Změna politiky pomoci má za cíl zmírnit vnější tlak a obnovit vojenskou svobodu jednání.

Od: All Israel News 27. července 2025

Uprostřed přívalu mezinárodní kritiky humanitární situace v Gaze Izrael v neděli náhle a radikálně změnil svou politiku pomoci.

Premiér Netanjahu své rozhodnutí obhájil během komentáře při nedělní návštěvě letecké základny Ramon v Negevské poušti.

„Hamas zničíme,“ zopakoval. „Abychom tohoto cíle dosáhli a také dosáhli propuštění našich rukojmí, dosahujeme pokroku v boji i v jednáních.

Ať už se rozhodneme pro jakoukoli cestu, budeme muset i nadále umožňovat vstup minimálních humanitárních dodávek. Dělali jsme to dosud,“ řekl Netanjahu.

Premiér pak naznačil možný hlavní důvod tohoto kroku a zaútočil na OSN: „Říká se, že neumožňujeme vstup humanitární pomoci. Je to povoleno. Konvoje jsou zajištěny. Byly zajištěny po celou dobu, ale dnes je to oficiální. Už nebudou žádné výmluvy. Budeme pokračovat v boji, budeme pokračovat v akci, dokud nedosáhneme všech našich válečných cílů – dokud nedosáhneme úplného vítězství.“

Rozhodnutí posílit humanitární pomoc na úkor bojových operací IDF mělo podle izraelských zpráv za cíl zmírnit tlak ze strany USA a zabránit hrozícím sankcím ze strany Evropy.

Ministr energetiky Eli Cohen řekl Kan News, že Izrael tento krok učinil po schůzkách ministerstva zahraničí „s jejich protějšky v Evropě a s cílem zabránit evropským sankcím proti Izraeli bylo rozhodnuto tyto kroky prosadit“.

Minulý úterý varovala šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová, že „všechny možnosti zůstávají otevřené, pokud Izrael nesplní své sliby“, a uvedla, že „zabíjení civilistů hledajících pomoc v Gaze je neomluvitelné“.

Cohen, který do loňského roku působil jako ministr zahraničí, vysvětlil, že „Hamas chce dosáhnout situace, kdy budou na mezinárodní scéně přijata rozhodnutí proti Státu Izrael, aby dosáhl svého cíle, kterým je ukončení války a zachování své existence“.

Izrael však podle Cohena „do této pasti nespadl“.

V rozhovoru pro Israel Hayom zdroje blízké Netanjahuovi zdůraznily, že ke změně postoje nevedl vnější tlak jako takový, ale snaha zachovat svobodu jednání izraelské armády.

Izraelští představitelé deníku sdělili, že k tomu přispěl i rostoucí tlak ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.

„Hladomor poškozuje naši image po celém světě, včetně Ameriky. Nemůžeme dovolit, aby v Gaze lidé hladověli, protože by to znemožnilo pokračování bojů,“ řekl deníku jeden ze zdrojů. „To bylo vždy naší hlavní zásadou. Od ní jsme neupustili. Pro Hamás máme ještě pár překvapení a musíme si zachovat operační svobodu.“

Jiný představitel vysvětlil, že Izrael chce dokázat, že za obtížnou situaci v enklávě není zodpovědný.

„Když IDF vytvoří humanitární koridory, zbaví OSN výmluv pro neposkytnutí pomoci, kterou jsme již schválili,“ řekl.

„Existuje skutečná humanitární potřeba, vedle vnímání a diplomatických úvah, ale Izrael neporušil žádný ze svých základních principů ve válce,“ zdůraznil představitel.

Izraelský ministr vlády řekl novinám, že Izrael měl jednat dříve, aby se vyhnul vlně ostré kritiky, která se na něj snesla v posledních dnech.

„Nikdy jsme neměli dospět do této situace. Měli jsme jednat dříve, abychom se vyhnuli negativnímu vnímání na mezinárodní scéně.“

Několik členů vlády, zejména ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir, však izraelský krok kritizovalo.

Podle Channel 12 News Ben Gvir obnovil svou nabídku svému pravicovému kolegovi a ministru financí Bezalelu Smotrichovi, aby vytvořili jednotný blok a pohrozili odchodem z koalice – což by mohlo vést k pádu vlády –, pokud nebude rozhodnutí zrušeno.

Zdroje blízké Smotrichovi uvedly, že ministr je rozhořčen rozhodnutím, které bylo údajně přijato během sabatu a bez jeho konzultace, a nyní zvažuje své možnosti, včetně odchodu z koalice.