Mezi uváděnými podmínkami dohody patří zastavení obohacování uranu a zrušení sankcí; zatímco Trump dává najevo optimismus, Írán před vypršením lhůty příměří zpochybňuje záměry USA.

Od: Israel National News 19. dubna 2026, 22:53

Objevily se nové podrobnosti ohledně probíhajících jednání mezi Spojenými státy a Íránem, i když jak samotná jednání, tak případná dohoda jsou stále obestřeny nejistotou.

Podle Channel 12 se diskuse v posledních dnech soustředily na několik klíčových ustanovení, která by mohla tvořit základ dohody o ukončení konfliktu. Mezi uváděnými prvky patří zastavení obohacování uranu na 15 let, přeměna stávajícího uranu na palivo a zavedení komplexního dohledu nad íránskými jadernými zařízeními. Rámec údajně zahrnuje také znovuotevření Hormuzského průlivu, ukončení války, stažení amerických sil a zrušení ekonomických sankcí.

Zpráva uvádí, že jednání narážejí na potíže, i když zůstává nejasné, které konkrétní otázky jsou sporné. Izraelští představitelé jsou údajně znepokojeni tím, že taková dohoda by íránskou hrozbu spíše oddálila, než odstranila, a zároveň by umožnila současnému režimu zůstat u moci. Zvláštní obavy byly vyjádřeny ohledně zrušení sankcí, které jsou považovány za faktor, jenž v průběhu času oslabil íránskou ekonomiku.

Očekává se, že viceprezident JD Vance povede americkou delegaci na další kolo jednání s Íránem v Islámábádu před plánovaným ukončením příměří v úterý večer. Účast Íránu však nebyla potvrzena, přičemž představitelé v Teheránu údajně vyjadřují skepsi ohledně záměrů USA.

V telefonickém rozhovoru s Axios vyjádřil prezident Donald Trump optimismus ohledně vyhlídek na dohodu. „Mám z toho dobrý pocit. Koncepce dohody je hotová. Myslím, že máme velmi dobrou šanci ji dotáhnout do konce,“ řekl Trump.

Zároveň íránští představitelé údajně snížili očekávání a vyjádřili obavy, že prohlášení USA o jednáních by mohla být záminkou pro obnovení vojenských akcí. Íránská státní tisková agentura popřela, že by byla jednání plánována, a kritizovala to, co popsala jako měnící se požadavky USA a nedostatek jasných vyhlídek na produktivní jednání, uvádí Axios.

Napětí dále eskalovalo poté, co Írán zaútočil na několik obchodních plavidel a oznámil opětovné uzavření Hormuzského průlivu. Tento vývoj následoval po rozhodnutích USA ohledně blokády a časově se shodoval s tvrzeními Teheránu, že Washington zaujal přísnější postoje.

Prezident Trump v reakci na tento vývoj svolal schůzku s vysokými představiteli a nadále signalizoval zájem o dosažení dohody. Zároveň varoval před závažnými důsledky v případě neúspěchu jednání a znovu připomněl možnost vojenské eskalace.

S blížícím se termínem příměří zůstává nejasné, zda se údajná jednání uskuteční a zda povedou k dohodě.