Teroristická skupina čelí mnoha výzvám – od atentátů na vedení až po oslabený Írán.

Autor: J. Micah Hancock 19. července 2026

Teroristická organizace Hamas pořádá tajné hlasování s cílem vybrat příštího vůdce svého politického úřadu, který nahradí pětičlennou radu vedení, jež skupinu řídila od zabití Yahya Sinwara v říjnu 2024.

Volby se podle informací uskuteční v průběhu několika příštích dnů formou hlasování v rámci 69členné Generální rady šúry této skupiny, jak uvádějí zdroje z Hamásu citované saúdským médiem Asharq News.

Zástupce Hamásu uvedl, že volba se odehraje mezi Khaledem Mashaalem, bývalým vůdcem, který již mnoho let žije v Kataru, a současným šéfem Hamásu v pásmu Gazy, Khalilem al-Hayyou.

Mashaal dříve působil jako politický vůdce Hamásu ještě před Ismailem Haníjou, který byl v roce 2024 zabit Izraelem v Teheránu při účasti na inauguraci íránského prezidenta Masúda Pezeshkiana. Mashaal údajně podporuje posílení vazeb Hamásu s Katarem a Tureckem a zároveň snížení závislosti hnutí na Íránu.

Al-Hayya je faktickým vůdcem Hamásu v pásmu Gazy a údajně vede vyjednávací snahy od doby, kdy izraelské síly zlikvidobvaly Sinwara. Stejně jako Sinwar údajně i al-Hayya podporuje pokračující partnerství s Íránem a militantnější přístup.

Volba na tuto pozici byla od konce ramadánu v březnu několikrát odložena, a to navzdory tomu, že se konaly vnitřní volby ve třech hlavních regionech: v pásmu Gazy, Judeji a Samaří, a také mezi členy žijícími v zahraničí, a to kvůli regionálnímu vývoji.

Podle dvou zdrojů z Hamásu, které hovořily s Asharq, byly volby zkomplikovány díky atentátům na členy politického úřadu a významné vůdce hnutí během íránské války i po ní. Volby konané v květnu údajně skončily bez zvolení nového vůdce, což vedlo Hamás k oznámení, že se v rámci Generální rady Šúry uskuteční další kolo hlasování.

Brigády Izz ad-Din al-Qassam, vojenské křídlo Hamásu, teprve nedávno zvolily zástupce do politického úřadu poté, co Izrael v květnu zabil jejich velitele, Izz ad-Din al-Haddada, uvedly zdroje.

Izraelské obranné síly (IDF) se i přes příměří z října 2025 pokoušejí eliminovat vysoké vojenské vůdce Hamásu v Gaze.

Izraelské síly zabily al-Haddadova nástupce, Mohameda Odeha, jen několik dní po likvidaci al-Haddada.

Zdroj obeznámený s volbami v Gaze sdělil deníku Asharq, že atentát na Haddada, blízkého spojence Haníje, by mohl volby ovlivnit. Jiný zdroj uvedl, že na volby by mohla mít dopad i válka USA proti Íránu, jelikož al-Hayya podporuje spolupráci s Íránem.

Po atentátu na Sinwara v říjnu 2024 vytvořil Hamás pětičlennou radu vedení, složenou z vůdců v Gaze, Judeji a Samaří a v zahraničí, v čele s předsedou Generální rady šúry Muhammadem Darwish, známým také jako Abu Omar Hassan.

Kromě Darwisha nebyly totožnosti ostatních členů rady zveřejněny, zřejmě ve snaze zabránit Izraeli v tom, aby se na ně zaměřil při pokusech o atentát.

Ačkoli se očekává, že hnutí Hamás oznámí svého nového vůdce během příštího týdne či dvou, některé palestinské účty na sociálních sítích tvrdily, že viděly uniklé výsledky interního hlasování, které naznačují, že al-Hayya je ve vedení.

Jordánská Al-Ghad TV v sobotu večer informovala, že al-Hayya vede ve volbách v pásmu Gazy, zatímco „volební proces na Západním břehu a v zahraničí by měl být dokončen v příštích dnech, v rámci přípravy na oznámení konečných výsledků voleb.“

Účty na sociálních sítích spojené s hnutím Hamás však varovaly před důvěrou ve zprávy z jakéhokoli jiného zdroje než z oficiálních kanálů organizace.

Nový vůdce Hamásu bude čelit náročným okolnostem, včetně pokračujících cílených atentátů Izraele na vysoké představitele, rozsáhlé devastace v pásmu Gazy způsobené válkou, převodu správních pravomocí na Národní výbor pro správu Gazy (NCAG) a rostoucího mezinárodního tlaku na skupinu, aby se odzbrojila.

Zároveň by mohlo dojít k významným změnám i ve vedení v zahraničí, jelikož se šíří zvěsti, že Katar vyvíjí tlak na vůdce Hamásu, aby opustili tento stát v Perském zálivu. Ačkoli Turecko údajně přijalo vůdce Hamásu – a od začátku války v Gaze se ukázalo jako stálý spojenec této teroristické skupiny –, není jasné, zda by politické bureau bylo ochotno přesunout své vedení z Kataru do Turecka.

Podle zdrojů z Hamásu skupina plánuje restrukturalizovat svůj vyjednávací výbor, který se skládá z vysokých představitelů a politických a vojenských expertů odpovědných za dohled nad vyjednáváním a stanovení celkového rámce jakékoli dohody. Hamas údajně také hodlá reorganizovat vedení své vyjednávací delegace a zřídit nové vedoucí a organizační výbory i další řídící orgány.

Pokud bude zvolen al-Hayya, očekává se, že Hamas v pásmu Gazy zachová svou současnou strukturu vedení a těžiště skupiny zůstane v této enklávě. Vítězství Mashaala by však mohlo signalizovat strategický posun, jelikož se údajně snaží posílit vazby s Katarem a Tureckem a zároveň snížit závislost Hamasu na Íránu.

Podle zpráv arabských médií podporuje Mashaala několik členů politického úřadu Hamásu v Judeji a Samaří i v zahraničí, kteří doufají, že změna spojenectví zlepší pozici hnutí.

Zprávy rovněž uvádějí, že vojenští velitelé v Gaze a v Judeji a Samaří, stejně jako někteří členové Hamásu zadržovaní v izraelských věznicích, upřednostňují al-Hayyu kvůli jeho militantnějšímu přístupu.

Zároveň by nadcházející parlamentní volby v rámci Palestinské samosprávy, které jsou v současné době naplánovány na listopad, mohly Hamásu zajistit návrat do Palestinské legislativní rady, což by zkomplikovalo snahy Západu o reformu Palestinské samosprávy v rámci širšího úsilí o oživení řešení dvou států.

V současné době se očekává, že se hnutí Hamás voleb zúčastní. Zůstává však nejasné, zda bude uplatňován nedávno novelizovaný palestinský volební zákon, který vyžaduje, aby politické strany uznávaly Organizaci pro osvobození Palestiny (OOP) jako jediného legitimního zástupce palestinského lidu a zavázaly se k dodržování jejího politického a národního programu.