Praha Jeruzalém

Setkání se soustředilo na požadavky USA, aby Írán zastavil obohacování uranu na příštích 10 let.

Autor: Vered Weiss, World Israel News, 3. března 2026

Podle zprávy NBC, která cituje vysokého představitele Trumpovy administrativy, předcházelo rozhodnutí Washingtonu připojit se k Izraeli v vojenských operacích proti Íránu vyhrocené střetnutí mezi americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbasem Aragchím během jednání o íránském jaderném programu.

Setkání, které popsal představitel pod podmínkou anonymity, se zaměřilo na požadavky USA, aby Írán na příštích 10 let zastavil obohacování uranu.

Íránská delegace tento postoj odmítla, což vyvolalo ostrou výměnu názorů mezi oběma stranami, uvedl tento představitel.

Írán má „nezadatelné právo“ obohacovat uran, řekl Araghchi Američanům, podle tohoto popisu.

Witkoff, který byl součástí americké delegace, odpověděl, že Spojené státy mají „nezadatelné právo“ Íránu v tom zabránit. Po vyslechnutí postoje USA začal Araghchi křičet na Witkoffa, kterého na schůzce doprovázel zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner a další, uvedl tento představitel.

„Pokud chcete, mohu odejít,“ řekl Witkoff během setkání, podle tohoto představitele.

Zástupci Araghchiho okamžitě nereagovali na žádost o komentář, uvedla NBC.

Po schůzce americká delegace informovala Trumpa o tom, co se odehrálo. Představitel popsal prezidenta jako „zmateného“ touto výměnou názorů.

Během několika dní se Spojené státy připojily k Izraeli v vojenské akci. V sobotu ráno se americké síly zapojily do nepřátelských akcí proti Íránu.

Trump později oznámil, že byly zahájeny „velké bojové operace“, a to ve videu zveřejněném v 2:30 ráno východního času na své sociální síti.

Trumpovo rozhodnutí schválit údery následovalo po tom, co NBC popsala jako zdlouhavá jednání, která ho stále více frustrovala a přesvědčovala o tom, že diplomatické řešení je nepravděpodobné.

Prezident nebyl podle zprávy nadšený z toho, že se zapojí do konfliktu, a vyjádřil obavy, že poradci nedokázali poskytnout dostatečně jasné hodnocení záměrů Íránu.

„Nebyli ochotni zastavit svůj jaderný výzkum,“ řekl Trump. „Nebyli ochotni říci, že nebudou mít jaderné zbraně. Je to velmi jednoduché.“

Krach jednání a následná eskalace znamenaly konec snah Trumpovy administrativy dosáhnout dohody s Teheránem prostřednictvím vyjednávání.

03.03.2026 05:16 Daniel Žingor189Zdroj: World Israel News

Klíčová slova

Líbil se Vám článek? Sdílejte ho tedy se svými přáteli! Případně děkujeme za Vaši štědrost…
Další možnosti najdete na stránce podpořte nás.

150 Kč
350 Kč
1500 Kč
Jiná částka

12 komentářů

  1. Jaromír Vykoukal

    3. 3. 2026

    Odpovědět

    Takže kdo to vlastně začal? Izrael a spoléhal se na to že se USA přidají? Zajímavé informace v tomto článku...

    • Refael Chvatal

      3. 3. 2026

      Odpovědět

      Na Fox News myslím před samotnou operací proběhla zpráva, že trumpovi poradci doporučili prezidentovi, aby naše IDF zaútočila jako první a v rámci "pomocí" se USA přidají. A také se stálo, kdy pár hodin po prvních izr.leteckých úderech na nejvyšší velení Íránu se Američané přidali. Prý to pomůže trochu s negativním pohledem MAGA.

      • Jaromír Vykoukal

        3. 3. 2026

        Odpovědět

        Ono je v tom kus politiky. Faktem je, že Trump může říkat co che ale nepodařilo se mu Íránské vyjednavečee zlomit. Ti trvají na svém - jsme suverenní země, máme právo mít jaderný program, a nikdo nám nebude zakazovat obohacovat, protože čím máme naše jaderné elektrárny krmit? Druhá věc, a tyto otázky se nebudou líbit. Proč může Izrael mít jaderné zbraně a my Írán ne? Zkuste odpovědět. Kolik jaderných zbraní má Izrael? To je otázka.. Proč nikdy nepřipustil kontroly MAAE? Zkuste odpovědět Proč nikdy nepodepsal smlouvu o nešíření jadernýcz zbraní a potom klidně pomáhal získat jaderné zbraně Jihoafrické republice? Zkuste odpovědět Proč nikdy nepřiznal že je jaderně vyzbrojený a neřekl světu jakou má jadernou doktrínu? To by zajímalo mnoho lidí včetně mě. Být íránským vysoce postaveným důstojníkem, cítil bych hrozbu a apeloval na vedení země srovnat skóre. Zkuste se nad tím zamyslet a napište jak to vidíte. Děkuji, Jaromír

        • Eva Klusáčková

          3. 3. 2026

          Odpovědět

          Dobrý večer, pane Vykoukale, setkávám se s Vámi už velmi dlouho na konferencích v Brně a děkuji Vám za Vaše vždy fundovaná vystoupení. U otázek, které tady kladete a pokud je myslíte vážně, což nevím:), nabízím svůj pohled: Ty otázky působí na první pohled logicky, ale ve skutečnosti směšují dvě úplně odlišné věci. Írán je signatářem Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT). Dobrovolně se tedy zavázal, že nebude usilovat o jaderné zbraně a že jeho jaderný program bude pod kontrolou Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Pokud existují podezření, že tyto závazky porušuje, je naprosto logické, že to vyvolává mezinárodní tlak. Izrael naopak tuto smlouvu nikdy nepodepsal. To znamená, že z právního hlediska nemá stejné závazky ani povinnosti vůči kontrolám. Můžeme diskutovat o tom, zda je to správně, ale není to porušení dohody, ke které se sám zavázal – protože se k ní jednoduše nepřihlásil. Další zásadní rozdíl je bezpečnostní kontext. Íránský režim dlouhodobě používá vůči Izraeli velmi agresivní rétoriku a zároveň podporuje ozbrojené organizace, které s Izraelem vedou konflikty. To přirozeně zvyšuje obavy z toho, jak by se jaderná zbraň v takovém prostředí mohla použít. Argument „proč může Izrael a Írán ne“ je proto poněkud zavádějící. Skutečná otázka zní spíš: proč by měl stát, který se sám smluvně zavázal jaderné zbraně nevyvíjet, získat právo tato pravidla porušit? Navíc pokud by Írán jadernou zbraň získal, velmi pravděpodobně by to spustilo jaderné závody ve zbrojení na Blízkém východě. O vlastní jaderný program by se okamžitě začaly zajímat další státy regionu, což by bezpečnostní situaci dramaticky zhoršilo. Debata o izraelském jaderném programu je legitimní, ale používání této otázky jako argumentu pro íránské jaderné zbraně je typický příklad odvádění pozornosti od podstaty problému.

          • Jaromír Vykoukal

            4. 3. 2026

            Odpovědět

            Moc děkuji, šlo mi o širší diskusi a Vaše odpověď je skvělá a dokresluje celou situaci.

        • Daniel Žingor

          4. 3. 2026

          Odpovědět

          Odpovím a není to tak zlé :): "Proč může Izrael mít jaderné zbraně a my Írán ne?" - jde o "historickou nespravedlnost" :)? Nikoli - odpověď je velmi prostá: Izrael svými jadernými zbraněmi nikomu nehrozí a nikoho neohrožuje... Proč může mít jaderné zbraně Francie/Velká Británie a nikoli Írán? Odpověď je stejná, doplněna o podstatný dodatek - právě pro odstrašení zemí, jako je Írán. No a to je klíčové i ve vztahu k Izraeli - opět doplním - Izrael z historické zkušenosti nevkládá (a nikdy nebude) svoji bezpečnost do rukou mezinárodního společenství. Ano - může to na mezinárodní společenství působit poněkud, nebo velmi popudlivě, ale to je prostý stav věcí. Vyvolává to (asi oprávněné) otázky - tak Izrael je snad něco jiného než jiné státy? Zjevně se tak chová - kdyby se tak nechoval - už by tady nebyl. A to je stav, ve kterém se nacházíme a zároveň společná odpověď na všechny ty otázky, které kladeš...

          • Jaromír Vykoukal

            4. 3. 2026

            Odpovědět

            Danieli děkuji i Tobě. Souhlasím s tím co píšeš. jen ale malý doplněk. To že Izrael nikovo neohrožuje svojí jadernou výzbrojí je pravda. Ale pocit ohrožení to vzbuzovat může, protože tím jak se chová nikdo neví za jakých podmínek je připaven tuto výzbroj použít. To samo o sobě je hrozba.

          • Daniel Žingor

            4. 3. 2026

            Odpovědět

            Ano - je to tak a Izrael to dělá naprosto vědomě a cíleně.

          • Jaromír Vykoukal

            4. 3. 2026

            Odpovědět

            Tomu rozumím. Ale potom je potřeba rozumnět i tomu, že jeho největší nepřítel - politický, teroristický, viz takzvaná OSA ODPORU a vojenský se snaží srovnat skóre a jaderně se vyzbrojit. A otázka obohacování? Írán má kompletní jaderný program. Sám si umí vyrobit palivové články. Zakázat mu obohacovat na 3,5% je pro něj nepřijatelné. Na druhou stranu mu věřit, že nechce vyrobit obohacení 90% je blbost, když víme že obohatil na 60%. VOjenská porážka Íránu je nereálná a myslím si že se svět diví stále více tomu, jak razantně se Írán brání. Jestli dojdou Izraeli a USA antirakety dříve než Íránu balistické rakety, bude to hodně zlé.

          • Daniel Žingor

            4. 3. 2026

            Odpovědět

            Podle toho, co jsem slyšel já - při třetí vlně útoku použil Írán novou verzi hypersonických raket, které obešly jak Patrioty, tak i Iron Dome - pokud ano a mají jich dost - může to být minimálně "výrazná komplikace", ne-li gamechanger. Vojenská porážka Íránu (stejně jako jakéhokoli jiného státu i podstatně menší velikosti) pouze s nasazením letectva není možná.

      • Jaromír Vykoukal

        3. 3. 2026

        Odpovědět

        Zdravím. Tak co, zkusíte odpovědět na moje otázky? Velmi bych si to cenil.

    • Petr Moravec

      3. 3. 2026

      Odpovědět

      Bylo to snad minule jinak ?

Přidání komentáře

Váš email nebude zveřejněn.
Abychom zabránili spamu, musí být Váš první komentář schválen. Mějte prosím strpení.

O profilový obrázek se stará Gravatar.