Dlouhodobá nezaměstnanost – definovaná jako nezaměstnanost trvající déle než šest měsíců – činila u Arabů 40,7 %, zatímco u Židů to bylo 17 %.

Autor: Pesach Benson, TPS, 17. února 2026

Podle nových údajů zveřejněných Ústředním statistickým úřadem přetrvávají hluboké rozdíly mezi židovským a arabským obyvatelstvem Izraele.

Analýza údajů z roku 2024 zahrnující 79 ukazatelů v oblasti zaměstnanosti, zdraví, vzdělávání, bydlení, občanské participace a osobního blahobytu zjistila, že Židé si vedli lépe v 55 ukazatelích, Arabové v 18, přičemž rovnost byla zaznamenána pouze v pěti.

Závěry jsou součástí probíhající vládní iniciativy zahájené na základě rozhodnutí vlády z roku 2015, jejímž cílem je systematicky sledovat nerovnosti mezi skupinami obyvatelstva v izraelské společnosti.

Arabové a jiné menšiny tvoří přibližně 20 procent izraelské populace, včetně muslimů, křesťanských Arabů, drúzů a dalších, kteří nejsou v registru obyvatel klasifikováni podle náboženství.

Nejvýraznější rozdíly byly zaznamenány v oblasti zaměstnanosti a příjmů. Míra zaměstnanosti mezi Židy činila 63,6 %, zatímco mezi Araby to bylo 48 procent, což zpráva popsala jako „rozdíl 25 % ve prospěch Židů“.

Podobný obraz vykreslil i medián hrubého příjmu z práce: židovské domácnosti vydělávaly 21 038 NIS (6 791 USD) měsíčně, zatímco arabské domácnosti 13 331 NIS (4 303 USD).

Dlouhodobá nezaměstnanost – definovaná jako nezaměstnanost trvající déle než šest měsíců – činila u Arabů 40,7 %, zatímco u Židů 17 %.

Rozdíly byly patrné i v občanském životě. Účast arabských voličů v posledních volbách do Knesetu dosáhla 52,3 %, zatímco u Židů to bylo 74,2 %. Občanská angažovanost Arabů – definovaná jako aktivní účast na veřejných nebo komunitních záležitostech – byla zaznamenána pouze u 1,9 %, zatímco u Židů to bylo 16,4 %.

Ženy ve vedoucích pozicích ve veřejném sektoru ilustrovaly další rozměr této propasti: 44,1 % mezi Židy oproti 12 % mezi Araby, přičemž zpráva uvádí, že se tento rozdíl mezi lety 2023 a 2024 výrazně prohloubil.

Údaje však nebyly pro arabské občany zcela bezútěšné.

Arabové uváděli větší spokojenost s rovnováhou mezi pracovním a osobním životem, vyšší důvěru ve zdravotnický systém – 85,5 % oproti 81,1 % u Židů – a výrazně větší spokojenost se školami na všech úrovních, přičemž arabští studenti a rodiče hodnotili své vzdělávací instituce konzistentně příznivěji než jejich židovští protějšci.

Arabové také uváděli nižší výskyt rakoviny a větší pocit bezpečí v online prostředí.

Zpráva uznala, že rozdíl v matematické způsobilosti k maturitě – klíčové bráně k vysokoškolskému vzdělání – se mezi lety 2015 a 2024 zvětšil a loni dosáhl 36 procentních bodů ve prospěch Židů.