Izrael opakovaně signalizoval připravenost zaútočit na íránská jaderná zařízení, zejména po íránských raketových útocích na Izrael v dubnu a říjnu 2024, které následovaly po izraelských útocích na íránské zástupce.

Autor: Eliana Fleming, JFeed, 9. června 2025

Dnes ráno izraelský premiér Benjamin Netanjahu ukončil 40minutový telefonický rozhovor s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se zaměřil především na íránský jaderný program a pokrok v probíhajících jednáních mezi USA a Íránem, a to v době zvýšeného napětí ohledně možného izraelského vojenského zásahu.

Po diskusi Netanjahu svolá bezpečnostní schůzi, na které se bude zabývat íránskou jadernou hrozbou, což odráží pokračující obavy Izraele ohledně schopností Teheránu.

Telefonát se uskutečnil v době, kdy USA usilují o diplomatické řešení s cílem omezit obohacování uranu Íránem, zatímco Izrael zůstává skeptický a jakoukoli dohodu umožňující obohacování považuje za bezpečnostní riziko.

Minulý týden Trump prozradil, že Netanjahua vyzval, aby se v tomto citlivém období jednání zdržel útoku na íránská jaderná zařízení.

Na otázku, zda Netanjahua před útokem varoval, Trump odpověděl: „Nebudu lhát, varoval jsem ho. Ale nebylo to varování, jen jsem mu řekl, že si nemyslím, že je to v tuto chvíli vhodné.“

Zdůraznil, že USA vedou s Íránem „velmi dobré rozhovory“, které naznačují, že dohoda by mohla umožnit inspektorům monitorovat íránské jaderné aktivity a zabránit tak krveprolití.

Trump však varoval, že „jeden telefonát může všechno změnit“, a poznamenal, že Írán se v současné době jeví jako otevřený dohodě, i když situace zůstává nejistá.

Izrael opakovaně signalizoval připravenost zaútočit na íránská jaderná zařízení, zejména po íránských raketových útocích na Izrael v dubnu a říjnu 2024, které následovaly po izraelských útocích na íránské proxy.

Vzhledem k oslabení íránské protivzdušné obrany a zdecimování íránských spojenců, jako jsou Hizballáh a Hamás, izraelskými operacemi od října 2023, vidí někteří izraelští představitelé strategickou příležitost k akci.

Americké zpravodajské služby odhadují, že Izrael by mohl úder připravit za pouhých sedm hodin, což ve Washingtonu vyvolává obavy z jednostranného kroku, který by narušil diplomatická jednání.

Netanjahu trvá na tom, že jakákoli dohoda musí zcela rozložit íránskou jadernou infrastrukturu, podobně jako v případě odzbrojení Libye v roce 2003.

Navzdory diplomatickému tlaku Trumpa, který zahrnuje požadavky na nulové obohacování uranu, íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí odmítl zastavení obohacování, což komplikuje jednání vedená v Římě a Ománu od dubna 2025.