Izrael sdílí stále méně hodnot s levicovým Západem, který ve snaze zničit sám sebe opustil svou historii, kulturu, jedinečnost a víru v sebe sama. Názor…

Autor: Robert Besser 1. července 2025, 12:30
Od svého založení Izrael věřil, že může navázat spojenectví se západními zeměmi, protože sdílíme starodávné hodnoty našeho židovsko-křesťanského dědictví. Věřili jsme také, že taková spojenectví jsou přirozená, protože my Židé máme se západní civilizací mnoho společného.
Ale 77 let trvající diplomatická spojenectví Izraele se Západem se zdají být u konce a stále více vidíme, že s umírajícím Západem máme společného znepokojivě málo.
Totalitní levicové a progresivistické myšlenky, které dnes v západním světě převládají, vedly k neředěné nenávisti vůči Izraeli a Židům.
Izrael je totiž vše, co západní levice nenávidí. Jsme nacionalističtí, jsme vlastenečtí, věříme v jedinečnost naší kultury, jsme hrdí na svou historii, jsme nábožensky založení, oslavujeme manželství a rodičovství a věříme v službu své zemi v uniformě.
Západ však již v žádné z těchto základních ctností nevěří. V rozhovorech s dnešními mladými dospělými na Západě opakují mantru o hledání „kvality života“ namísto převzetí odpovědnosti za dospělost a vlast.
A protože se dlouhá historie Židů vždy opakuje, Západ nenávidí židovské náboženství ze stejného důvodu, jako ho nenávidělo tolik impérií a diktátorů. Je to proto, že se nikdy nepodrobíme levicovému náboženství Západu, tomuto novému pohanství, ale místo toho se budeme držet naší 3500 let staré víry.
Ve své frustraci řekl ruský řezník Joseph Stalin o Židech: „Nemůžu je spolknout, nemůžu je vyplivnout… Jsou to jediná skupina, která je zcela neasimilovatelná.“
Izrael přesto musí mít spojenectví s jinými národy, protože to je pro přežití zemí, zejména těch malých, zásadní.
Otázkou je, s jakými zeměmi by se Izrael měl spojit?
V této krátké chvíli mnoho zemí východní Evropy usiluje o prohloubení vztahů s Izraelem, motivováno strachem z toho, že budou přemoženy Ruskem Vladimira Putina. Až však 72letý Putin odejde ze scény, příští ruský diktátor se možná bude snažit odstranit napětí se sousedními zeměmi, což rychle oslabí jejich přitažlivost pro Izrael.
A nikdy jsem nepotkal Izraelce, který by věřil, že mír s jakoukoli arabskou muslimskou zemí je něco jiného než dočasný a založený výhradně na penězích, které Arabové mohou vydělat podpisem smluv s Izraelem.
S jakými zeměmi tedy může Izrael uzavřít upřímné, podstatné a dlouhodobé spojenectví?
Zjednodušeně řečeno, země, které potřebují Izrael a my potřebujeme je, jsou Jižní Korea, Japonsko, Tchaj-wan, Singapur, Vietnam, Thajsko a, co je nejdůležitější, Indie.
Jako příklad toho, co lze vytvořit s partnery na východě, lze uvést Jižní Koreu, která dnes vyrábí vlastní stealth stíhací letoun KAI KF-21 Boramae, který je velmi dobře hodnocen.
Kromě toho, jelikož jsou země jihovýchodní Asie ohrožovány nepřátelskou Čínou, stále více je přitahuje izraelská špičková technologie, sofistikované zbraně a know-how v oblasti boje.
V nevojenské oblasti Asie usiluje o přístup k rozsáhlým zemědělským znalostem Izraele, průlomům v oblasti využívání vody, pokroku v medicíně, univerzitním výměnám a mnoha dalším výhodám, které Izrael může nabídnout v oblasti obchodu a společnosti.
Navíc nesmíme zapomínat, že tyto asijské země dnes disponují kapitálem, výrobními základnami a především mozky, které mohou významně přispět k obraně jak jejich vlastních zemí, tak Izraele.
A co je zásadní, na rozdíl od sebevražedné Evropy jsou společenské hodnoty asijských zemí mnohem blíže židovským hodnotám. A Asiaté to dobře vědí.
Asiaté věří ve svou historii, věří, že mají jedinečnou kulturu, věří ve vzdělání, národní službu, tvrdou práci a investice.
A co je nejdůležitější, stejně jako Židé věří v hodnotu rodiny jako základu své kultury.
Západ však již v nic z toho nevěří.
Přesto nemůžeme zahodit naše spojenectví se Západem, které Izrael budoval od roku 1948. V zájmu naší národní stability se těchto spojenectví musíme držet. Zároveň musíme rychle přesunout náš vývoz, vojenskou spolupráci, nákup zbraní, univerzitní výměny a řadu dalších aktivit k novým spojenectvím na východě.
Jak je od 7. října bolestně zřejmé, musíme mít připravené alternativy k těm západním zemím, které projevily svou nenávist vůči Izraeli a Židům.
A zdravý rozum by nám také měl říkat, že dnešní úzké spojenectví se Spojenými státy bude velmi krátkodobé.
Většina dnešní spolupráce se Spojenými státy je totiž založena na osobních sympatiích či antipatiích egocentrického prezidenta, kterému zbývá v jeho funkci jen pár let.
Izrael musí být připraven na to, že se Spojené státy opět obrátí k demokratům a zvolí si za prezidenta dalšího levicového politika.
Nezapomínejme, že v listopadu 2024 získala neschopná Kamala Harrisová pouze o 2,2 milionu hlasů méně než Donald Trump, a to z 152 milionů odevzdaných hlasů ve Spojených státech.
Historie nám také ukázala, že v americké politice se může stát cokoli. Například v roce 2028 by pokles americké ekonomiky mohl potopit republikány, a to s rozhodující pomocí demokratických zpravodajských organizací, demokratických televizních sítí, demokratického Hollywoodu, demokratických univerzit a demokratické podnikatelské komunity, které se opět spojí, aby porazily republikánského prezidentského kandidáta.
Mezi nejjasnější známky pokračujícího úpadku Ameriky patří také to, že volení představitelé, z nichž mnozí jsou mimořádně levicoví průměrní politici, nahradili příliš mnoho zkušených volených představitelů v amerických městech, státech a federální vládě. Tito levicoví vůdci se stále častěji ukazují jako mozkově mrtví ateisté, kteří fanaticky vyznávají své odmítání judaismu a křesťanství.
Izrael se děsivě stal svědkem toho, co lze očekávat od příští levicové vlády v Bílém domě, která se v jednání s Izraelem bude inspirovat groteskně nečestnou Bidenovou administrativou.
Od 7. října Bidenovi úředníci hlasitě opakovali, že Izrael má právo se bránit, a zároveň odhalili své levicové pohrdání Izraelem tím, že omezili používání amerických zbraní nebo výrazně zpomalili jejich dodávky.
Poučením z 7. října je, že Izrael se nikdy nesmí dostat do tak nebezpečné situace, že bude příliš závislý na jediném zdroji zbraní.
Izrael nemůže udělat nic, aby zabránil sebezničení Západu. Má však před sebou mnoho práce, aby se připravil na nadcházející kolaps vytvořením zrcadlových spojenectví na Východě s lidmi, kteří chápou, že svět je kruté místo, a vyznávají silnou touhu přežít do budoucnosti.
S rozpadáním Západu by měl být Izrael připraven na chaos a především na mocenské vakuum, které vznikne.
Kdo totiž zaplní toto vakuum? V sebevražedné Evropě můžeme očekávat, že muslimské obyvatelstvo, které je motivované a dobře organizované, bude dělat to, co vždycky dělalo… dobývat.
Izrael se také musí připravit na novou generaci krvavých diktátorů, kteří nastoupí po smrti Putina a tureckého prezidenta Recepa Erdogana.
Aby Izrael nebyl vtažen do víru smrti a zkázy, který slibuje kolaps Západu, musíme plánovat a jednat hned.
Západ, a zejména Amerika, se bude snažit zabránit Izraeli ve vytváření vojenských spojenectví v Asii, protože taková spojenectví by znamenala oslabení vlivu USA na Izrael.
Evropa se také bude snažit zabránit spojenectvím mezi Izraelem a Asií, jednoduše proto, že genetickou reakcí Evropy je bránit všemu, co je dobré pro Izrael a Židy.
Od 7. října jsme viděli, jak nestálá a nečestná byla podpora, kterou jsme dostali od našich amerických spojenců. A viděli jsme reakci Evropanů na 7. říjen, kteří Izrael co nejrychleji po začátku války odsoudili. Namísto toho, aby Izraeli poskytli pomoc, Evropané raději odvraceli zrak, zatímco stovky tisíc muslimských a levicových demonstrantů vedly pouliční války proti vlastním Židům.
Je pozoruhodné, že během svého desetiletého působení v Asii jsem často slýchával od židovských podnikatelů v Japonsku, Koreji, Číně a jinde, že jejich každodenní život je v Asii snazší než v Evropě, kde jako Židé žijící mezi Evropany vždy pociťovali opatrnost.
Musíme proto plánovat rozšíření diplomatických snah Izraele v Asii a společný vývoj zbraní, včetně high-tech, letadel, tanků a mnoha dalších.
Především po včerejším otřesném uvěznění ve východoevropských štetlech, krutém vytvoření vatikánských ghett pro Židy, staletích křesťanských pogromů po celém kontinentu, hrdě projevovaném antisemitismu v evropských kostelech, vládách, univerzitách a na ulicích a nakonec holocaustu, vyvrcholení 2000 let křesťanského antisemitismu, bychom se měli připravit na to, že konečně skončí západní civilizace, která Židům přinesla jedno z nejnecivilizovanějších období, které jsme v naší dlouhé historii zažili, a to z rukou těch nejnecivilizovanějších lidí.
Robert Besser je redaktor zpravodajství, který pracoval v televizi a novinách ve Spojených státech, Asii a na Blízkém východě.
Vaclav Baloun
4. 7. 2025
Ještě jsem ten článek ani nestudoval, ale reaguji hned na první věty. Izrael musí hledat přátele všude, kde je může nalézt. Tak by to měl ostatně dělat každý národ a stát. Některé vztahy jsou vřelejší, jiné třeba méně, stojí třeba jen na výhodném obchodě. Vztah Izraele a Evropy je nicméně vztahem, ze kterého vyšla celá kultura Západu, tedy židovská víra, řecká demokracie a římské právo. Levicoví pomatenci v Evropě existují, to je ale jev každé demokracie, jev okrajový. Vztahy mezi atlantickým Západem (Evropou a Amerikou) a Izraelem budou doufám i nadále nejhlubší, nejupřímnější a tedy nejvíce přátelské.
Daniel Žingor
4. 7. 2025
:) tedy nejprve dočtěte :)