Další poznámka z našeho odporu.

Autor: Melanie Phillips 11. června 2025

Dva členové izraelské vládní koalice, Itamar Ben-Gvir a Bezalel Smotrich, se stali terčem sankcí ze strany Spojeného království, Kanady, Austrálie, Nového Zélandu a Norska.

Nemusíte podporovat Ben-Gvira a Smotriche, abyste pochopili, jak odporný je tento krok. Nikdy předtím tyto země neuložily sankce členům vlády spojeneckého státu.

A to v době globálního útoku proti Izraeli, který je obviňován z válečných zločinů, porušování lidských práv a genocidního vyhlazování, jehož se nejenže nedopustil, ale je sám jeho obětí.

Prohlášení ministrů zahraničí Velké Británie, Kanady, Austrálie, Nového Zélandu a Norska podtrhuje již tak zcela zřejmý fakt, že Velká Británie, Kanada, Austrálie, Nový Zéland a Norsko jsou nedílnou součástí tohoto útoku.

Ben-Gvir a Smotrich sami nebudou těmito sankcemi nijak dotčeni. Skutečným účelem tohoto prohlášení – navzdory jeho pokryteckým frázím o „silném přátelství s izraelským lidem“ – je zacházet s Izraelem jako s vyvrhelem na základě systematických lží, zkreslování a démonizace.

Ministři zahraničí prohlásili: „Itamar Ben-Gvir a Bezalel Smotrich podněcovali extremistické násilí a závažné porušování lidských práv Palestinců.“

Tito muži tedy nejsou terčem sankcí za to, co udělali, ale za to, co řekli.

Ano, jazyk, který používají, je někdy extrémní nebo bezohledně pobuřující. Mnoho Izraelců ostře odmítá tvrdou politiku, kterou oba tito muži zastupují.

Co však těchto pět ministrů zahraničí neuznává, je to, že velká část rétoriky a postojů těchto mužů je reakcí na dlouhodobé a endemické násilí palestinských Arabů proti izraelským Židům, jehož cílem je vyhlazení Židů i Státu Izrael.

Ministři zahraničí uvádějí, že „násilí extremistických osadníků a rozšiřování osad“ ohrožuje budoucí palestinský stát.

Ano, existuje problém s malou menšinou Izraelců žijících ve sporných oblastech Judeje a Samaří, neboli na Západním břehu, kteří jsou agresivní a násilní. A ano, existují některé nelegální izraelské osady.

Tito ministři zahraničí však neuznávají, že velká část tohoto takzvaného „násilí osadníků“ je ve skutečnosti sebeobranou proti četným útokům místních Arabů na izraelské obyvatele, k nimž dochází téměř každý den.

A také neuznávají nelegální arabské osady, které se staví po celé „Západním břehu“, aby obklíčily a vytlačily izraelské obyvatele – jediné lidi, kteří mají podle mezinárodního práva několikrát nárok na to, aby tam žili.

Proč tito ministři zahraničí ignorují arabské násilí proti Izraelcům? Proč ignorují arabský expanzionismus? Izraelské obyvatele v těchto územích považují za překážku budoucího palestinského státu. Proč?

Dvacet procent obyvatel Izraele jsou Arabové. Proč by budoucí palestinský stát neměl zahrnovat tisíce izraelských obyvatel? Proč tedy Velká Británie, Kanada, Austrálie, Nový Zéland a Norsko podporují etnické čistky Židů z budoucího palestinského státu?

Jejich špatně napsané prohlášení hystericky opakuje kombinaci slov „osadníci“, „násilí“ a „extremismus“ v každém odstavci o „Západním břehu“, aniž by se vůbec zmínilo o vražedném násilí, kterému jsou tam izraelští obyvatelé vystaveni již tolik let. Jediné násilí, které tito ministři zahraničí vidí, je násilí ze strany Izraelců. Proč tomu tak je?

A pokud, jak tvrdí, „násilí je podněcováno extremistickou rétorikou“, pak jsou právě tito ministři a další členové jejich vlád vinni přesně takovým podněcováním. V jednom prohlášení za druhým přispívají k podněcování současné atmosféry před pogromy, v níž jsou Židé na celém Západě ohrožováni, zneužíváni a napadáni.

Britský ministr zahraničí David Lammy obvinil Izraelce z vyhladovění civilistů v Gaze, zabití nepřiměřeného počtu lidí, způsobení humanitární katastrofy a opakovaných útoků na nemocnice a humanitární pracovníky.

Za vše však může Hamás, který krade potravinovou pomoc, využívá obyvatelstvo Gazy jako lidské štíty a kanónenfutr a mění nemocnice v legitimní vojenské cíle podle mezinárodního práva tím, že pod nimi skrývá svou infrastrukturu pro masové vraždění.

Australská ministryně zahraničí Penny Wongová falešně obvinila Izrael z „zabíjení tisíců civilistů“, z toho, že dopouští hladovění dětí a pokračuje v „nelegálních osadách“ na Západním břehu.

Norský ministr zahraničí Espen Barth Eide obvinil Izrael z válečných zločinů.

A když loni v dubnu na schůzi v Calgary někdo z publika vykřikl: „V Palestině právě probíhá genocida!“, kanadský premiér Mark Carney odpověděl: „Vím o tom! Proto máme zbrojní embargo!“

Všechna tato prohlášení jsou krvavá pomluvy proti Izraeli, založená na lžích a divokých zkresleních a obrácení rolí oběti a agresora v opravdu zlovolném hledání obětního beránka.

Obraz, který tyto vlády vykreslují, v němž Izraelci vystupují jako nelidská monstra, nutně podněcuje nenávist vůči Izraeli, přesvědčení, že je tak zlý, že by vůbec neměl existovat, a odpovídající násilí proti Židům jako „podporovatelům vrahů dětí“ nebo „genocidě“.

V každém případě, jakou možnou věc mají Británie a ostatní země do toho, aby zasahovaly do vnitřních záležitostí Izraele a poučovaly ho, co má dělat se svými vlastními ministry?

S žádnou jinou zemí se tak nezacházejí. Ale tato virulentní nepřátelství je nyní standardním postojem v celém západním takzvaně pokrokovém a vzdělaném světě.

Čím víc „progresivistická“ je vláda, tím je to horší. Není náhoda, že Británie, Kanada, Austrálie, Nový Zéland a Norsko, které mají liberální nebo levicové vlády, jsou vůči Izraeli zlovolně nepřátelské a jsou místy, kde se projevuje nejvíce extrémní a všudypřítomná nenávist vůči Židům na Západě.

A jejich dvojí metry jsou doslova do očí bijící.

Palestinská autonomie Mahmúda Abbáse stále dostává peníze a podporu od Británie a ostatních zemí, přestože každoročně vyplácí teroristům a jejich rodinám asi 300 milionů dolarů jako odměnu za vraždy Židů a navzdory jasným důkazům o systematické, středověké a nacistické démonizaci Židů.

Takzvaný velvyslanec Palestinské samosprávy v Británii, Hussam Zomlot, dokonce obvinil Izraelce z toho, že mají „geny genocidy“. Pokud to není extremistická rétorika, která může podněcovat násilí, co tedy je? Zomlot však není britskou vládou sankcionován, ale nadále je s ním zacházeno jako s respektovaným diplomatem.

Prohlášení pěti ministrů zahraničí o „neochvějné podpoře bezpečnosti Izraele“ je pouhá fráze. Jejich opakované výzvy k okamžitému příměří ze strany Izraele by znamenaly vítězství Hamásu a jistotu budoucího masakru Izraelců.

Vzhledem k palestinské arabské strategii, jejímž cílem je vytvoření palestinského státu jako odrazového můstku k zničení Izraele, neustálým výzvám k vyvraždění Židů vycházejícím z palestinské společnosti a její převážné a otevřené podpoře opakovaných masakrů, jako byl ten ze 7. října, by řešení spočívající ve dvou státech bylo ve skutečnosti konečným řešením.

Těchto pět vlád tak aktivně pracuje na kapitulaci Izraele před genocidním islamismem.

Hanobení Izraele je pokusem vykreslit ho jako vyvrhele, aby se svět připravil na podporu jeho zničení. Británie, Kanada, Austrálie, Nový Zéland a Norsko nyní bezpochyby prokázaly, že jsou součástí této šokující kampaně.

Těchto pět vlád se rozhodlo postavit se na stranu genocidních islamistů proti Izraeli, lží proti pravdě, a tím barbarství proti civilizaci. Již nejsou spojenci Izraele. Jsou hrozbou pro samotnou civilizaci.