Izrael zvažuje obnovení války proti Hamásu v pásmu Gazy, jelikož se zdá, že snahy o odzbrojení této skupiny uvízly na mrtvém bodě, uvedli představitelé po nedělním zasedání bezpečnostní rady.

Od: All Israel News 3. května 2026

Situace v pásmu Gazy byla hlavním bodem programu během týdenního zasedání, přičemž se připravují vážné plány na obnovení bojů s cílem násilně odzbrojit Hamás a převzít kontrolu nad zbývajícími částmi pásma.

„Hamás nedodržuje dohodu o odzbrojení. Vedeme jednání s prostředníky,“ sdělil v sobotu večer izraelský činitel veřejnoprávní stanici Kan.

To by znamenalo zdrcující neúspěch plánu Trumpovy administrativy, který počítal s dobrovolným odzbrojením Hamásu, následovaným stažením IDF a rekonstrukcí pásma. Šestiměsíční příměří však provázely násilnosti nízké intenzity, téměř denní průzkumné útoky bojovníků Hamásu podél takzvané „žluté linie“ a zprávy o vnitřním útlaku palestinského obyvatelstva v oblastech pod přímou kontrolou Hamásu.

K dosažení původního cíle, jímž je odzbrojení Hamásu, bylo dosaženo jen malého pokroku. V posledních týdnech několik rázných prohlášení představitelů Hamásu jasně ukázalo, že nemají v úmyslu odevzdat ani své těžké zbraně, jako jsou rakety a minomety, natož pak své ruční zbraně.

Takzvanou „Radu pro mír“, kterou loni v říjnu zřídila Trumpova administrativa, vede Nickolay Mladenov, bývalý bulharský státní ministr a člen Evropského parlamentu. V posledních měsících se s představiteli Hamásu několikrát setkal, aby je přesvědčil k odzbrojení, ale tyto snahy nepřinesly kýžený výsledek.

Podle zpráv by plán, na kterém pracuje, zahrnoval osmiměsíční proces, během něhož by Hamás nejprve předložil mapy svých tunelových sítí a do 90 dnů od termínu 11. dubna odevzdal zbývající těžké zbraně. Následovalo by postupné předávání ručních zbraní.

Hamas se však pokusil obrátit situaci ve svůj prospěch a předložil protinávrh, aby diskuse o jeho odzbrojení byly součástí širšího procesu směřujícího k založení palestinského státu.

Hamas si také stěžoval na to, co popisuje jako porušování dohody o příměří ze strany Izraele, včetně leteckých úderů provedených na cíle Hamasu v západní polovině pásma, kterou ovládá, a také na to, že do těchto oblastí vstupuje humanitární pomoc v množství menším, než jaké si podle něj zaslouží.

Arabští diplomaté obeznámení se situací tento týden sdělili deníku The Times of Israel, že nevěří, že se situace vyřeší, dokud je pozornost světa upřena na napětí s Íránem. Rovněž se domnívají, že je malá pravděpodobnost, že by v blízké budoucnosti byl na Izrael vyvíjen tlak, aby se stáhl z východní části pásma.

Jeden diplomat dodal, že současný stav v Gaze pravděpodobně přetrvá dlouhou dobu a že čím déle bude trvat, tím obtížnější bude donutit Hamás nebo Izrael ke změně kurzu.

Ministerstvo zdravotnictví v Gaze, které řídí Hamás, tvrdí, že od začátku příměří v říjnu 2025 bylo v pásmu zabito přes 800 lidí. IDF uvádí, že během tohoto období ztratila pět vojáků, zatímco několik dalších bylo zraněno.