Respondenti průzkumu hodnotí vládu jako neúspěšnou v plnění cílů kampaní v Gaze a Íránu.

Od: All Israel News 21. června 2026

Po podepsání memoranda o porozumění mezi Íránskou islámskou republikou a Spojenými státy se izraelská veřejnost domnívá, že hlavní válečné cíle v konfliktech s Íránem a v Gaze nebyly dosaženy.

Nedávná studie Hebrejské univerzity zjistila, že 92,1 % respondentů se domnívá, že Írán vyšel z dohody vyjednané USA jako velký vítěz.

Výsledky průzkumu, který provedl Institut Agam ve spolupráci s Hebrejskou univerzitou v Jeruzalémě, nabídly jasný obraz jednoty v národě známém politickými rozkoly.

Na otázku, kdo válku vyhrál nebo kdo z konfliktu získá více, pokud bude memorandum o porozumění realizováno, se 92,1 % Izraelců, včetně Židů i Arabů, shodlo na tom, že z dohody nejvíce získá Írán. Výsledky byly prakticky identické u registrovaných voličů koalice (93,1 %) i opozice (94,9 %).

Snímek z průzkumu provedeného institutem Agam. Studii provedli Dr. Nimrod Nir, Dr. Gayil Talshir a Asa Shapira z institutu Agam ve spolupráci s Hebrejskou univerzitou v Jeruzalémě v období od 17. do 20. června 2026.

V související otázce byli Izraelci dotázáni, zda dohoda oslabuje, nebo posiluje bezpečnost Izraele. Respondenti opět projevili pozoruhodnou jednotu názorů, přičemž 82,9 % uvedlo, že dohoda oslabuje dlouhodobou bezpečnost Izraele.

Izraelská veřejnost má k íránské dohodě převážně negativní názor, přičemž 86 % respondentů uvedlo reakce sahající od zklamání a beznaděje až po pesimismus a strach. Pouze asi 13 % Izraelců vyjádřilo po podpisu dohody pozitivní emoce, jako je naděje, optimismus nebo úleva.

Předchozí průzkum z konce dubna zjistil, že 66 % respondentů vyjádřilo negativní pocity ohledně ukončení války.

Mnoho Izraelců kritizuje vedení války, zejména politické představitele. Na otázku, jak by ohodnotili výkon čtyř vůdců během vojenské kampaně v Íránu, pouze 30 % respondentů udělilo nedostačující známku náčelníkovi generálního štábu IDF Eyalovi Zamirovi, zatímco 69,8 % jeho výkon hodnotilo kladně. U politických představitelů však byla situace zcela odlišná.

Většina respondentů (56,4 %) ohodnotila vedení války premiérem Benjaminem Netanjahuem jako neúspěšné, zatímco 43,6 % mělo na jeho výkon kladný názor.

Ministr obrany Israel Katz dopadl o něco hůře: 60,3 % respondentů ohodnotilo jeho vedení války jako neúspěšné, zatímco 39,7 % ho hodnotilo kladně.

Nejtvrdší kritika se však snesla na amerického prezidenta Donalda Trumpa. Téměř 70 % (69,1 %) ohodnotilo jeho vedení války jako neúspěšné, zatímco pouze 30,9 % ho ohodnotilo kladně.

Hodnocení výkonu Netanjahua ukázalo nejjasnější známku politické loajality: většina respondentů spojených s koalicí jeho výkon ohodnotila kladně (81,3 %), zatímco arabští (85,4 %) a opoziční (83 %) respondenti jej ohodnotili záporně.

Průzkum také odhalil výrazný nedostatek důvěry ve výroky premiéra Netanjahua, podle nichž Izrael ve válce dosáhl svých cílů.

Více než dvě třetiny Izraelců (72,5 %) Netanjahuovým komentářům nevěří, oproti 27,5 %, kteří jim věří. I mezi příznivci koalice je rozdělení mezi těmi, kteří Netanjahuovým prohlášením věří (52,2 %), a těmi, kteří jim nevěří (47,8 %), téměř vyrovnané, což naznačuje, že Netanjahu by mohl před blížícími se volbami ztrácet důvěru.

Izraelská veřejnost zejména zpochybňuje Netanjahuova tvrzení o dosažení „úplného vítězství“ během operací v Gaze a proti Íránu.

Velká většina (61,3 %) Izraelců uvedla, že Izrael nedosáhl žádného z hlavních cílů, které si premiér Netanjahu pro tyto operace stanovil, jako je svržení Hamásu v Gaze, osvobození rukojmí, odstranění hrozby Hizballáhu v Libanonu a ukončení íránské hrozby.

Významná menšina (26,5 %) souhlasila s tím, že Izrael „dosáhl některých cílů“ těchto operací, zatímco pouze 12,2 % uvedlo, že Izrael „dosáhl většiny cílů“.

Mezi voliči podporujícími koalici byla tato čísla vyšší: 70 % z nich se domnívalo, že Izrael dosáhl některých (41,7 %) nebo většiny (28,3 %) cílů.

Průzkum rovněž odhalil za poslední čtyři měsíce trvalý pokles podpory pro setrvání Netanjahua ve funkci předsedy vlády. Zatímco na začátku března upřednostňovalo Netanjahua v této roli 40,5 % respondentů, v nejnovějším průzkumu to bylo již jen 29,4 %.

Respondenti se však zatím neshodli na žádném potenciálním protikandidátovi Netanjahua. Zatímco 33,5 % dává přednost jinému kandidátovi než Netanjahuovi, pouze 18,3 % podporuje bývalého premiéra Naftaliho Bennetta a 18,8 % bývalého náčelníka izraelských obranných sil (IDF) Gadiho Eisenkota.

Autoři průzkumu, dr. Nimrod Nir, dr. Gayil Talshir a Asa Shapira, dospěli k závěru, že „veřejnost hledá alternativu – ale dosud se nesjednotila na jedné konkrétní“.

Je pozoruhodné, že průzkum nezjistil, že by v výsledcích hrála roli válečná únava. Přibližně polovina (48,2 %) respondentů podporuje obnovení rozsáhlých akcí proti Hizballáhu – a to i za cenu přímé konfrontace s prezidentem Trumpem. Proti tomu se vyslovilo pouze 21 %.

Podle autorů „to může být nejdůležitější zjištění zprávy: veřejnost neodmítá použití síly ani cíle kampaně; odmítá tvrzení, že síla byla použita úspěšně a že cíle byly dosaženy.“

„Velká část veřejnosti si přeje důraznější politiku, ale domnívá se, že současná kampaň nepřinesla slibované výsledky,“ poznamenali autoři.

Průzkum naznačuje, že v období před volbami je izraelská veřejnost z velké části nespokojena s výkonem svých vůdců, ale ohledně nového vedení je rozdělena.