Zprávy podrobně popisují údajný vnitřní pokus vedený Hassanem Rouháním o odstavení nejvyššího vůdce Íránu v době, kdy v zemi začaly protesty.

Od: Israel National News 23. února 2026, 16:51

Zprávy v saudskoarabském médiu Al Arabiya v pondělí naznačily, že před vrcholem celostátních protestů v Íránu v lednu loňského roku došlo k údajnému vnitřnímu pokusu o odstavení nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího.

Podle zdrojů citovaných francouzským deníkem Le Figaro vedl bývalý íránský prezident Hassan Rouhání takzvaný „měkký puč“ uvnitř vládnoucího establishmentu, jehož cílem bylo odstranit Chameneího z centra rozhodování. K této iniciativě došlo krátce před bezpečnostními zásahy 8. a 9. ledna, kdy demonstrace po celé zemi dosáhly svého vrcholu.

Zdroje uvedly, že Rouhání jednal v koordinaci s významnými osobnostmi ze své předchozí vlády, včetně bývalého ministra zahraničí Mohammada Džaváda Zarífa, jakož i duchovních z města Kom a osob, které jsou údajně blízké Islámské revoluční gardě.

Pokus však údajně selhal, protože nezískal podporu Alího Laridžáního, který byl v srpnu jmenován tajemníkem Nejvyšší rady národní bezpečnosti Íránu. Zpráva dodává, že současný prezident Masoud Pezeshkian byl z diskusí vyloučen, aby se zabránilo odhalení údajného plánu.

Reuters publikoval spolu se zprávami fotografie, na nichž jsou Larijani a Zarif zachyceni odděleně.

Po odhalení údajného plánu úřady údajně Rouhaniho a Zarifa na několik dní umístily do domácího vězení, zatímco reformní osobnosti s nimi spojené byly dočasně zadrženy a poté propuštěny.

Tyto události se časově shodovaly se zprávou deníku The New York Times, podle které íránští představitelé potvrdili, že Larijani byl více než měsíc předtím pověřen dohledem nad státními záležitostmi pro případ, že by Chameneí nebyl schopen vykonávat svou funkci. Od té doby 67letý Larijani podle zprávy fakticky řídil záležitosti země.

Írán zažil koncem prosince rozsáhlé protesty, které původně vypukly v teheránském Velkém bazaru kvůli ekonomické situaci a poté se rozšířily do širších politických demonstrací.

Lidskoprávní organizace a média popsaly bezpečnostní „zásah“ z 8. a 9. ledna, který podle nich vedl k tisícům úmrtí. Íránské úřady oznámily, že bylo zabito více než 3 000 lidí, včetně bezpečnostních složek. Úředníci obvinili vnější aktéry z podněcování nepokojů, zároveň však uznali, že občané mají právo protestovat a požadovat zlepšení životních podmínek, a uvedli, že se pracuje na řešení ekonomických problémů.