Vzhledem k tomu, že teroristická skupina podporovaná Íránem nadále odmítá odzbrojení, Turecko využívá této příležitosti k posílení svého regionálního vlivu a rozšíření svých spojenectví.

Autor: Ailin Vilches Arguello, The Algemeiner, 2. listopadu 2025

Turecko rychle rozšiřuje svůj regionální a globální vliv – posiluje vztahy se Sýrií, Libanonem, Íránem a státy Perského zálivu a zároveň usiluje o roli v poválečné Gaze – což je trend, který vyvolává poplach v Izraeli a širším regionu uprostřed měnící se dynamiky moci na Blízkém východě.

V rámci svého úsilí o rozšíření regionálního vlivu a posílení strategických partnerství podepsalo Turecko nedávno memorandum o porozumění se Sýrií, kterým rozšiřuje svou vojenskou spolupráci o výcvik, poradenskou podporu a přístup k zbraňovým systémům a logistice.

Ve čtvrtek turecké ministerstvo obrany oznámilo, že syrské ozbrojené síly zahájily výcvik v tureckých zařízeních a budou také navštěvovat vojenské akademie v této zemi, protože obě země usilují o prohloubení svých obranných vazeb.

Snaha Turecka o rozšíření vztahů se Sýrií přichází v době, kdy se Sýrie údajně nachází v závěrečné fázi jednání s Izraelem o bezpečnostní dohodě, která by mohla vést k vytvoření společného izraelsko-syrsko-amerického výboru pro dohled nad vývojem podél společné hranice a dodržování podmínek navrhované dohody.

Ankara také usiluje o navázání užších diplomatických a vojenských vztahů s dalším severním sousedem Izraele, Libanonem, v době, kdy se tato země nachází na pokraji obnovení konfliktu s židovským státem.

Vzhledem k rostoucímu mezinárodnímu tlaku libanonská vláda zintenzivňuje úsilí o dodržení termínu pro příměří a odzbrojení teroristické skupiny Hizballáh, přičemž se snaží zabránit propadu země do občanské války.

Vzhledem k tomu, že teroristická skupina podporovaná Íránem nadále odmítá odzbrojení, Turecko využívá této příležitosti k posílení svého regionálního vlivu a rozšíření svých spojenectví.

Minulý týden turecké ministerstvo obrany potvrdilo, že mírové síly země budou i nadále podporovat libanonskou armádu v její misi obnovit stabilitu a mír.

„Probíhající úsilí se zaměří na posílení bezpečnosti v regionu, podporu stability a rozvoj libanonských ozbrojených sil s cílem podpořit a udržet mír v Libanonu,“ oznámili turečtí představitelé po schválení dvouletého prodloužení jejich mise v Bejrútu.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který je již léta otevřeně nepřátelský vůči židovskému státu, opakovaně odsoudil izraelské ofenzívy zaměřené na íránského zástupce a jeho teroristické operace v Libanonu.

Dříve uvedl, že „genocidní“ a „expanzivní“ politika Izraele zůstává největší hrozbou pro regionální mír.

Ankara se také snaží rozšířit svůj regionální vliv v pásmu Gazy, které hraničí s Izraelem na jihu, a zaujímá pozici, která jí umožní hrát klíčovou roli v poválečném vývoji v rámci mírového plánu podporovaného USA.

Odborníci však varují, že rostoucí zapojení Turecka do rekonstrukčních snah v enklávě by mohlo potenciálně posílit teroristickou infrastrukturu Hamásu a podkopat křehké příměří.

Jako jeden z největších podporovatelů Hamásu by Turecko mohlo potenciálně chránit islamistické hnutí v Gaze nebo dokonce posílit jeho moc, zejména proto, že palestinská teroristická skupina nadále odmítá odzbrojení – klíčový prvek mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa.

V minulosti Ankara poskytla útočiště vůdcům Hamásu, udělila jim diplomatický přístup a umožnila této skupině získávat finanční prostředky, verbovat nové členy a plánovat útoky z tureckého území.

V rámci Trumpova plánu se Turecko snažilo připojit k mnohonárodní pracovní skupině odpovědné za dohled nad příměřím a výcvik místních bezpečnostních sil.

Erdogan prohlásil, že země je „připravena poskytnout Gaze veškerou podporu“, a trval na tom, že turecké ozbrojené síly „mohou podle potřeby sloužit v vojenské nebo civilní funkci“.

Izraelští představitelé však opakovaně odmítli jakoukoli účast tureckých bezpečnostních sil v poválečné Gaze.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že účast Turecka v mezinárodních stabilizačních silách nepřichází v úvahu, a označil ji za „červenou linii“.

Znepokojení nad zapojením Turecka a Kataru do poválečné rekonstrukce a správy Gazy vyjádřily také státy Perského zálivu.

Zatímco Trumpova administrativa vyloučila vyslání amerických vojáků do válkou zpustošené enklávy, Washington také zvažuje zapojení Indonésie, Spojených arabských emirátů, Egypta a Ázerbájdžánu do mezinárodních mírových snah.

Američtí představitelé potvrdili, že všechny země účastnící se mezinárodní pracovní skupiny budou vybrány v úzké spolupráci s Izraelem, aby bylo zajištěno, že bez souhlasu Izraele nebudou zahrnuty žádné zahraniční jednotky.

Navzdory snahám Turecka prosazovat své regionální ambice v enklávě a zajistit si roli v poválečné Gaze, Erdogan pokračuje v útocích na Izrael a brání palestinskou teroristickou skupinu, jak to již opakovaně činil v minulosti.

Často brání teroristy z Hamásu jako „odbojáře“ proti tomu, co popisuje jako izraelskou okupaci palestinského území.

Dokonce zašel tak daleko, že pohrozil invazí do židovského státu a vyzval OSN, aby použila sílu, pokud Jeruzalém nezastaví svou vojenskou kampaň proti Hamásu.

Ve čtvrtek Erdogan zopakoval svou protiizraelskou rétoriku a zaměřil se na Německo za jeho údajnou lhostejnost k tomu, co nazval „genocidou, hladomorem a útoky“ Izraele v Gaze.

Na společné tiskové konferenci se svým německým protějškem turecký vůdce řekl, že je povinností mezinárodního společenství ukončit to, co popsal jako hladomor a masakry v Gaze.

Regionální ambice Ankary vedly zemi k rozšíření bilaterálních vztahů s Íránem a k hledání užší spolupráce v politických, ekonomických a bezpečnostních otázkách.

Tento týden se íránští a turečtí představitelé zavázali prohloubit své vztahy během jednání na vysoké úrovni v Teheránu – což je krok, který pravděpodobně vyvolá další poplach, vzhledem k dlouhodobé roli obou zemí v podpoře islamistických teroristů a jejich nepřátelskému postoji vůči Západu.

V poselství svému tureckému protějšku íránský prezident Masoud Pezeshkian zdůraznil význam prohloubení vzájemné spolupráce s cílem posílit bezpečnost, rozvoj a stabilitu obou zemí i celého regionu.

Ankara také navázala spolupráci se Saúdskou Arábií v rámci snahy o posílení bilaterálních vztahů a zajištění Rijádu jako regionálního partnera uprostřed měnící se dynamiky moci na Blízkém východě.

Ve středu turecký velvyslanec v Saúdské Arábii Emrullah Isler ocenil rostoucí spolupráci obou zemí v oblasti obrany, včetně společného výcviku a dalších iniciativ, v souvislosti s podpisem nových dohod.

Turecko a Saúdská Arábie „jsou klíčovými regionálními aktéry, kteří sdílejí závazek k míru, stabilitě a mezinárodnímu právu“, napsal Isler v příspěvku na X.

„Jak obě země potvrdily během různých setkání na vysoké úrovni, jsme přesvědčeni, že naše vojenská spolupráce bude i nadále růst jak co do rozsahu, tak do hloubky,“ pokračoval.

V rámci snahy Turecka rozšířit svůj vliv na Blízkém východě se Erdogan minulý týden vydal na diplomatickou cestu do Kataru, Kuvajtu a Ománu.

Během této oficiální cesty se snažil zajistit nové dohody v oblasti obchodu, investic, energetiky a obrany a zároveň hledal regionální podporu pro svůj návrh nasadit turecké jednotky v Gaze.

Snaha Turecka posílit svůj regionální vliv se však rozšířila i mimo Blízký východ.

Ve čtvrtek, kdy se Erdogan setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem, diskutovali o regionálním vývoji a možnostech posílení bilaterální spolupráce.

Na společné tiskové konferenci Merz popsal Turecko jako klíčového partnera Evropské unie a poznamenal, že Berlín chce Ankaře pomoci rozšířit její vztahy s ostatními členskými státy EU.

„Já osobně i německá vláda vnímáme Turecko jako blízkého partnera Evropské unie. Chceme i nadále usnadňovat cestu do Evropy,“ řekl německý politik.