Íránští představitelé vyhrožují USA a západním zemím kvůli vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu.

Od: All Israel News 5. července 2026

Íránský velvyslanec v Číně znovu potvrdil, že jeho země plánuje účtovat tranzitní poplatky plavidlům proplouvajícím Hormuzským průlivem po uplynutí 60denní lhůty stanovené v memorandu o porozumění.

Íránský velvyslanec rovněž uvedl, že „přátelské“ státy by mohly požívat „zvláštního zacházení“, aniž by upřesnil, co by to konkrétně znamenalo.

V projevu na Světovém fóru míru v Pekingu íránský velvyslanec Abdolreza Rahmani Fazli uvedl, že jeho země spolupracuje s Ománem na nových ujednáních týkajících se průlivu, ale potvrdil, že za využívání této vodní cesty bude účtovat „poplatky za služby“.

„Jako země, jejíž územní vody zahrnují Hormuzský průliv, budeme rozhodně účtovat poplatky za služby,“ uvedl velvyslanec Fazli v přeloženém projevu, přičemž popřel, že by se u těchto poplatků jednalo o „mýtné“.

Fazli uvedl, že navrhované poplatky by pokrývaly služby související se zajištěním bezpečného průjezdu, sledováním pohybu lodí a řešením dopadů intenzivního námořního provozu na životní prostředí.

Fazli rovněž naznačil, že Írán by mohl poskytnout zvýhodněné zacházení zemím, které považuje za své spojence.

„Rozhodně zvážíme zvláštní zacházení pro země, které k nám byly přátelské a stály při nás v těžkých časech,“ řekl.

Dále uvedl, že takové zvláštní zacházení by pravděpodobně dostala Čína, když řekl: „Rozhodně budeme Čínu zohledňovat zvláštním způsobem, protože Čína je přátelská země.“

V rámci 60denní lhůty stanovené v memorandu o porozumění mají být obchodní lodě oprávněny proplouvat průlivem bez placení jakýchkoli poplatků. USA trvají na tom, že konečná dohoda mezi oběma zeměmi Íránu nedovolí vybírat žádné tranzitní poplatky za využívání průlivu, který označují za mezinárodní vodní cestu.

Oznámení o zavedení poplatků přišlo po ostrých prohlášeních íránského náměstka ministra zahraničí Kazema Gharibabadiho, který odmítl zapojení zahraničních vojenských sil v průlivu.

„Hormuzský průliv není jevištěm pro vojenské demonstrace mocností mimo region,“ napsal Gharibabadi na 𝕏. „Írán jako odpovědná mocnost a garant bezpečnosti průlivu varuje před jakýmkoli vojenským pohybem v této vodní cestě.“

„Bezpečnost Hormuzského průlivu leží v rukou pobřežních států; ti, kdo krizi vyvolávají, budou hnáni k odpovědnosti za důsledky svého dobrodružství; toto je vážné varování,“ pokračoval Gharibabadi.

Prohlášení přišlo po společném prohlášení odstupujícího britského premiéra Keira Starmera a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, v němž uvedli, že se s Ománem dohodli „na zajištění bezpečnosti plavby v jeho suverénních teritoriálních vodách“.

Prohlášení, v němž byl Hormuz označen za „životně důležitou tepnu pro globální ekonomiku“, uvádí, že obě země „jsou připraveny nasadit širší mnohonárodní vojenskou misi na podporu svobody plavby v Hormuzském průlivu.“

Zároveň Macron napsal, že Francie nasadila na Blízký východ vybavení pro odminování, včetně dvou odminovacích lodí.

Francouzské síly doprovázejí dvě válečné lodě a námořní průzkumné letadlo, napsal Macron a dodal, že tyto síly „jsou připraveny přispět společně s našimi partnery k plnému obnovení plavby a k zajištění bezpečnosti provozu v Hormuzském průlivu“.

O dva dny dříve Gharibabadi v reakci na regionální obranné setkání pořádané Centrálním velitelstvím USA (CENTCOM) v Bahrajnu za účasti dalších 12 zemí regionu prohlásil, že „Hormuzský průliv spadá pod velení Íránu, nikoli CENTCOMu“.

„Bezpečnost regionu bude zajištěna ukončením intervencí a stažením USA z této oblasti, respektováním suverenity jednotlivých zemí a přijetím nových geopolitických realit – nikoli pod vojenskou ochranou Ameriky,“ uvedl Gharibabadi.

Mezitím o víkendu předseda íránského parlamentu Mohammad Bagher Ghalibaf uvedl, že jeho země dosáhla dohody s ománským státem v Perském zálivu o regulaci provozu v průlivu.

Ghalibaf rovněž tvrdil, že Izrael se „snaží narušit“ memorandum o porozumění mezi USA a Íránem.

„Izraelci se nepochybně snaží narušit memorandum o porozumění mezi Íránem a USA,“ řekl Ghalibaf, „ale odstrašující síla Íránské islámské republiky v regionu jim zabrání v tom, aby znovu rozpoutali válku.“

Jednání mezi USA a Íránem jsou již několik dní v patové situaci. Minulý týden odcestovali američtí vyslanci do Kataru poté, co prezident Donald Trump prohlásil, že Írán o schůzku doslova prosil, což íránští představitelé popřeli.

Američtí vyslanci se setkali s katarskými zprostředkovateli, ale s íránskými vyjednavači nejednali.

Ve svém projevu při oslavách 4. července na hoře Mount Rushmore v Keystone v Jižní Dakotě Trump prohlásil, že Írán „se nemůže dočkat dohody“, ale tvrdil, že „jim dal týden volna kvůli pohřbu“, čímž narážel na pohřeb bývalého nejvyššího vůdce Alího Chameneího, který byl zabit při izraelských útocích na počátku bojů 28. února.