Praha Jeruzalém

V souboji mezi papežem Lvem a Božím slovem nikdo nemusí hádat, kdo má větší autoritu, protože je to jasné!

Autor: Cookie Schwaeber-Issan 2. prosince 2025

Přesto se papež Lev XIV., 267. duchovní vůdce římskokatolické církve, pustil do souboje s Písmem svatým, inspirovaným Všemohoucím, a naznačil, že pokud jde o národ Izrael, který byl svěřen židovskému lidu, ví víc než Bůh.

Tvrdí, že „jediným řešením desetiletí trvajícího konfliktu mezi Izraelem a palestinským lidem je řešení, které musí zahrnovat palestinský stát“, a „potvrdil postoj Vatikánu“ argumentem: „Všichni víme, že v tuto chvíli Izrael toto řešení stále nepřijímá, ale my ho považujeme za jediné řešení.“

Právě toto domýšlivé prohlášení staví papeže a církev, kterou vede, do nepřátelského postavení vůči Autorovi Písma, jehož plány pro židovský stát nemohou být jasnější.

Je pravděpodobné, že papež nezná prorocká slova z Joela 3:1,2, která říkají: „Budu soudit všechny národy jménem svého lidu a svého dědictví Izraele, protože je rozptýlili mezi národy a rozdělili mou zemi.“

Je těžké uvěřit, že papež Lev chce být zařazen mezi ty, kteří budou Bohem tvrdě souzeni za to, že se postavili na stranu řešení dvou států. Ale tím, že se přiklonil k takovému postoji, se dostal do této nezáviděníhodné kategorie – na přijímací stranu Božího hněvu.

Ironicky zároveň papež tvrdí: „Jsme také přáteli Izraele a snažíme se být zprostředkovatelem mezi oběma stranami, který by jim mohl pomoci najít řešení spravedlivé pro všechny.“

Proč by si papež myslel, že Bůh potřebuje jeho pomoc, aby přinesl spravedlnost do země, kterou On sám založil, zachoval a nadále chrání? V jistém smyslu je to téměř jako by se stavěl na místo Stvořitele nebe a země tím, že nabízí alternativní řešení.

Římskokatolická církev se v podstatě vměšuje do božského plánu, který Bůh sám naplánoval ještě před založením země – plánu, který nepotřebuje lidskou moudrost ani zásah.

Když se někdo pokouší nahradit Boží záměry, obvykle to nedopadne dobře. Vezměme si například pád Lucifera, zaznamenaný v prorocké knize Izaiáš, která podrobně popisuje, jak se jeho vzpoura proměnila v Božího úhlavního nepřítele.

Je zajímavé, že 14. kapitola začíná slovy: „Hospodin se smiluje nad Jákobem, znovu si vyvolí Izrael a usadí je v jejich vlastní zemi.“

Ve stejné kapitole jsme svědky rozhovoru, ve kterém Bůh vzpomíná, jak to všechno začalo: „Řekl jsi ve svém srdci: ‚Vystoupím na nebesa, nad hvězdy Boží povýším svůj trůn, usednu na hoře shromáždění, na nejvyšší hoře Zaphone. Vystoupím nad vrcholky oblaků, budu jako Nejvyšší‘.“ (13, 14)

Myšlenka, že by se někdo mohl povznést na místo vyhrazené pouze Pánu vesmíru, je aktem nestoudnosti vůči všem, kdo dýchají. Papež Lev bezpochyby tento biblický příběh dobře zná.

Ačkoli návštěva vůdce v Libanonu mohla být prezentována jako „hledání naděje, když vyzval k míru“, takové aspirace začínají především pokorným uznáním, že pouze Bůh, Všemohoucí, může přinést skutečné smíření, jednotu a konec konfliktu, když lidé hledí na Něho jako na jediné řešení.

Všechno ostatní je padělek a nejlepší lidské úsilí, které stále nedosahuje božského vykoupení, k němuž se dostaneme pouze tehdy, když jsme ochotni uznat své omezení, neschopnosti a správné pořadí jako stvoření, nikoli Stvořitele!

Je smutné, že právě tato lidská úsilí se odvažují nabízet utopický svět, ale vždy nás vracejí do stejné bažiny, kde lidstvo „uvízlo“ a není schopno se vymanit z chaosu, který si samo způsobilo.

Právě v této situaci se dnes nacházíme a papež musí pochopit, že i on podléhá Božím plánům, které byly jasně stanoveny, aby je všichni mohli vidět.

Vůdci, kteří se snaží vést ostatní k pravdě, ji musí nejprve sami rozpoznat. Tato pravda je obsažena v Písmu, které nám dává konkrétní recept na Boží plán a na to, jak musí být proveden, pokud jde o zemi, kterou si Bůh vyvolil.

Božská smlouva uzavřená s Abrahamem slibovala, že jeho potomci zdědí zemi od řeky Egyptské až po velkou řeku Eufrat. (Gen. 15:18) Tato země měla být poté rozdělena mezi 12 kmenů Izraele (Numeri 26:53) a konečným řešením bylo, že „Bůh je zasadí na jejich zemi, aby již nikdy nebyli vykořeněni.“ (Amos 9:15)

Tak je to napsáno a kdokoli se pokusí to změnit nebo upravit, bude bojovat proti Bohu a Jeho záměrům.

Aby situaci ještě více vyostřila, teroristická skupina Hizballáh poslala papeži zprávu, ve které nastínila svůj osobní pohled na příčinu tohoto pokračujícího konfliktu. Tvrdí, že konflikt pramení z „odmítnutí některých lidí uznat práva jiných lidí, ať už kvůli rozdílům v náboženství, barvě pleti, rase, jazyku nebo zájmech, a vinu za to plně přičítají „sionistickým okupantům“.

Jedná se o neupřímný pokus použít známý moderní jazyk „netolerance“ k manipulaci těch, kteří nic nevědí o Božím osobním plánu pro Izrael. Tímto způsobem nečestně vykreslují konflikt jako výsledek útlaku, který Židé uplatňují vůči těm, kteří jsou zbaveni práv. Kdyby jen tito vetřelci respektovali ostatní tak jako „my“, mír by byl možný!

Ale podívejte se, kdo se zasazuje za netoleranci – ti, jejichž raison d’être je zničit Boží vyvolený lid, aby se stali jeho falešnou náhradou. Je zcela zřejmé, že se jedná o boj dobra se zlem. Velkou tragédií v tom všem je, že duchovní vůdce římskokatolické církve si zřejmě neuvědomuje, že rozhodnutí ohledně Izraele již bylo učiněno.

Úlohou papeže je tedy podřídit se Všemohoucímu, který již tuto otázku vyřešil!

07.12.2025 06:33 Daniel Žingor498Zdroj: All Israel news

Líbil se Vám článek? Sdílejte ho tedy se svými přáteli! Případně děkujeme za Vaši štědrost…
Další možnosti najdete na stránce podpořte nás.

150 Kč
350 Kč
1500 Kč
Jiná částka

19 komentářů

  1. Aleš Franc

    16. 12. 2025

    Odpovědět

    Vážený pane Žingore, souhlasím s Vámi, že dvoustátí „od moře k řece“, kde by byla většina muslimů, by pro Židy nedopadlo zřejmě dobře. Souhlasím i s tím, že si Hospodin přivádí do své země Izraelský národ. Rovněž je mi vzdáleno politické řešení představitele státu Vatikán, který může maximálně vyjádřit svůj osobní postoj a nemá v dané věci žádnou pravomoc. Ale přeci jen, vyhrožovat tvrdým Božím soudem těm, kteří to vidí jinak (nebo chcete-li, nejsou schopni to vidět), nepovažuji za ideální řešení. A to i v případě, že byste o tom byl přesvědčen. Nahráváte tak těm, kdo vidí v křesťanských sionistech "militantní" hnutí. Já sám jsem křesťanským sionistou, ale mám mnoho křesťanských přátel, kteří mají rozdílné názory a právě toto „hrožení Božími soudy“ ze strany některých křesťanských sionistů těžce nesou.

    • Daniel Žingor

      17. 12. 2025

      Odpovědět

      Asi to (za mě) není úplně téma na zkratky a není to můj autorský článek - nicméně mám v tomto ohledu Boží bázeň - přeněji řečeno třesu se před Bohem Izraele - to tedy přesahuje obavu z toho, jak na mě bude kdo nahlížet - jak byste si vyložil např. toto: Jóel 4:1-3  Hle, v tom čase a v ty dny, kdy úděl Judy a Jeruzaléma obrátím, shromáždím všechny národy do Jošafatského údolí a budu se tam s nimi soudit o Izrael, můj lid a mé dědictví, které rozptýlili mezi pohany. Rozdělili si moji zemi a losovali o můj lid. Co, že to tedy bude Bůh bude dělat?! Bude se SOUDIT! O co, že se to bude soudit?! "o Izrael, můj lid a mé dědictví, které rozptýlili mezi pohany. Rozdělili si moji zemi..."! Čí zemi a kdo, že si to rozdělí nebo již rozdělil?! Jde o kladení nepřijatelných či nekorektních otázek? Jsou ti, kteří tomu věří, co je tady napsáno "militanty"?! Není mi líto, že tomu věřím - věřím tomu přesně tak, jak je to tady napsáno - tak to je.

      • Aleš Franc

        17. 12. 2025

        Odpovědět

        Já osobně vidím paralelu v Mt 25, který popisuje rovněž soud národů podle toho, jak se lidé stavěli ke Kristovým bratřím a usuzuji z toho na budoucí obrácení Izraele (mohu se mýlit). Ale aby bylo jasno, vůbec se zde nezastávám papežských stanovisek. Myslím, že i rozumím, jak to myslíte: papež podle Vás rozptýlil Izrael mezi pohany, rozdělil Kanaán a bude za to souzen. Já si ale jen nejsem úplně jist, zda se na to tento verš vztahuje. Ale samozřejmě se i zde mohu mýlit. Tu militantní rétoriku (schválně jsem zvolil uvozovky, protože nejde o můj výrok) vyčítají sionistům antisionisté, ne já. Proto bych raději volil jiná slova. Jak jsem Vám psal v mém minulém komentáři, proti křesťanským sionistům bude vzrůstat odpor a já bych raději volil umírněná a přesnější vyjádření. A když už jsem se rozepsal, zkusím jednu paralelu. Nejsem např. vůbec obhájcem LGBT komunity, ale když jsem v 90. letech viděl Kotel paní Jílkové, kde křesťané hrozili členům SOHO podobným způsobem, nepovažoval jsem to zrovna za šťastné. Vzhledem k tomu, že do EU migrují jak muslimové, tak židé, a navíc jsme se zbavili ruského plynu a ropy a postupně je nahrazuje zdroji z muslimských zemí, mohou být vlády tlačeny k protiizraelským postojům. Vlastně to se již děje, a ČR je, díky Bohu, stále v EU snad jedinou výjimkou. Obávám se, že by tato silná rétorika mohla v budoucnu spíše škodit. Ale chápu, že mohu být považován za málo biblického, opatrnického a málo radikálního nebo za někoho, kdo rozmělňuje Boží slovo. V Bibli jsou skutečně radikální vyjádření. To nepopírám. Dnes například kážeme evangelium bez pokání a nenazýváme hřích hříchem. Mám však zkušenost, že měkký jazyk láme kosti a že odpůrce nepřesvědčím pohrůžkou Božích soudů.

        • Daniel Žingor

          17. 12. 2025

          Odpovědět

          Hmmm... ta platforma komentářů je v tomto asi dost omezená - není schopná vystihnout nálady, atmosféru, přístup... Jo a ne a nechci se tím dostávat do zákopů... Jo v tom smyslu, že normální, klidná diskuse bez vypjatých zákopových válek ke kontroverzním tématům prostě patří a já si jí za normálních okolností velmi užívám... Ne v tom smyslu, že autorka tohoto článku, v mých očích velmi správně, staví (v tomto případě) papeže (a rozhodně to za mě není v pozici, že bych ho označoval za svého nepřítele) do kontrastu s Božím slovem - ten článek se jmenuje "Papež vůči Božímu slovu". Potom tedy nediskutujme o našich pocitech, dojmech či emocích - bavme se o tom, jak rozumíme tomu, co to které slovo říká a jestli jednání (v tomto případě papeže) je či není v souladu s tím, co to slovo říká. Ona (ani já) jsme si přece nevymysleli to, že to slovo mluví explicitně o soudech, ani to, co, že to bude souzeno a proč. Můžeme se tedy bavit o tom, že tomu někdo nevěří - papež, křesťanští antisionisté... a co já vím, kdo ještě. Odvisí snad od nás to, že Bůh bude soudit co a proč?! Částečně snad v rovině vztahů směrem k jednotlivcům: "co odpustíte, bude odpuštěno, co zadržíte, bude zadrženo...". Tady je však psáno - a budu se vědomě držet toho jednoho konkrétního místa proroka Joele - že Bůh bude soudit národy a proč. Toto by měl ten papež vyučovat své ovečky a ne jim říkat, že jeho nápad, jak to řešit je úplně jiný - tím svádí na zcestí minimálně velkou část věřících římskokatolického vyznání. A teď tedy zpátky k tomu, jaký slovník, či přístup pro tuto komunikaci zvolit. A pakliže se nebudeme schopni domluvit (myslím tím s mými ideovými odpůrci) na základě Božího slova - velmi mě to mrzí, ale nedomluvíme se a rozejdeme se s tím, že nejen že spolu nesouhlasíme, ale zároveň s tím, že jsme se nedohodli ani na té základně, která má pro nás být určující. A v tomto smyslu tomu následně rozumím tak, že se Pán Bůh bude snažit zdůrazňovat svoje slovo všemi cestami - tedy jak způsobem, že jim to slovo bude postaveno před oči, tak i tím, že měkký jazyk láme kosti.

        • Daniel Žingor

          18. 12. 2025

          Odpovědět

          A ještě jedno upřesnění, pokud by to nebylo z předchozího zřejmé: nemyslím si a ani by mě to nenapadlo (a věřím, že autorku taky ne) že by popisované Boží soudy byly nasměřovány primárně na papeže - o tom to slovo opravdu není - popisuje se tu soud nad národy...

          • Aleš Franc

            18. 12. 2025

            Odpovědět

            Milý pane Žingore, neberte, prosím, můj vstup jako nějakou kverulaci. Osobně jsem rád, že stránky ohledně podpory Izraele existují a vážím si Vašeho času, který tomu věnujete. Snažil jsem se jen o upozornění. Nejsem expertem na křesťanský sionismus. Jen bych si dovolil naznačit určité tři směry, které se k této ideji hlásí: 1. Dispenzacionalismus: jeho stoupenci jsou přesvědčeni, že před příchodem Antikrista a Velkého soužení církev zmizí do nebe a Izrael se následně obrátí. Poté se navrátí Kristus, a po miléniu bude církev žít v nebi a Izrael na obnovené zemi (někteří poslední část opouštějí). (např. v ČR populární videa s pastorem Clendenennem to minimálně naznačují). 2. Klasický dispenzacionalismus: jeho stoupenci věří, že Izrael příjme falešného mesiáše a po čase jeho vlády začne pronásledování křesťanů a židů (Velké soužení). Pak přijde Kristus jako vysvoboditel a nastolí své království (milénium) v Jeruzalémě. (např. videa s Davidem Pawsonem) 3. Dominionismus (nebo jeho jisté formy): jeho stoupenci (někteří apokalyptičtí sionisté) jsou přesvědčeni, že musí vyzbrojit Izrael, ovládnout politickou a ekonomickou sféru a s přicházejícím Kristem zvítězit v bitvě národů u Armagedonu a ustanovit Boží království. (Obávám se, že podobnou vizi mají někteří Trumpovi podporovatelé). Je to samozřejmě určitá zkratka a zjednodušení. Domnívám se však, že - pokud je tomu tak - pak některé náhledy mohou mít fatální důsledky pro budoucí rozpoznání Antikrista nebo dokonce počáteční spolupráce s ním.

          • Daniel Žingor

            18. 12. 2025

            Odpovědět

            Je to úplně v pohodě - rád diskutuju - s tím závěrem bych souhlasil a o těch tezích vím, že jsou, ale není to tak, že bych napsal, že u mě je to 1., 2. a 3. - v některých částech jsem dost výrazně přesvědčený, v některých je to tak, že vnímám, že to tak možná být může, v některých to považuju za kravinu. Naprosto jistě to ovšem mám tak, že si "nevybírám", k jaké tezi a do jaké škatulky bych se začlenil - je to pro mě otázka toho, jak rozumím tomu kterému slovu v Písmu a v naprosté většině nemám žádnou potřebu potvrzovat či popírat teze jiných. Když jsem vyučoval u nás o eschatologii - začalo to v 9:00 a končilo v 19:00 a nebylo to tak, že bych s těmi lidmi "probral" možné teologické teze, které kdo má, ale otevřeli jsme systematicky otázky, které je rozumné si klást a hledat, jak o nich přemýšlíme nebo nepřemýšlíme, případně proč.

          • Aleš Franc

            19. 12. 2025

            Odpovědět

            Našel jsem si jedno Vaše video o Izraeli. Opravdu Vám moc děkuji, že se dokážete postavit za to, čemu věříte a nebojíte se nazývat věci pravými jmény. Když vidíte, kolik faulů a nespravedlnosti (zločinů) se vůči Izraeli děje, nedivil bych se, kdyby Vám můj "umírňující" komentář připadal tak trochu mimo. Sám jsem některé věci, které jste uváděl ve videu, netušil. Pokud se tímto tématem zabýváte, mohu Vám doporučit publikaci mého spolužáka, který vydal knihu o důsledcích holocaustu v dopadu na české lékárníky. Není to ale povzbudivé čtení a nejsem si jist, zda nás to ještě nečeká: https://www.academiaknihy.cz/kniha/lekarny-s-davidovou-hvezdou-v-case-soa/

          • Daniel Žingor

            21. 12. 2025

            Odpovědět

            ...nevím sice, jaké to bylo video a co jsem tam říkal, ale nechť je Vám to k užitku :) Na odkaz jsem se díval a věřím, že to není povzbudivé čtení - zcela jistě zejména směrem k nám Čechům - to se týká stejně tak např. i Svobodovy osvobozenecké armády z Východní fronty, kde byla většina vojáků Židé, ač se to obecně neví a jejich návrat domů vítaly tak odpudivé projevy antisemitismu od těch, kteří proseděli celou válku v bezpečí doma, že nad tím zůstává rozum stát, zabavování židovských majetků komunisty po skončení druhé světové války - mj. v Prostějově a tamních textilních závodech, selekci "politické spolehlivosti" na základě židovské národnosti v řadách zbytků ČS armády u Danquerku ČS důstojníky, kdy měli být Židé zanecháni ve Francii a nežidé přednostně transportováni a pro jistého Vladimíra Klementise (pozdějšího MZV ČSR) a Ludvíka Hocha (později přejmenovaného na Roberta Maxwela - knižního velkomagnáta a poslance britského parlamentu) to znamenalo takové životní trauma, že se v pozdějších letech rozhodli aktivně podpořit vyzbrojení Izraele ČS zbraněmi a to údajně přes tehdejší přímý zákaz ze strany Stalina atd... Věřím, že to i na poli českých lékárníků může být velmi podobné...

          • Petr Kartouz

            21. 12. 2025

            Odpovědět

            Bylo to v CB ve Vysokém Mýtě. Když už si takto píšeme. Měl bych k Vám ještě jeden dotaz. Znáte tuto knihu? https://www.amazon.com/New-Christian-Zionism-Perspectives-Israel/dp/0830851380 Mně osobně se velice líbí, ale neměl jsem možnost číst ji celou. Myslím, že o něco podobného se snaží i Johannes Gerloff.

          • Aleš Franc

            21. 12. 2025

            Odpovědět

            Teď jsem se trochu prolátl :-) Psal jsem sem původně pod nickem (stejně jako na KD), než jsem si všiml, že je třeba odsouhlasit pravé jméno, a tak jsem toho zanechal.

          • Daniel Žingor

            22. 12. 2025

            Odpovědět

            :) trošku se stydím, jestli jsem ve svých komentářích nebyl příliš striktní a rigidní... Jinak tu knihu neznám a Johannes se (předpokládám i spolu s Kristou) o něco podobného jistě pokouší, ale nevím nic určitého...

          • Aleš Franc

            22. 12. 2025

            Odpovědět

            No, stydět bych se měl spíše já :-) Někteří mne zrovna nemusí, tak jsem raději volil Nick. Ale uvědomil jsem si, že pokud se žádá pravé jméno, je to ode mne neetické. Považuji situaci kolem Izraele za velmi důležitou, a tak jsem se zapojil do diskuse i jinde. Nesionisté, nebo spíše antisionisté, tvrdí, že potomkem Abrahama, který zdědil Zemi, je Kristus, který toto zaslíbení naplnil, a že zaslíbená země je nyní až eschatologickým zaslíbením pro všechny jeho potomky (Žd 11). Já tomu tak nevěřím, ale zatím jsem nečetl nějakou smysluplnou polemiku s tímto názorem. Jedna kniha, která s tím v češtině trochu polemizuje, je zde: https://www.danielknihy.cz/index.php?route=product/product&path=147&product_id=1085. A to, co jsem avizoval, je z pohledu akademické teologie. Uvědomuji si rovněž, že pro politiky je lhostejné, jak to vidí křesťanská teologie. Kdo si ovšem uvědomuje tuto závažnost, jsou muslimští teologové. V jejich prospěch pak v podstatě vystupují lidí jako Stephen Sizer.

      • Andrea Huňová

        1. 1. 2026

        Odpovědět

        vďaka za Vás postoj a zdôraznenie slov z Joela...naozaj cirkev Krista sa nemá stavať k Boziemu slovu - ja si myslím / nemyslím, má ho samozrejme skúmať a následne potvrdzovať a áno triasť sa pred Božím slovom.

  2. Andrea Huňová

    8. 12. 2025

    Odpovědět

    Pri tomto článku mi jasalo srdce. Len nechápem, ako môže niekto nazyvat pápeža svätým Otcom a jeho úrad svätým stolom. Je len jeden Svätý Otec - a to Boh, Pápež sa stavia miesto Boha nielen tým, že je proti Izraelu a jeho územiu, pápež bol vždy miesto Boha. Božie slovo to nazýva jasné - antikrist. S malým a...je mi smutno, ako málo evanjelikalov pozná dejiny cirkvi. Nemajú v srdci tu námahu a nepoznajú jasny postoj reformátorov. Oni sa nebáli nazvať pápežský úrad, tým, čo vždy bol - antikristovsky.

  3. Štěpán Zemek

    8. 12. 2025

    Odpovědět

    Tak nějak nerozumím tomu, proč se Svatý otec montuje do sporu mezi dvěma cizími náboženstvími. I když chápu, že křesťanství vzešlo z Judaismu. Ale nechápu, proč se svatý stolec naprosto nezmiňuje o pronásledovaných a masakrovaných křesťanech. Opravdu mě překvapuje, že žádný z papežů se ani slovem nepronesl nic na obranu křesťanů, přestože to má v popisu práce.

  4. roman máca

    8. 12. 2025

    Odpovědět

    myslím, že se to vztahuje na oba syny Abrahama. V jeden den bylo obřezáno tělo Abrahama i tělo Izmaele

    • Daniel Žingor

      9. 12. 2025

      Odpovědět

      Co přesně? Která slova?

  5. Miroslava Halžová

    7. 12. 2025

    Odpovědět

    Pán Ježíš dělal vždy to, co viděl dělat svého Otce. Také my, jsme-li Kristovi, děláme to, co vidíme dělat Otce či Ježíše. (Proto se modlíme za Izrael, například.) Pokud jdeme proti, tak Kristovi nejsme, to je jasné.

Přidání komentáře

Váš email nebude zveřejněn.
Abychom zabránili spamu, musí být Váš první komentář schválen. Mějte prosím strpení.

O profilový obrázek se stará Gravatar.