... Jestliže verš 3 uvádí tuto pasáž slovy: "Jsi můj služebník, Izraeli, v tobě se oslavím." Je to o Izraeli nebo o Kristu?
Petr Kartouz
1. 7. 2025
Alespoň, jak tomu rozumím, je to o budoucím Mesiáši, který se ztotožnil s celým Izraelem. Jinak řečeno, je to proroctví o Kristu. Podobně se na Krista vztahuje, co bylo řečeno Abrahamovi nebo Davidovi o jeho potomku. V tomto případě se jedná se tzv. Ebedské písně (o služebníku), který našel naplnění v Kristu (Izajáš zejm. kapitoly 7, 42, 49, 50, 60, 61 ad). Jak tomu tedy rozumí křesťané? Tento služebník (dle 49 kapitoly například) tedy našel naplnění v v Pánu Ježíši Kristu: verš 1: 1. byl povolán z života matky: To naznačuje osobu mesiáše, jenž byl předzvěděn - Lukáš 1,31-35: anděl Gabriel oznamuje Marii, že počne a porodí Syna, který bude nazván Synem Nejvyššího. To ukazuje, že Ježíšovo poslání a jeho identita byly dány již před jeho narozením, což je v souladu s myšlenkou povolání "z lůna matky". verš 6: 3. je spásou do končin země: Skutky 13,47: „Neboť nám Pán přikázal: ‚Určil jsem tě za světlo pronárodům, abys byl spásou až na konec země.‘“ verš 8: 4. bude dán za smlouvu lidu: Lukáš 22,20: „Stejně tak po večeři vzal kalich a řekl: ‚Tento kalich je nová smlouva v mé krvi, která se za vás prolévá.‘“Hebrejcům 8,6: „Ale teď Kristus získal mnohem vznešenější službu, protože je prostředníkem lepší smlouvy, která je založena na lepších zaslíbeních.“ verš 9: 5. vyvede zajaté vězně Lukáš 4,18: „Duch Hospodinův je nade mnou, protože mě pomazal, abych hlásal evangelium chudým; poslal mě, abych vyhlásil zajatým propuštění a slepým navrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu…“ (Ježíš cituje Izajáše 61,1-2 a aplikuje to na sebe.) Koloským 1,13: „On nás vysvobodil z moci tmy a přenesl nás do království svého milovaného Syna…“ verš 23: bude přijímat klanění Matouš 14,33: "Ti, kdo byli na lodi, se mu pak klaněli a říkali: ‚Jsi opravdu Boží Syn!‘" A nyní, prosím, Vaši odpověď.
Daniel Žingor
1. 7. 2025
Já sám vůbec nepochybuji (a nikdy jsem nepochyboval), že je to proroctví o Kristu :) nicméně výklad, že se onen 3. verš vlastě nevztahuje na Izrael (jak jinak už by to Pán Bůh měl napsat, než doslovně, jak to myslel??) je pro mě natolik kostrbatý a za vlasy přitažený, že mi opravdu, ale opravdu nestačí... Ta ostatní místa nekomentuji - nemám s nimi žádné vnitřní pnutí.
Petr Kartouz
1. 7. 2025
Poklud chcete brát symbolické prorocké texty doslova, pak musíte uznat, že se píše o jednom služebníku, který vyšel ze života matky a který se jmenuje Izrael. Doslova se tedy musí jednat o Jákoba, syna Izáka a Rebeky. Pokud ale připustíte symbolické označení a dokonce i hebrejské chápání jména jako vymezujících vlastnosti osoby, které je zde vztaženo na „kolektivní Izrael“, což je typické rabínské pojetí, pak už jste mimo Vámi deklarovanou doslovnost. Ježíš pak například není Mesiáš, protože mu nedali (doslova) jméno Immanuel. Ovšem podle významu Božích jmen a vlastností, je Ježíš jak Emmanu-el-em, tak Izra-el-em, stejně jako druhým Adamem apod.. V hebrejském myšlení, manifestovaném v prorocké perspektivě, totiž například konkrétní král představuje i konkrétní říši (například prorok Daniel a apoštol Jan ztotožňují království do podoby konkrétních, historických králů (doufám, že to nemusím dokazovat). Výklad starozákonních textů, dnes navíc musíme chápat kristocentricky, nikoliv judeocentricky, tedy tak, jak činí například pisatel listu Židům. Nový zákon nás učí, že symbol „Izraele služebníka“ v Ebedských písních se naplnil v Kristu, stejně jako jinde text „povolám syna s Egypta“. Pokud ne, pak je třeba přiznat, že Izrael je "světlem světa", "byl nám dán za smlouvu", "byl pro nás proboden a prolil za nás svoji krev" a "vstal z mrtvých", což je opravdu judaistický výklad a vztahuje se k tomuto „služebníku Izraeli“. Zaleží, zda jste judaista nebo křesťan.
Daniel Žingor
2. 7. 2025
:) nezáleží a nemusím :) Jsem velmi dalek toho, abych viděl prorocké texty jako "symbolické" - myslím že budou naplněny dost doslovně. Zjevně se nevlezu do škatulek, které jste tady nastínil (a ani se o to nebudu snažit :) ) a odchyluju se od teologických pouček, či principů které jste tu popsal. Když se nad tím tak zamýšlím, tak si myslím, že tudy se k pravdě nedostanete :) Jestliže je Izraeli napsáno, že je světlem národů, je světlem národů a snahu o to, že by to měl chápat jinak "duchovněji" opravdu nechám na jiných... Sám bych to nikomu nedoporučoval.
Petr Kartouz
2. 7. 2025
Symbolicky to chápete vy, když vztahujete osobu symbolicky na celý národ. Jsem ale rád, že jste přiznal, že věříte, že "Izrael je světlem národů". Tím se to vysvětluje. Pro mne je světlem světa Ježíš a jeho následníci. Pokud se ale chcete vrátit do doby Staré smlouvy, pak máte jistě pravdu.
Daniel Žingor
3. 7. 2025
Mno pokud se na tom ti teologové takto shodli, tak se s tím asi nedá nic dělat :) a budu se muset naučit žít s tím, že potřebuji tiskového mluvčího, aby za mě lépe prezentoval čemu věřím a čemu ne - zjevně k tomu nejsem sám dostatečně způsobilý :) ... ne ne ne... součástí Nové smlouvy dozajista není, že když najdu v Písmu nějaký text, který nezapadá do mého chápání, tak tam jednoduše místo slova, které je tam napsané - v tomto případě "Izrael" - dám jiné, potom se prohlásím za víc prokristovského a své vlastní chápání za "duchovnější" a je to vyřešeno :) Pak už stačí ty, kteří to takto nechápou označit za navrátilce do Staré smlouvy a všechno to do sebe zapadá...
Petr Kartouz
4. 7. 2025
Musíte to brát doslova a ne symbolicky. Je-li tam napsáno Izrael, který byl povolán z lůna matky, pak je to přeci Jákob, syn Rebeky a Izáka :-)
Petr Kartouz
5. 7. 2025
Abych tedy tu diskusi zakončil, chtěl bych Vám poděkovat za Vaši trpělivost. Pro případné čtenáře jen shrnu svůj postoj, v čem se asi neshodneme: 1. v Písmu Staré smlouvy je často zaslíbení konkrétní osobě nebo národu, které text přesahuje a naplňuje se v Nové Smlouvě. Syn Davidův je Šalomoun, ale celé proroctví se plně naplňuje v Kristu. Podobně zaslíbení Izraeli v Izajášovi přesahuje dané zaslíbení Izraeli (kterému samozřejmě bylo určeno) a rovněž se plně naplňuje v Kristu. 2. Bez Ducha svatého žádný jedinec ani národ nemůže být světlem, ani vylomené větve Olivovníku, dokud do suchých kostí nevstoupí Duch a k tomu ještě nedošlo. Současný Izrael není světlem neboť popírá Krista, která je dárcem světla. Pokud tvrdíte, že se to naplňuje, namítnu, že se to ale zatím nenaplnilo. Možná se kosti potahují šlachami, ale Duch v nich ještě není. 3. A nyní otázka, zda Izrael zachraňuje Západ? Jako člověk, který věří, že vše má v rukou všemohoucí Bůh, si to nemyslím. Navíc Izrael více než kdy jindy potřebuje pomoc USA, ne naopak. 4. To mi nikterak nebrání Izraeli fandit, modlit se za něho a přát mu, aby došel pokání a obrátil se k Bohu, jemuž se odcizil. Loučím se! S pozdravem...
Daniel Žingor
9. 7. 2025
To co píšete je samotnou esencí teologie náhrady a základem křesťanského antisemitismu, i když píšete a asi i věříte, že to tak není: bod 1 celý - celý je o náhradě - tím, že byla zaslíbení naplněná v Kristu a jsou tedy plně přístupná i nám se nijak nezmenšil ani nepřesunul primární Boží záměr dát toho požehnání Izraeli. bodem 2 říkáte - budeme se s vámi bavit, až přijmete Krista - potom jo - základ křesťanského pronásledování Židů a antisemitismu fungující už tisíciletí bodem 3 říkáte - je jedno, co vidím a co se děje - neodpovídá to mé teologii - tedy to takto být nemůže bod 4 jsem už komentoval - kopíruji z jiné diskuse: "Nejsme povolání k tomu, abychom Izraeli „fandili“ – tak to v Bibli nečtu, čtu o tom, že na svých modlitbách nemáme Bohu dávat pokoj dokud neobnoví Jeruzalém - Iz 62, že máme Izrael potěšovat - Iz 40, že máme ohlašovat, že už skončila jeho poroba, že jeho vina je splacena – tamtéž, že ho máme finančně podporovat – Ř 15 (a Pavel v této souvislosti uvádí dost silný termín „povinnost“) a to je dost odlišný přístup od toho, který prezentujete. Především pak odklon od žehnání Izraeli podle 1. Moj 12 (který Pán Bůh Abrahamovi dává jako stav, nikoli jako podmínečný stav) s sebou nese odklon Božího požehnání." Tím, že se snažíte stavět do role "nestranného pozorovatele" a zároveň nenaplňujete výše popsané jste se dostal daleko za hranu toho, co sám uvádíte - tedy "nevyvyšovat se nad vylomené větve"
Richard Simet
24. 6. 2025
Z osobního přesvědčení jsem fandící Židům a mám tento národ ve velké úctě. Přesto nejsem tak nadšen z aktuálního dění, způsobu výkladu eskalujících konfliktů. Autor se ptá : Kdo by měl mít jaderné zbraně? Měly by být omezeny na stabilní západní demokracie? Nebo by měly být k dispozici apokalyptickým radikálním islamistům, kteří touží po konci Západu? Německo před lety pod svým vedením uvažovalo jako o světovém nebezpečí mimo jiné právě o Židech, víme co z toho bylo... Nejsem si jist, že západní demokracie jsou tak stabilní, když se ohlédnu v čase až po současnost. Řekněme si upřímně, která jaderná velmoc opravdu touží po trvalém míru ? Teprve v roce 2017 byla na půdě OSN sjednána Smlouva o zákazu jaderných zbraní, a to 122 hlasy, která svým smluvním stranám zakazuje nejen použití, ale i vlastnictví těchto zbraní. Nicméně jaderné mocnosti ani jejich spojenci (vč. České republiky) příjetí smlouvy nepodpořily a dosud nejsou ani mezi jejími signatáři. S přáním Boží milosti všem. R.S.
Daniel Žingor
24. 6. 2025
Západní demokracie sice nejsou tak stabilní, nicméně v současné době jadernými zbraněmi nikoho neohrožují (USA, Velká Británie...). Izrael může (nemusí) být chápán také jako západní demokracie a také jadernými zbraněmi nikoho neohrožuje. No a pak jsou tu státy (země), které buď mají či nemají jaderné zbraně a někoho ohrožují - i když je nemají. OSN už dávno přestalo plnit svoji roli garanta světového míru a je téměř cele v područí totalitních a mnohdy (ne vždy) velmi nebezpečných států toho druhého typu - vůbec není možné od něj očekávat nic víc, než to, že se USA, Rusko a Čína budou jeho prostřednictvím navzájem držet pod krkem a USA vetuje většinu bláznivin v Radě bezpečnosti - to pro někoho nemusí být úplně málo, ale předpokládat, že by OSN mělo být nositelem hodnot humanity, obrany lidských práv je dnes již žel čirá naivita a neinformovanost. V tomto kontextu nechápu jak je položena otázka. Velmoci z principu prosazují své velmocenské zájmy a díky Bohu v tento okamžik nemusí být jejich primárním zájmem vyvolat světový konflikt. Nevíme, jak dlouho to potrvá. Jistou výjimku tvoří Rusko, které spojuje své velmocenské zájmy s výrazně jinými hodnotami, než například my a není úplně nemožné, že mu rupne v kouli a udělá něco nad čím by každému soudnému člověku zůstával rozum stát - tedy např., že by Íránu dodalo jaderné zbraně. Je to odpověď na to, na co se ptáte?
Richard Simet
25. 6. 2025
Děkuji, jen jsem k diskuzi přidal svůj názor a pár myšlenek s otázkou na kterou si může každý odpovědět sám. Kdo rozhoduje ( nebo kdo se určil tím kdo rozhoduje) o tom který stát může mít jaderné zbraně ? Byly hledány (vojenskou akcí) chemické a biologické v Iráku, ale jak to dopadlo ? Ano souhlasím s tím, "že by OSN mělo být nositelem hodnot humanity, obrany lidských práv je dnes již žel čirá naivita a neinformovast" Ale není důvěra politikům a tím spíše politikům velmocí též čirá naivita a neinformovast ? Nemyslím, že preventivní válka je zárukou trvalého míru, ale to už by bylo na velmi dlouhou diskuzi. Děkuji především za Zpravodajství , informace o faktech. Odpovídat netřeba. R.S.
Daniel Žingor
26. 6. 2025
Taky děkuji za poděkování za zpravodajství nicméně jistého komentáře se nezdržím: Jaká "záruka trvalého míru" vůči Hitlerovskému Německu a válečnému Japonsku pomohla Spojencům?! Žádná jiná, než jejich totální zničení - velmi hrubé a absolutní a následná denacifikace. Kde se u Vás potažmo ve společnosti bere názor, že je tu jiná lepší cesta? Kdy, kde a jaká byla tato cesta v historii lidstva nalezena?
Petr Moravec
20. 6. 2025
A muslimáč Makaron místo hluboké úklony a vděčnosti jen hloupě žvaní o "destabilizaci Blízkého východu" To je vše na co se zmohl. Ubožák.