Izraelská vláda podle zpráv z neděle zveřejněných na webech Axios a Walla News diskutuje o tom, zda anektovat části Judeje a Samaří v reakci na tlak několika zemí na uznání palestinského státu.

Od: All Israel News 31. srpna 2025

Podle serveru Walla byla tato otázka projednána během setkání izraelského ministra zahraničí Gideona Sa’ara a amerického ministra zahraničí Marca Rubia, které se konalo minulý týden ve Washingtonu.

U vyjádření představitelů těchto obou stran však tato otázka nebyla zmíněna.

Zprávy přicházejí uprostřed širšího tlaku několika zemí, v čele s Francií, na uznání Palestinského státu jako represivní opatření proti Izraeli.

Izrael tyto snahy ostře kritizoval jako prospěšné pro Hamás, zatímco Spojené státy přijaly odvetná opatření, včetně zrušení víz palestinských představitelů – mezi nimi i prezidenta Palestinské samosprávy (PA) Mahmúda Abbáse –, kteří plánovali účast na Valném shromáždění OSN v New Yorku příští měsíc.

Francie a Saúdská Arábie plánují uspořádat konferenci v rámci Valného shromáždění, kde hodlají formálně oznámit své uznání palestinského státu.

Sa’ar údajně řekl Rubiovi, že Izrael v příštích měsících učiní přesun k anexi, ale že by tuto otázku zatím rád udržel v tajnosti.

Axios také uvedl, že v izraelské vládě probíhají „vážné“ diskuse o této otázce, přičemž citoval tři izraelské, americké a evropské představitele „s přímou znalostí věci“.

Jedním z klíčových faktorů pro úspěch této iniciativy bude zajištění podpory ze strany Trumpovy administrativy, která zatím není jistá.

Dva američtí představitelé sdělili Axios, že prozatím se zdá nepravděpodobné, že by prezident izraelské anexní plány přímo podpořil.

Americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee sdělil Axios, že administrativa zatím nemá stanovisko: „Nevím, jak rozsáhlá [plánovaná anexe] bude. Nejsem si jistý, zda existuje společný názor uvnitř izraelské vlády o tom, kde by se měla uskutečnit a v jakém rozsahu,“ řekl.

Izraelští představitelé však agentuře sdělili, že Trumpova administrativa by se mohla nechat ovlivnit a podpořit Izrael z hněvu na země, které plánují uznat Palestinu.

„To, co Evropané plánují, vede stále více lidí v Izraeli k názoru, že by možná měli začít hovořit o anexi částí Judeje a Samaří,“ poznamenal Huckabee.

Izraelské a evropské představitele sdělili agentuře Axios, že Izrael pohrozil evropským diplomatům, že vyhlásí svou svrchovanost nad částmi Judeje a Samaří, pokud budou pokračovat v uznání Palestiny.

Izraelský ministr pro strategické záležitosti Ron Dermer údajně sdělil vysokému poradci francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že Izrael anektuje celou oblast C, která tvoří asi 60 % regionu.

Další možností by mohlo být připojení stávajících izraelských osad – včetně přístupových cest – a Jordánského údolí, které tvoří asi 30 % této oblasti, nebo připojení pouze osad a jejich přístupových cest, což je přibližně 10 %.

Tato otázka je však stále předmětem diskuse v rámci vlády, včetně schůzky svolané minulý týden premiérem Benjaminem Netanjahuem, na které byly nastíněny možné odvetné kroky proti uznání Palestiny. Další jednání byla naplánována na neděli.

V rámci pravicové koalice se většina stran v zásadě shoduje, že Judea a Samaří by měly patřit Izraeli, a podporuje vyhlášení suverenity nad nimi.

V červenci izraelský parlament Knesset schválil nezávazný návrh, který vyzývá k anexi Judeje a Samaří (mezinárodně známé jako Západní břeh) a k jejich začlenění jako nedílné součásti Státu Izrael.

Usnesení, které nebude mít žádný okamžitý dopad na politiku, bylo schváleno poměrem hlasů 71:3 v ojedinělém projevu nadstranickosti v hluboce rozděleném zákonodárném sboru.

Walla však informovaly, že se diskutuje o tom, zda by to mělo být prohlášeno jako trest vůči jiným státům, spíše než jako samostatný, ideologicky motivovaný přesun.

Většina zemí tvrdí, že takové prohlášení by porušovalo Chartu OSN a Ženevskou konvenci, zatímco Mezinárodní trestní soud již vyšetřuje izraelskou osadnickou činnost jako potenciální válečný zločin.

Axios citovaly varování evropských představitelů, že takový přesun by pravděpodobně vedl k novým sankcím proti Izraeli ze strany členů Evropské unie a dalších západních zemí.

Kromě toho arabští představitelé pohrozili pozastavením nebo snížením mírových dohod s Izraelem, zatímco vyhlídky na normalizaci vztahů mezi Izraelem a Saúdskou Arábií by se ještě více vzdálily.