Od svého nástupu do druhého funkčního období prezident Donald Trump pravidelně hovoří o Nobelově ceně míru a tento měsíc uplynul rok od chvíle, kdy prezident Trump během tiskové konference v Bílém domě představil svůj nápad přesídlit obyvatelstvo Gazy na „dobrou, svěží a krásnou půdu“ v jiné zemi. [Zdroj: https://www.govinfo.gov/content/pkg/DCPD-202500221/pdf/DCPD-202500221.pdf]

Autor: Moshe Phillips 16. února 2026

Tyto dvě věci jsou mnohem více propojené, než by se na první pohled mohlo zdát.

„Mám na Gazu úplně jiný názor než většina lidí,“ vysvětlil prezident Trump, když představil svůj návrh na přesídlení. I když je možná pravda, že „většina lidí“ s ním nesouhlasí, prezident Trump vyjádřil stejný názor, jaký kdysi navrhl izraelský premiér a nositel Nobelovy ceny míru Jicchak Rabin.

V roce 1973 působil Rabin, bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády, jako izraelský velvyslanec ve Washingtonu. V rozhovoru zveřejněném 16. února v izraelském deníku Maariv se Rabin zabýval otázkou, co by se mělo udělat s velkým počtem palestinských arabských uprchlíků žijících v Gaze. Většinu obyvatel Gazy tvořili Arabové, kteří se tam usadili během války za nezávislost v roce 1948, a jejich potomci.

Rabin řekl: „Problém uprchlíků z pásma Gazy by neměl být řešen v Gaze nebo el-Arish [na Sinaji], ale hlavně na Východním břehu“ – tím myslel Jordánské království.

Rabin pokračoval: „Chci vytvořit podmínky, aby během příštích 10 nebo 20 let došlo k přirozenému přesunu obyvatelstva na východní břeh. Toho můžeme podle mého názoru dosáhnout s [králem] Husajnem, nikoli s Jásirem Arafatem.“ Pokud vím, Rabin nikdy od tohoto výroku neustoupil.

Nebyl „rasistou“, „fašistou“, zastáncem „etnické čistky“ ani žádným jiným z těch drsných označení, která se dnes vrhají na Trumpa. Budoucí premiér a nositel Nobelovy ceny míru se prostě dlouze a kriticky zamyslel nad obtížným problémem a navrhl řešení, které považoval za praktické.

Jádrem problému, kterému Rabin čelil, bylo to, že když Egypt v letech 1948 až 1967 nelegálně okupoval Gazu, odmítl přijmout uprchlíky do egyptské populace. Egyptská vláda udržovala obyvatele Gazy v chudobě a izolaci, kde žili v chudinských čtvrtích a uprchlických táborech spravovaných Organizací spojených národů. Egypt navíc podporoval teroristické skupiny se sídlem v Gaze, známé jako fedajínové, aby útočily na Izrael.

Během egyptské vlády v Gaze zřídily Spojené národy školy spravované Agenturou OSN pro pomoc a práci pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě – tou samou morálně zbankrotovanou agenturou UNRWA, proti které Izrael teprve nedávno podnikl kroky. Ve školách UNRWA byli mladí obyvatelé Gazy vychováváni k nenávisti vůči Židům a Izraeli a k oslavování arabského terorismu.

Po válce v roce 1967 se Izrael ocitl v situaci, kdy musel čelit všem těmto nenávistí naplněným obyvatelům Gazy. Pokud by se tedy nic neudělalo pro změnu situace, Izrael by i nadále čelil neustálým teroristickým útokům z Gazy.

A přesně to se stalo. Nikdo neposlechl Rabinovu radu z roku 1973, aby se obyvatelé Gazy přestěhovali do Jordánska. Obyvatelé Gazy zůstali v Gaze, neustále podnikali teroristické útoky na Izrael a nakonec v roce 2007 zvolili k moci Hamás. Následovaly hrůzy 7. října 2023.

Bylo naprosto logické, že Rabin považoval Jordánsko za cíl pro obyvatele Gazy. Koneckonců, palestinští Arabové, kteří se usadili v Gaze, a ti, kteří se usadili v Jordánsku, jsou k nerozeznání. Mají stejnou historii, kulturu, jazyk a náboženství.

Problémem však bylo, že jordánský král Husajn s nimi ztratil trpělivost. Husajn po léta nechával PLO zřizovat své základny na jordánském území. Husajnovi nevadilo, že PLO útočila na Izrael. Někteří z Arafatových teroristů však začali hovořit o tom, že Jordánsko je ve skutečnosti Palestina. Husajn se začal obávat, že se PLO pokusí svrhnout jeho vládu.

Teroristická armáda PLO způsobovala Jordánsku problémy i na mezinárodní scéně, když opakovaně unášela letadla, nutila je přistát v Jordánsku a poté držela pasažéry jako rukojmí a požadovala jejich výměnu za uvězněné teroristy. Některé věci se zřejmě nikdy nezmění.

Jak král Husajn tento problém vyřešil? Vyhodil je. Na podzim roku 1970 jordánský král násilně přesunul více než 2 000 teroristů PLO, včetně celého jejich vedení, do Sýrie. Odtud pokračovali do Libanonu, kde brzy uvrhli tuto zemi do let chaosu, občanské války a krveprolití.

Je pochopitelné, že současný král, Husajnův syn Abdalláh, nemusí být příliš nadšený z přijetí obyvatel Gazy. Na druhou stranu se může rozhodnout vyloučit teroristy a přijmout obyčejné obyvatele Gazy – stejně jako Jordánsko přijalo tolik uprchlíků z krvavé syrské občanské války.

Uvidíme, zda Rada pro mír pokročí s nápady Trumpa a Rabina na přesídlení. Pokud ne, co zabrání tomu, aby se historie opakovala?