USA údajně tlačí na Izrael, aby propustil uvězněné teroristy a umožnil tak pokrok v příměří.

Od: All Israel News 10. listopadu 2025

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se v pondělí setkal s Jaredem Kushnerem, zvláštním vyslancem a zetěm amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Oba diskutovali o přibližně 200 teroristech Hamásu uvězněných na izraelské straně demarkační linie v Gaze, jakož i o celkové budoucnosti příměří, uvedla izraelská mluvčí Shosh Bedrosianová na tiskové konferenci.

Bedrosianová potvrdila, že tématem diskuse bylo také zadržování těl tří izraelských rukojmí Hamásem a jeho odmítnutí složit zbraně a umožnit demilitarizaci pásma Gazy.

Podle deníku The Jerusalem Post budou Kushner, který přicestoval v neděli večer, a zvláštní vyslanec Steve Witkoff, který se má k jednání připojit, diskutovat o další fázi mírového plánu pro Gazu zprostředkovaného USA, nyní, když Hamas propustil téměř všechna těla rukojmích.

Izrael je pod tlakem Spojených států, ale také dalších zemí, jako je Turecko, aby umožnil 200 uvězněným teroristům kapitulovat a buď překročit linii příměří, nebo odcestovat do jiné země.

Bedrosianová řekla: „Jakékoli rozhodnutí týkající se 200 teroristů uvězněných v Rafahu bude učiněno v koordinaci s Trumpovou administrativou.“

Po pondělní diskusi v Knesetu Netanjahu novinářům řekla, že „jejich osud bude takový, aby sloužil státu Izrael“.

Tato otázka vzbudila novou pozornost po návratu těla vojáka IDF Hadara Goldina, které Spojené státy údajně chtěly spojit s osudem 200 teroristů – s argumentem, že Izrael by mohl umožnit jejich kapitulaci výměnou za Goldina.

Izrael údajně trvá na tom, že vrácení Goldinova těla bylo již zahrnuto v původních podmínkách příměří.

Izraelský představitel řekl deníku The Jerusalem Post: „Navenek všichni prohlašují, že Izrael nedovolí těm 100–200 teroristům opustit tunely, i kdyby složili zbraně.“

„Ale za zavřenými dveřmi všichni přiznávají: pokud bude v této otázce vyvíjen významný americký tlak, Izrael nebude mít jinou možnost než přistoupit na kompromis.“

Jiný vysoký představitel řekl deníku Ynet News: „Vzhledem k tlaku je těžké uvěřit, že je zničíme. Ze strany USA je vyvíjen velký tlak a podle odhadů bude tato otázka vyřešena nějakou dohodou.“

První fáze příměří vstoupila v platnost 10. října. Další fáze předpokládá vytvoření nového správního orgánu pro Gazu a nasazení mezinárodních stabilizačních sil (ISF).

Tyto síly však stále nemají jasný mandát OSN a zůstává nejisté, které země budou ochotny vyslat vojáky do potenciálně nebezpečné situace v Gaze.

V pondělí vysoký poradce prezidenta Spojených arabských emirátů Anwar Gargash uvedl, že jeho země se „pravděpodobně“ k těmto silám nepřipojí.

„SAE zatím nevidí jasný rámec pro stabilizační síly a za těchto okolností se pravděpodobně k takovým silám nepřipojí,“ řekl.